Pozorujeme svět
Potíže s vodou
Podle nejnovější zprávy FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se v roce 2000 bude asi 30 zemí na zeměkouli potýkat s vážným nedostatkem vody. FAO uvádí, že se stále více bojuje o omezené vodní zdroje, a tak stovky milionů lidí nedostanou minimální množství vody, které potřebují pro své přežití. Nejvíce ohroženým obyvatelstvem jsou lidé v severní Africe a na jih od Sahary, lidé na Blízkém východě a v Maďarsku. Zpráva, jež vyšla v pařížském listu Le Monde, říká, že zemědělství používá asi 70 procent (v rozvojových zemích 90 procent) světových zásob pitné vody na zavlažování. FAO odhaduje, že až 60 procent této vody se kvůli neúčinným metodám zavlažování vyplýtvá.
Zanikající japonská tradice?
Zdá se, že se vytrácí hluboká úcta, kterou Japonci obvykle projevovali ke starším lidem. Rozmáhá se tělesné a duševní týrání starších lidí. Mainichi Daily News cituje jednoho odborníka, který říká, že mnoho moderních rodin zjišťuje, že o své starší příbuzné pečují neochotně a že tu zátěž nejsou schopni zvládnout. Tyto moderní rodiny se často uchylují k násilí a k nevšímavosti. Podle listu Mainichi Daily News si v jednom případě jistý muž „navykl bít svého pětasedmdesátiletého otce, když mu odmítl dát svůj důchod. Bil ho tak, že se otci dělaly modřiny.“ K dalším typickým příkladům patří to, že děti svému zestárlému rodiči svázaly ruce a nohy a potom jej zamkly v nějaké místnosti, nebo že staré ženě zacpaly ústa hadrem.
Pozor na aerobik
Londýnské noviny The Times uvádějí zprávu, že „vášnivé provozování velmi intenzívního aerobiku“ může vést k poškození vnitřního ucha. Je zřejmé, že příliš mnoho hodin prudkého skákání může trvale poškodit jemné krystalky vnitřního ucha. K běžným symptomům patří závratě, ztráta rovnováhy, kinetóza a hučení v uších. Nedávný průzkum u žen, které dvakrát denně vedly kursy velmi intenzívního aerobiku, odhalil, že 83 procent těchto žen mělo problémy s tím, aby slyšely zvuky o vysoké frekvenci. Další příčinou znepokojení je to, že u některých žen patrně vzniká „tělocvičná bulimie“ — závislost na extrémně energickém cvičení. Její oběti „končí vysíleny, mají namožené svaly, stresové fraktury, a chodí-li do kursů velmi intenzívního aerobiku, mají problémy s rovnováhou,“ poznamenávají The Times.
Proč je v Číně tak málo aut
Čína má více než jednu miliardu obyvatel, a přesto je tam pouze 50 000 automobilů v soukromém vlastnictví. Podle časopisu China Today představuje toto číslo stále ještě „astronomický vzrůst“. V roce 1983 bylo v této zemi pouze 60 soukromých automobilů! Očekává se, že v blízké budoucnosti počet vlastníků automobilu poroste. Případný kupec si však musí spočítat náklady. V Číně je více než 40 různých typů daní, jež cenu automobilu zvyšují. Například „v Číně může mít auto cenu 300 000 jüanů (asi 37 000 amerických dolarů), avšak v jiných zemích nestojí víc než 10 000 dolarů“. A co náklady na to, aby se člověk naučil řídit? China Today uvádí, že jedna autoškola požaduje částku, jež je „dvojnásobkem ročního příjmu průměrného pracujícího“.
Fotoaparáty mají význam
Oddělení dopravy v Londýně podává zprávu o tom, že se značně snížil počet případů nedodržení rychlosti v oblastech, kde byly umístěny fotoaparáty, jež fotografují státní poznávací značky automobilů, které překročily povolenou rychlost. Tyto fotoaparáty pořizují fotografie, jež úřady používají k zažalování řidičů, kteří překročili povolenou rychlost. Mohou být také důkazem při obvinění těch, kdo jezdí na červenou. Časopis New Scientist uvádí, že od doby, kdy byly fotoaparáty instalovány, „se o třetinu snížil počet lidí, kteří byli na silnicích vybraných pro tento projekt vážně zraněni“. Jakmile začaly fotoaparáty fungovat, průměrný počet automobilů, které překročily maximální povolenou rychlost o 30 kilometrů za hodinu, se snížil z 1000 na 30 aut denně. „O čtyřicet procent se snížil počet řidičů, kteří jezdí na červenou, a počet nehod na křižovatkách se snížil o šedesát procent,“ uvádí New Scientist.
Generace roku 1914
V roce 1984 žilo pouze 272 000 ze 4 743 826 amerických mužů a žen, kteří se účastnili první světové války. (Probuďte se!, 8. dubna 1988, angl.) Podle Department of Veterans Affairs (Oddělení pro záležitosti válečných veteránů) klesl počet těchto osob na odhadovaných 30 000 a jejich průměrný věk je 95 let. V roce 1992 však na celém světě stále ještě žilo 61 486 000 lidí z generace, která se narodila v roce 1914 nebo před ním.
