Vytváření pracovních příležitostí v rozvojových zemích

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V SENEGALU

OTEC jedné dívky zemřel, když byla ještě malá, a matka tak zůstala sama s osmi dětmi. Nyní, když matka stárne, musí tato dívka přispívat do rodinného rozpočtu a najít si místo. Její sen o tom, že bude dál chodit do školy, se rozplynul. Musí pracovat, i když se ničím nevyučila a nemá žádné formální vzdělání.

Podobné situace jsou v rozvojových zemích běžné. Pracovních příležitostí je málo, dokonce i pro ty, kdo mají univerzitní vzdělání. Avšak mnoho lidí, kteří mají odhodlání a dostatek tvořivosti, je schopno vymyslet si pracovní místo sami. Tato místa jim sice nezajistí přepychový život, ale v prvním dopise Timoteovi 6:8 Bible říká: „Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.“

Mějme tuto vyrovnanou radu na mysli a podívejme se na několik důmyslných způsobů, jak někteří křesťané v rozvojových zemích nejen přežívají, ale dokonce se jim dobře daří.

Obchod s jídlem — Africký styl

Po jídle je vždycky poptávka. Zde v západní Africe podnikavé ženy zjišťují, že existuje velmi mnoho různých způsobů, jak z této skutečnosti vytěžit zisk. Některé si například postaví malý stánek blízko staveniště a v poledne vaří pro stavební dělníky oběd. Jiné poskytují jídlo lidem, kteří jsou ráno na cestě do práce. Postaví stolek s lavicemi a na kamnech na dřevěné uhlí vaří vodu a podávají jednoduchou snídani — horkou kávu a čerstvý chléb s máslem. Večer svůj obchod otevřou znovu a dělníkům, kterým právě skončil pracovní den, opět prodávají něco k jídlu. Provozovat takový typ restaurace znamená pracovat podle přísného časového rozvrhu, ale pro pilné lidi to také znamená, že mohou zaplatit účty.

Také je možné prodávat občerstvení. Některé ženy si najdou rušné místo poblíž tržiště a praží burské oříšky. Fatayas — malé masové pirohy podávané s ostrou omáčkou — se také dobře prodávají. Podobné je to s masovými sendviči, které se podávají s kořeněnou masovou omáčkou. Takové občerstvení jde rychle na odbyt v afrických zemích, jako je Gambie a Mali.

Celá řada mladých svědků Jehovových, kteří slouží plným časem v Guineji-Bissau a v Senegalu, se živí pečením a prodáváním jiné oblíbené pochoutky: koláčků. Moses, obyvatel senegalského hlavního města Dakaru, vysvětluje: „S manželkou jsme sloužili jako zvláštní průkopníci [zvěstovatelé plným časem], ale pak přišly děti. Musel jsem najít způsob, jak je uživit. Napadlo mě, že bych mohl péci a prodávat koláčky.

Měl jsem do začátku velmi málo peněz, a proto jsem musel pečlivě rozlišovat mezi penězi, které si mohu ponechat jako zisk, a penězi, které musím opět vložit do obchodu, abych doplnil zásoby, například koupil mouku a vejce. Nyní jsem schopen prodat tolik koláčků, abych mohl uspokojit většinu potřeb své malé rodiny.

Moje manželka Esther vypomáhá tím, že doma šije oděvy. To jí umožňuje být doma s našima dvěma chlapečky. A tak jsme my dva schopni se docela dobře postarat o naši rodinu i přesto, že žijeme v těžké době.“

Zde je jiný tip na malý obchod: Pracující lidé mají napilno a často nemají čas na to, aby šli až na tržiště. Proto si zvyknou nakupovat v malých místních obchůdcích s ovocem a zeleninou. Někteří majitelé takových obchůdků mají dokonce donáškovou službu, při které se čerstvá zelenina zanese zákazníkovi až domů. Rychle se může rozšířit, že jste poctiví a že zboží, které prodáváte, je kvalitní. Buďte však opatrní a nestanovujte příliš vysoké ceny, jinak se lidé jednoduše vrátí k nakupování na normálním tržišti.

Služby

Pokud se vám nelíbí prodávání zboží, uvažujte o tom, že byste nabízeli různé služby. Domácí práce, jako je úklid, vaření, praní a žehlení oděvů, jsou vždy žádány. A je i řada jiných možností.

