Dát vzdělání přiměřené místo

ZRUČNÝ výtvarník ví, jak vyvolat zdání hloubky. V popředí jsou detaily výraznější než uprostřed a v pozadí. Úplně stejné je to s tím, co je důležité v našem životě. Některé věci si zaslouží větší pozornost než jiné.

Ježíš Kristus řekl: „Šťastní jsou ti, kteří si uvědomují svou duchovní potřebu, protože jim patří nebeské království.“ (Matouš 5:3) Duchovní hodnoty by tedy měly být nejdůležitější. Hmotný majetek by naopak měl mít menší význam.

Jak důležité v životě je vzdělání? Pro křesťana to jistě není zanedbatelná maličkost. Určité světské vzdělání je obvykle nezbytné, má-li křesťan plnit povinnost, kterou ukládá apoštol Pavel: „Jestliže se někdo nestará o ty, kteří jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kteří jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ (1. Timoteovi 5:8) Dále, pro pověření, jež dal svým učedníkům Ježíš — činit učedníky ‚a vyučovat je, aby zachovávali všechno, co přikázal‘ —, je nutné, aby takový člověk ‚přijímal poznání‘, a mohl pak účinně poučovat druhé. — Matouš 28:19, 20; Jan 17:3; Skutky 17:11; 1. Timoteovi 4:13.

Vzdělání však musí mít přiměřené místo. Člověk by neměl studovat pouze proto, aby vynikl v učenosti, nebo proto, aby získal tituly, které oslní. Připisovat studiu nepřiměřenou důležitost přináší pocit marnosti. Je nesporné, že studium může dočasně poskytnout určitý hmotný prospěch. Moudrý král Šalomoun však napsal: „Pracujete na něčem celou svou moudrostí a poznáním a dovedností, a pak to všechno musíte nechat někomu, kdo pro to nic neudělal.“ — Kazatel 2:21, Today’s English Version.

Svědkové Jehovovi mají o vzdělání zájem — ne pro vzdělání samotné, ale proto, aby byli užitečnější ve službě Bohu a aby se uživili. Vzhledem k tomu, že jejich služba není placená, si mnozí z nich musí ve světském zaměstnání vydělávat na živobytí. Zvlášť náročné to může být pro celodobé služebníky z řad svědků Jehovových, kteří jsou označováni jako průkopníci. Musí zvládat náročný časový program služby a také zajišťovat dostatečné finanční zaopatření pro sebe, a pokud jsou v manželství, pak i pro svou rodinu.a — Přísloví 10:4.

Někteří svědkové Jehovovi zvážili různé činitele, které zde hrály nějakou roli, a pak se rozhodli pro další vzdělání. Musí být samozřejmě opatrní, aby studium zůstalo na správném místě. Co jim v tom pomohlo? „Pomohlo mi několik věcí,“ říká mladý Brazilec, který se jmenuje John. „I když jsem musel studovat v noci, nevynechával jsem křesťanská shromáždění. Také svým spolužákům jsem hned od začátku dal jasně najevo, že jsem svědek Jehovův.“

Eric, který je také z Brazílie, využil příležitostí, které se mu nabízely při jeho dalším studiu, aby mluvil o svém přesvědčení s druhými. „Školu jsem pokládal za svůj zvláštní kazatelský obvod,“ říká Eric. „Vedl jsem biblická studia s několika učiteli a studenty; pět z nich je dnes pokřtěno a dva slouží jako starší.“

Richard se vrátil do školy k externímu studiu, aby získal kvalifikaci jako projektant. „Toto vzdělání mi pomohlo najít práci, abych uživil sebe a manželku,“ říká Richard, „ale také mi poskytlo další možnosti. Když jsem přijel do míst, kde se rychlostavbou stavěly sály Království, a mluvil jsem s těmi, kdo za stavbu odpovídali, zjistil jsem, že je zapotřebí projektantů. Při těchto projektech je nyní moje vzdělání dobře využito.b Kromě toho s manželkou doufáme, že budeme nakonec sloužit buď ve světovém ústředí, nebo při mezinárodních stavebních projektech svědků Jehovových.“

Současně se mnozí svědkové Jehovovi snaží zvládnout náročný úkol zajistit sebe a svou rodinu bez dalšího vzdělávání. „Žiju z toho, že dva dny v týdnu dělám pomocnici v domácnosti,“ vysvětluje Mary. „Je ironií, že si za hodinu vydělám více peněz než lidé, pro které pracuji. Dívám se však na svou práci jako na prostředek k dosažení cíle. Umožňuje mi to, abych byla v průkopnické službě, a nelituji toho.“

