Jak vhodná strava může zlepšit vaše zdraví

JE TO opravdu radost vidět dítě, které dostává výživnou stravu! To, že je dítě zdravé, však není náhoda. „Jednoduchá, ale výživná jídla byla v naší rodině vždycky na předním místě, a to nejen pokud šlo o náš rodinný rozpočet, ale také pokud šlo o čas věnovaný jejich přípravě a čas, který jsme při jídle trávili,“ vzpomíná Kate, Kanaďanka žijící v Brazílii. „Moje matka nechodila do práce. Když jsme tedy každý den přicházeli domů ze školy, vítala nás lahodná vůně oběda, který maminka uvařila, a třeba i ovocného koláče nebo dortu, který upekla.“

Časopis The Economist uvádí, že „zhruba 780 [milionů] lidí v chudých zemích, tedy každý pátý obyvatel, nemá dostatek jídla“; přitom by tito lidé měli jíst zdravou stravu. „Dvě miliardy lidí si sice mají čím naplnit břicho, ale chybí jim vitamíny a minerály, které potřebují.“ Skutečnosti ukazují, že podvyživený člověk je nejen oslaben, ale že se také snižuje jeho schopnost být prospěšný druhým. Ekonom Eduardo Giannetti da Fonseca z univerzity v São Paulo se proto vzhledem k podvyživeným dětem vyjádřil: „Toto [plýtvání lidskou silou] je horší než cokoli jiného . . . Věřím, že mezi těmito dětmi jsou děti, které mají talent a schopnosti, ale kvůli své chudobě zůstávají neobjeveny. Kdyby žili v jiných podmínkách, vzešel by z nich možná někdo jako Albert Einstein.“ V časopise Veja se píše: „Stát ztrácí aktivní síly, které v důsledku nedostatečné výživy slábnou, a tak plýtvá potenciálními rezervami inteligence, tvořivých schopností a energie.“ Moudří rodiče proto svým dětem dávají pevný základ tím, že i přes vysoké životní náklady investují do výživné stravy.

Moudrá investice

„Investovat“ znamená „využít tak, aby to v budoucnu přineslo prospěch nebo zisk“. Jak můžete investovat do výživy? Kdybyste se museli rozhodnout, vzdali byste se přepychových věcí nebo věcí, které jsou znakem určité životní úrovně, a využili byste své omezené finanční prostředky k tomu, že byste si kupovali zdravou stravu?

„Se smysly to není tak, že leží ladem až do narození, kdy jsou náhle uvedeny v činnost; důkazy svědčí o tom, že senzorické systémy fungují dlouho před narozením,“ uvádí The New Encyclopædia Britannica. Je tedy ideální, když výživa dítěte začne dobrou výživou jeho matky. Dalším krokem — po narození — je kojení. Mateřské mléko dítěti totiž poskytuje kompletní výživu, a dokonce ho činí imunním proti běžným nemocem. V publikaci Facts for Life, kterou vydala OSN, se píše: „Mateřské mléko samo o sobě je pro dítě v prvních několika měsících to nejlepší možné jídlo a pití. Další jídla vedle mateřského mléka potřebují kojenci teprve ve věku čtyř až šesti měsíců.“

Lidské tělo je sice značně přizpůsobivé, ale neměli bychom to považovat za samozřejmost. Je důležité posilovat své tělo v raném období života zdravou stravou. V díle The World Book Encyclopedia se píše: „Když je člověku šest let, má jeho mozek svou plnou hmotnost, tedy asi 3 libry (1,4 kilogramu). Většina mozkových buněk existuje již při narození, a proto se hmotnost mozku zvyšuje hlavně v důsledku růstu buněk. V průběhu tohoto šestiletého období člověk nejrychleji za svůj život pozná a osvojí si nové způsoby chování.“ Po dosažení šesti let života se tedy dítěti vyvine poměrně málo dalších mozkových buněk, i když potom dostává zdravou stravu. Kate poznamenává: „Zdravé, výživné jídlo je jeden z největších darů, jaký mohou rodiče svým dětem dát. Rodiče možná nemohou dětem poskytnout mnohé z takzvaných životních nezbytností, které jsou často pouze přepychem, ale tím, že investují do duševního a tělesného zdraví svých dětí, dávají jim už od dětství takový vklad do života, jaký se nedá ničím zaplatit.“

Proč je vhodná rozmanitá strava?

Aby dítě mohlo tělesně a duševně růst, potřebuje stravu bohatou na bílkoviny. Nedostatečná výživa zpomaluje duševní vývoj dítěte ve škole a může se stát, že dítě začne být apatické a vyčerpané, že nebude schopné udržet pozornost nebo si pamatovat to, co se učí. Nejméně dvacet pět různých nemocí z podvýživy je způsobeno nedostatkem jedné ze základních živin — bílkovin, vitamínů, základních tuků nebo jiných složek výživy.