Žijete například u moře nebo blízko rybího trhu? Proč nenabízet čištění ryb — rychle a levně? Potřebujete k tomu jen pořádný dřevěný špalek a ostrý nůž na ryby. Další ziskovou činností je mytí aut. Co k tomu potřebujete? Kbelík, trochu vody, trochu mýdla a dobrý hadr. V Dakaru je možné téměř na všech parkovištích i v mnoha stinných uličkách vidět podnikavé mladé lidi, kteří dělají právě tuto službu.

Je ve vaší části světa tekoucí voda vzácností? Někdy ženy stojí několik hodin frontu u veřejné studny, aby si mohly nabrat vodu do nádoby, kterou si přinesly. Celou cestu domů pak musí nést tuto nádobu na hlavě. Mnohé z nich jsou proto ochotny zaplatit někomu, kdo jim vodu přinese. Celý vtip je v tom, abyste se dostali k prameni časně ráno a mohli si naplnit nádoby. Ty pak naložíte na káru, kterou budete tlačit před sebou nebo kterou bude táhnout osel. Teď můžete rozvážet vodu do domácností nebo na pracoviště.

Máte nějaké světské vzdělání? Pak byste snad mohli nabídnout, že budete o víkendech učit malé děti. V rozvojových zemích bývají školní třídy přeplněné a rodiče možná budou ochotni zaplatit za to, že se jejich dítěti dostane určité osobní pozornosti.

Další užitečnou dovedností, kterou už možná máte, je umění splétat vlasy. V Africe jsou splétané účesy u žen dost oblíbené, a proto lidé, kteří to umí, mají o práci postaráno.

Buďte vynalézaví

V biblických dobách mohly schopné manželky najít nápadité způsoby, jak rodině zajistit příjem. Kniha Přísloví 31:24 říká: „Udělala i spodní oděvy a pak je prodala a obchodníkům dala opasky.“ Podobně mnozí lidé v rozvojových zemích dosáhli úspěchu, když si založili vlastní rodinný podnik nebo malý obchod. Tesař si například může zřídit malou dílnu a vyrábět jednoduché židle, lavice a jiné věci do domácnosti. Potřebuje k tomu jen to nejzákladnější tesařské nářadí. Pokud se trochu vyznáte v zemědělství, můžete snad začít chovat drůbež a prodávat vejce a kuřata.

Pro založení malého podniku je vynalézavost nezbytná. Někteří lidé vyrábějí z odhozených cínových plechovek barevné kufříky a kufry. Jiní vyrábějí sandály z automobilových pneumatik. Další vyrábějí kbelíky ze starých automobilových duší. Možnosti jsou omezeny snad jen vaší představivostí.

V rozvojových zemích potřebujete k přežití zručnost a představivost, ale potřebujete i trpělivost a pozitivní přístup. Jen tak se nevzdávejte. Buďte pružní a ochotní změnit zaměstnání, bude-li to nutné. Pokud si zřídíte obchod nebo budete poskytovat nějaké služby, dbejte na to, abyste se zaregistrovali podle místních zákonů a nařízení. Od křesťanů se vyžaduje, aby se řídili zákony země. — Římanům 13:1–7.

Než se pokusíte nabídnout zboží nebo služby, ptejte se: ‚Jaké jsou místní potřeby a zvyky? Jaký je stav místního hospodářství? Mohou si zákazníci dovolit platit za to, co nabízím? Kolik jiných lidí nabízí podobné zboží nebo služby? Opravdu mám potřebnou dovednost, energii, iniciativu, sebekázeň a organizační schopnosti, abych mohl tento podnik udržet? Jaké budou investice? Budu si muset vypůjčit? Budu schopen půjčku splácet?‘

Konec konců, Ježíšova otázka u Lukáše 14:28 zní: „Kdo z vás . . ., který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“

Pravda, ne všichni mají kvalifikaci a temperament na to, aby samostatně podnikali. Přesto Jehova Bůh může požehnat vaší iniciativě a horlivému úsilí, vynakládáte-li je se správnou pohnutkou. (Srovnej 2. Petra 1:5.) Dělejte tedy, co je ve vašich silách, abyste si našli práci — i kdybyste si ji museli vymyslet sami!

[Obrázky na straně 16 a 17]

Některé ze způsobů, jak si lidé vydělávají na živobytí, jsou šití oděvů, mytí aut, dovážení pitné vody a čištění ryb