Steve má podobné pocity. „Když jsem začal být průkopníkem,“ vypráví, „někteří mi říkali: ‚Co budeš dělat, jestliže se oženíš a budeš mít rodinu? Budeš schopen postarat se o to, co je potřeba?‘ Jak se ukázalo, dělal jsem tolik různých druhů práce, že jsem získal zkušenost ve všem, na co si vzpomenete. Teď, když živím manželku, zjišťuji, že vydělávám víc než někteří absolventi vysoké školy pracující v naší agentuře.“

Nevěřící otcové možná budou od neplnoletých dětí vyžadovat, aby získávaly další vzdělání — a Bible jim k tomu dává oprávnění. V takových případech však v duchu Matouše 6:33 mohou mladí lidé absolvovat kursy, které jim pomohou, aby mohli dělat více ve službě Jehovovi, nebo které jim dokonce umožní, aby se při studiu na škole věnovali službě plným časem.

Nejvyšší vzdělání

Všichni svědkové Jehovovi, bez ohledu na dosažené vzdělání, mají něco společného. Poznali, že to nejdůležitější vzdělání, jaké je dnes dostupné, pochází z Božího slova, Bible. Jan 17:3 říká: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ Ať už křesťan získává jakékoli světské vzdělání, prvořadé musí být to, že přijímá poznání o Jehovovi a jeho Synu, Ježíšovi.

Křesťané v prvním století toho byli příkladem. Manahen byl „vychován s oblastním vládcem Herodem“, a přesto byl přítomen mezi proroky a učiteli ve sboru v Antiochii a působil spolu s nimi. (Skutky 13:1) Podobně i Pavel dostal to, co by se dnes dalo označit jako univerzitní vzdělání. Nicméně poté, co se stal křesťanem, dal svému vzdělání to správné místo. Nepoužíval ho k tomu, aby ohromil ostatní, ale využil svých znalostí společenských věd, práva a dějin k tomu, aby kázal lidem všeho druhu. — Skutky 16:37–40; 22:3; 25:11, 12; 1. Korinťanům 9:19–23; Filipanům 1:7.

Křesťané v prvním století nebyli známi především pro své vzdělání. Mnozí byli „nevzdělaní a obyčejní“ lidé, protože nebyli poučováni v rabínských školách. To však neznamená, že neměli žádné vzdělání. Naopak, tito lidé byli vyzbrojeni, aby svou víru hájili — a to je schopnost, která dokazuje důkladné poznání. — Skutky 4:13.

Všichni křesťané se tedy dychtivě zajímají o vzdělání. Současně se snaží, ‚aby se ujišťovali o důležitějších věcech‘ a dávali vzdělání — a jakýmkoli jiným snahám — správné místo. — Filipanům 1:9, 10.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 7]

Zasloužené doporučení

Rok před tím, než měl ukončit střední školu, Matthew vážně přemýšlel o tom, jak by se mohl živit, kdyby jako jeden ze svědků Jehovových nastoupil dráhu celodobého služebníka. Matthew a jeho rodiče pečlivě zvážili celou záležitost a získali pocit, že pro dosažení tohoto cíle bude prospěšné, aby dále studoval. Matthew požádal o stipendium. Jeho školní poradce připojil k žádosti doporučující dopis, kde se uvádělo:

„Bylo mi potěšením být dva a půl roku studijním poradcem a přítelem Matthewa. Je to člověk s dobrými základy . . . Má hlubokou víru a pevné přesvědčení, které se promítají do jeho vztahů a jednání.

Matthew byl po léta veden ke službě. Ten, kdo slouží v jeho náboženství, nedostává žádnou peněžní odměnu. Dělá to opravdu z lásky. Nesobecký mladý muž Matt je hloubavý a ohleduplný. Stipendium může tomuto muži, který se věnuje službě Bohu, zajistit prostředky k obživě, aby mohl pokračovat ve svém vzdělávání i v dobrovolné práci.

Pokud jde o dobrovolnou práci a společenskou činnost, Matt strávil nesčíslné množství hodin tím, že o víkendech, po vyučování a během léta kázal dveře ode dveří. V místě, kde žije, působí na široké spektrum lidí. Svou schopnost někoho vést a svou obratnost v tomto směru prokázal Matt tím, že vedl biblická studia jak s mladými, tak se staršími lidmi . . . Dovede lidi nadchnout a pomoci jim, aby uplatnili své schopnosti. Učitelé ho chválili, že ve třídě vždy působí pozitivním vlivem. Vede diskuse ve třídě a je velmi schopný diskutér . . .

Matt je nejskvělejší mladý muž, jakému jsem kdy radil. Je oblíben a uznáván spolužáky a učiteli. Jeho ryzost je ryzost nejvyššího formátu.“

[Obrázky na straně 9]

Svědkové Jehovovi se zajímají o vzdělání především proto, aby se stali schopnějšími služebníky Boha