Filatelie — Poutavý koníček a velký obchod

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V BRITÁNII

FILATELIE neboli sbírání poštovních známek je prý „nejrozšířenějším koníčkem na světě“. Prvními známkami byly jednoduše ‚kousky papíru zezadu pokryté řídkým klihovitým nátěrem, který když uživatel trochu navlhčil, mohl je pak přilepit na zadní stranu dopisu‘ — podle návodu britského poštovního reformátora sira Rowlanda Hilla (1795–1879). To, co Rowland Hill nazýval ‚kousky papíru‘, se stalo tak populárním, že jsou dnes poštovní známky oslavovány jako vynález, který změnil způsob komunikace na celém světě.

Pro sběratele a obchodníky jsou v hodnotách známek velké rozdíly. Některé jsou téměř bezcenné, a jiné mají astronomickou hodnotu milionu dolarů, nebo i více. Jak je to možné u tak běžných věcí, jako jsou poštovní známky? A co jim dává takovou přitažlivost a určuje jejich cenu?

Jedinečná Penny Black

První ručně razítkované známky, které označovaly předplacení poštovného, vymyslel obchodník William Dockwra, který v roce 1680 založil svou soukromou poštu London Penny Post. V domě, kde byly zásilky přijímány, byly také označeny poštovním razítkem ve tvaru dvojitého trojúhelníku s vepsanými slovy PENNY POST PAID (Poštovné zaplaceno Penny poště). Tím byly připraveny k doručení Dockwrovými kurýry. Ostatní kurýři a poslíčci tomuto opatření tvrdě odporovali, protože cítili, že ohrožuje jejich živobytí. Také státní poštovní úřad považoval Dockwrovu poštu za rušivý zásah do svého monopolu.

Teprve počátkem 19. století se během poštovních reforem podařilo, že bylo poštovné za penny dostupné v celé zemi. V květnu 1840 se v Británii dostala na trh první lepicí poštovní známka a brzy se stala slavnou pod názvem Penny Black (viz foto). Nebyla perforovaná a každá jednotlivá známka se musela odstřihnout z archu.

V roce 1843 vydala Brazílie, jako druhá země hned po Británii, lepicí známky platné v celé zemi. Postupně je začaly používat pro své poštovní potřeby i jiné země. Později, aby bylo usnadněno doručování zásilek do zámoří, byla vytvořena celosvětová poštovní unie. Dnes je Světová poštovní unie se sídlem v Bernu (Švýcarsko) specializovanou agenturou Spojených národů.

Sbírky vyprávějí

Během rozvoje mezinárodních spojů si každá země navrhla a vytiskla své zvláštní známky. Některé z nich se nazývají pamětní a zobrazují významné události a osoby; jiné, takzvané definitivy, jsou dobře uzpůsobeny pro běžné použití a existují v sériích — v rozdílných hodnotách — pro různé poštovní účely. Asi 600 správních poštovních úřadů vydávalo během let přibližně 10 000 nových známek ročně. Takto bylo doposud vydáno čtvrt milionu různých známek! To snad umožní každému, kdo známky opravdu studuje (filatelistům), a také tomu, kdo je prostě sbírá pro své potěšení, aby mezi nimi našel to, co odpovídá jeho vkusu.

Je zřejmé, že při takovém množství a různorodosti známek nemůže žádný sběratel očekávat, že bude vlastnit exemplář každé známky, která kdy byla vydána. A tak se mnozí rozhodnou sbírat známky podle námětů. Antarktida, Bible, Červený kříž, doprava, energetika, esperanto, Evropa, fotografie, geologie, houby, hudba, jeskyně, kinematografie, květiny, létání, mosty, náboženství, oheň, olympijské hry, OSN, počasí, poštovní služby, průmysl, ptáci, sporty, uhlí, včely, zdravotnictví, země, zemědělství, zvířata, a dokonce vesmír — to všechno jsou sběratelské náměty. Ať se vám líbí cokoli, najdete to na známkách.