Zachraňte brouky
Bez hmyzu a dalších bezobratlých živočichů „by se celosvětový ekosystém zhroutil, lidé a další obratlovci by pravděpodobně zůstali naživu jen několik měsíců a planeta by patřila většinou řasám a houbám,“ uvádějí The New York Times. Článek v listu Times založený na nedávné studii upozorňuje na to, že obecně rozšířená starost o záchranu velryb, tygrů a dalších ohrožených druhů by se měla rozšířit také na bezobratlé živočichy. Tito malí tvorové se podílejí na množství důležitých ekologických procesů, k nimž patří ničení rozkládajících se látek, opylovávání rostlin, roznášení semen a odstraňování odpadu. Jen v samotných Spojených státech vyprodukují lidé každý rok asi 130 milionů tun výkalů, a dobytek dalších 12 miliard tun. Podle jednoho odborníka „se má za to, že“ 99 procent tohoto odpadu „zlikvidují bezobratlí živočichové“.
Zanikající jazyky
V zemi rozmanitých jazyků, v Papui-Nové Guinei, hrozí několika jazykům zánik. V uplynulých čtyřiceti letech již zaniklo pět jazyků. Podle listu Post-Courier vycházejícího v Papui-Nové Guinei tak „v zemi zůstává pouze 867 jazyků“. „Jazyková rozmanitost této země je dána zeměpisnou izolací mnoha kmenů v hornatém, zalesněném terénu střední části země,“ vysvětluje Post-Courier. List dodává, že v Papui-Nové Guinei je „22 jazyků, jimiž mluví méně než 100 osob, sedm jazyků, jimiž mluví méně než 20 osob, a 10 jazyků, jimiž mluví méně než 10 osob“. Jedním z ohrožených jazyků je jazyk uruava, kterým mluví pět osob. Jazyky bina a yoba mluví pouze dvě osoby.
Rozeklaný jazyk hada
K čemu had používá svůj rozeklaný jazyk? Podle zprávy v International Herald Tribune jazyk hadovi pomáhá sledovat aromatickou stopu způsobem, který je velmi podobný tomu, jak na zjištění směru nějakého zvuku spolupracují naše dvě uši. Když je had na stopě kořisti nebo hledá svého druha, opakovaně vymršťuje svůj jazyk a co možná nejdále do stran roztahuje jeho konce. Had tak ve dvou směrech zkouší sílu zápachu, což mu umožňuje poznat směr pohybu zvířete, které se snaží najít.
Sexuální obtěžování pacienty
Nedávná studie odhaluje, že sexuální obtěžování na pracovišti je vážným problémem pro mnoho lékařek. Sedmdesát sedm procent žen, jež byly v průzkumu dotázány, „uvedlo, že zažily nějakou formu sexuálního obtěžování ze strany pacientů,“ vysvětluje list The Medical Post. Mnozí si myslí, že řešení tohoto problému spočívá na lékařkách samotných. Jsou povzbuzovány, aby si počínaly věcně a profesionálně, aby při ošetřování pacientů nosily bílý plášť a snubní prsten. Jiní však mají pocit, že není možné udělat nic, aby se sexuálnímu obtěžování lékařek zabránilo. Post vyjadřuje tento názor, když říká, že „lékařky patří do společnosti, kde sexuální obtěžování a obava z něho je neoddělitelnou součástí života ženy“.
Popálení rohovky
Jeden lékařský časopis nedávno uvedl, že si mnoho mladých žen popálí rohovku, když si při úpravě vlasů strčí do oka ondulační kleště. Podle Dr. Deana Ouana z Scheieova očního institutu na Pensylvánské univerzitě to je „pravděpodobně nejběžnější tepelné zranění rohovky“. Jedna studie ukazuje, že ve většině případů nedochází k dlouhodobému poškození oka, a v mnoha případech se popálené oko zahojí do tří dnů. Doktor Albert Cheskes z Bochnerova očního institutu v Torontu však uvádí, že tento typ nehody může být „velmi nebezpečný“. Dodává, že k němu dochází „proto, že se ondulační kleště používají stále víc a ženy jsou ve spěchu“.
Zločinnost ve školách
„Násilí ve školách je odporné, je rozšířené a rychle se stává nejpalčivější otázkou, s níž se potýkají pedagogové a politici,“ tvrdí The Toronto Star. Počet násilných činů každým rokem stoupá. V roce 1993 zahrnovala zločinnost ve školách v oblasti Toronta 810 napadení, 131 znásilnění, 7 případů otravy a také 141 nebezpečných ozbrojených útoků. Policie „studentům zabavila arzenál střelných zbraní, nožů, holí, baseballových pálek a dalších zbraní,“ dodává Star. Zoufalí rodiče se na školy dívají jako na místo, kam je nebezpečné posílat své děti. Školy bývaly přístavem vzdělávání, „ale nyní tam jsou gangy, nátlak party a zbraně,“ uvádí Star.