Uvažujte o tom, co říká Joaquim: „Naše rodina byla chudá. Měli jsme však pole a skoro všechno jídlo jsme si vypěstovali. Ke každému jídlu jsme měli kukuřici a žitný celozrnný chléb a to přispívalo k dobré výživě. Moje matka vařila skoro každý den polévku, v níž byla nejrůznější zelenina, včetně fazolí, a tak byly uspokojeny mnohé naše výživové potřeby. Nejedli jsme mnoho masa, ale mívali jsme ryby, většinou sardinky, tresky a sledě.“ Joaquim dodává: „Moje matka měla pět dětí. Nepamatuji si však, že by někdo z nás dostal kromě rýmy nebo chřipky nějakou jinou nemoc. Myslím, že k tomu přispěla naše vyvážená strava.“ Jistá matka sedmi dětí vysvětluje: „Museli jsme dětem poskytovat výživnou stravu za nízkou cenu. Na zahradě jsme tedy pěstovali zeleninu, a přestože zahrada byla malá, rostlo na ní tolik zeleniny, že to pro naše potřeby stačilo.“ Dodává: „Naše děti nikdy nebyly vážně nemocné a vždy měly úspěchy ve škole.“

Vaše tělo potřebuje jako živiny 22 ze 103 oficiálně uznaných chemických prvků. Není sice možné přesně určit, kolik vitamínů, minerálních látek a bílkovin sami potřebujete, ale vyvážená strava tyto potřeby uspokojí. V jedné uznávané publikaci se píše: „Klíčem k dobré výživě je rozmanitá strava, která obsahuje všechny druhy živin.“

A co když vaše děti nemají určitá jídla rády, například zeleninu, která má nahořklou chuť? Jeden zkušený kuchař uvedl, že rodiče by měli svým dětem dávat „celou škálu zeleniny, která je dostupná v území, kde žijí. Mnoho dospělých lidí nejí zeleninu proto, že ji jako děti nedostávali. Zelenina nám však poskytuje vlákniny a uspokojuje naši potřebu mnoha vitamínů. Také není drahá. Rodiče by proto měli mít zeleninu stále doma, aby ji svým dětem mohli dávat.“ Proč se tedy nenaučit recepty nových jídel, v nichž se dá dobře využít čerstvá zelenina a ovoce — podávané možná jako výtečný nákyp nebo dušené? Pokud jde o takzvané „prázdné“ kalorie, zmíněný kuchař doporučuje: „Rodiče by doma neměli mít sladkosti, snad jen při zvláštních příležitostech. Pokud [děti] nemají sladkosti, nebudou je jíst.“

Nebezpečí podvýživy se snižuje, když lidé jedí přiměřené množství vhodného jídla. Někteří lidé si ale způsobují problémy tím, že se přejídají. Přílišná spotřeba kalorií, větší, než kolik tělo potřebuje, může vést k obezitě, která je spojena s cukrovkou a srdečními chorobami.a Lékařská věda ani tělesná aktivita nemůže nahradit správné stravovací návyky, a proto je dobré snížit konzumaci tuků, sladkostí, soli a alkoholu. Jedna encyklopedie říká, že ‚člověk by měl také dělat něco pro to, aby co nejvíce potlačil hlad, osamělost, depresi, nudu, hněv a únavu — to vše může vyvolávat záchvaty přejídání‘.

Vyrovnaný názor na jídlo a zdraví

Bible není příručkou zdravé výživy; přesto nám pomáhá, abychom, pokud jde o zdraví, byli vyrovnaní. Apoštol Pavel varoval před lidmi, kteří druhým přikazují „zdržovat se jídel, jež Bůh stvořil, aby je požívali s díkůvzdáním ti, kteří mají víru a přesně znají pravdu“. (1. Timoteovi 4:3) Bůh chce, abychom byli spokojeni a abychom to, co máme, dobře využívali. „Lepší je málo v bázni před Jehovou, než hojná zásoba a při ní zmatek.“ (Přísloví 15:16)

Nikdo dnes nemá dokonalé zdraví. Buďme tedy rozumní — ne bezstarostní, ale ani ne nadměrně úzkostliví. Přílišný až fanatický zájem o výživu nebo zdraví může způsobit, že ztratíme vyrovnanost.

Přestože se snažíme pečovat o své zdraví, stejně nakonec stárneme a umíráme, protože tak to v současné době chodí. Bible nás však naštěstí ujišťuje o tom, že Boží Království odstraní podvýživu a nemoci. Lidské plány odstranit hlad selhaly, ale my se můžeme těšit na svět, v němž bude hojnost výživné potravy pro všechny. (Žalm 72:16; 85:12)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 7]

PODNĚTY, JAK SVÉMU DÍTĚTI POMŮŽETE ZÍSKAT DOBRÉ STRAVOVACÍ NÁVYKY

◻ Buďte dobrým příkladem.

◻ Nedovolte svým dětem, aby jedly pouze to, co chtějí.

◻ Nemějte doma nehodnotné potraviny nebo sladkosti.

◻ Učte děti, aby měly rády různé druhy jídel.

◻ Stanovte pro jednotlivá jídla, včetně snídaně, určitou hodinu.

◻ Nedovolte, aby televizní reklamy ovlivnily to, co jíte.

◻ Nenechávejte děti, aby si samy braly jídlo z ledničky.

◻ Učte děti, jak si jídlo připravit.

◻ Pěstujte v dětech vděčnost za to, že máme každý den co jíst.