Jiní sběratelé hledají mezi známkami jejich variace. Co to znamená? Podívejte se znovu na Penny Black. Vidíte vytištěná písmena ve spodních rozích známky? Původně byly tyto známky vytištěny na archu s 240 jednotlivými známkami, které byly seřazeny po 12 do 20 řad. První známka v nejvyšší řadě byla označena písmeny AA, poslední v téže řadě AL, a tak byly dále označovány podle abecedy, dolů po archu až k TA a TL, které jsou na začátku a na konci 20. řady. Tato písmena byla ručně ražena do čtverečků v rozích designu během konečných fází výroby tiskové desky. Poštovní úředník tak mohl zachytit padělek, pokud by se na známkách mnoha dopisů, které mu prošly rukama, vyskytly dvě stejné dvojice písmen.

Ačkoli jich bylo vydáno odhadem 68 milionů, ten sběratel, který dnes jednu nepoužitou Penny Black vlastní, má něco neobvyklého, co má hodnotu v rozmezí od 4200 do 6800 dolarů.

Pozornost specializovaných sběratelů nevzbuzují jenom odchylky v designu, ale také známky tištěné z různých tiskařských desek na papíru s různými vodotisky (což jsou sotva patrné vzory na papíře, které jsou viditelné v pohledu proti světlu) a také ty, které mají rozdílný počet perforací (dírek na okrajích). Aby byli úspěšní, potřebují takoví specialisté víc než pinzetu (nikdy neber známky rukou!) a lupu. Rozdíly v perforacích zjistí měřítka, poškození, skryté světélkování a jiné nepatrné podrobnosti odhalí ultrafialové lampy.

Někteří sběratelé mají zvláštní zájem o známky, které mají chybný design nebo tisk. Je pro ně velmi důležité, když vlastní něco, co jiní sběratelé přehlédli. Posuďte tento rozdíl v ceně. Podle odhadů provedených v roce 1990 má známka Penny Red z roku 1841, na které chybí písmeno A, což je chyba na první známce v druhé řadě archu, cenu téměř tisíctřistakrát větší než známka, která tuto chybu nemá!

Známky jsou velkým obchodem

Sběratelství poštovních známek vábí v dnešní době různé investory. Správný investor nakupuje soubory vzácných klasických známek, o kterých si obchodníci myslí, že během určité doby vzroste jejich hodnota. Až tato hodnota dosáhne očekávané výše, obchodník se pokusí prodat klientův majetek za nejvyšší dosažitelnou cenu. „Světlé, čitelné otisky poštovního razítka jsou pro poštovně použité známky nezbytné — často i ty nejběžnější známky jsou relativně vzácné, pokud mají dokonalé nebo neobvyklé otisky poštovního razítka, a jsou tedy ceněny s příslušnou prémií. Stav známky určuje její hodnotu,“ píše James Watson, expert v oboru poštovních známek.

V roce 1979 londýnské noviny Daily Mail oznámily, že „během posledních pěti let hodnota klasických známek (vydaných v letech 1840 až 1870) vzrůstá více než hodnota akcií nebo jiných druhů investic, a v mnoha případech více než ceny nemovitostí“. Hodnota souboru sedmi vzácných známek, které v roce 1974 stály 84 700 dolarů, vzrostla na 306 000 dolarů.

V roce 1990 reklama v časopise Time International oznámila: „Investice ve známkách šly často nahoru i dolů. V sedmdesátých letech, kdy spekulanti očekávali profit ze vzácných známek, vytvořili z nich různé investiční soubory, a ceny tak byly rychle vyhnány nahoru. Během Světové výstavy známek, kterou Londýn připravil v roce 1980, však tato bublina praskla a spekulanti zjistili, že jediní lidé, kteří byli připraveni podepřít takový trh, byli sběratelé, ale ti se moudře stáhli. ‚Když se investoři pokusili na jejich souborech inkasovat, zjistili, že mnohé známky nebyly tak vzácné, jak předpokládali,‘“ a tak prohráli. Jaké varování pro ty, kdo investují do známek!

Ať už jste tedy sběratelé, anebo filatelisté, snažte se být vyrovnaní. Mějte potěšení ze svých známek. Učte se z nich — o světě, zeměpisu, lidech a kulturách. Nedovolte však, aby vás vaše sběratelství ovládlo. Pečlivě posuďte svůj zájem o známky a poměřte ho s tím, co je v životě důležitější.

[Obrázek na straně 17]

Penny Black

[Obrázky na straně 18]

Známky z Rakouska, Španělska a Británie