Čilí a hluční australští papoušci
KDYBY se příležitostný návštěvník Austrálie domníval, že z místní zoo nebo voliéry ulétlo hejno exotických tropických ptáků, každý by to jistě přijal s pochopením. Tvorové, kteří by v jiných zemích byli pouze v klecích, létají po zahradě. To zvláště platí o australských papoušcích — a to je celá rodina pestrobarevných, hlučných ptáků.
Existuje asi tři sta třicet druhů papoušků a můžete se s nimi setkat na všech větších pevninských masivech, které leží jižně od dvacátého stupně severní zeměpisné šířky, kromě Antarktidy. V Austrálii sice nežijí všechny druhy, ale je jich tam dost na to, aby o sobě dali vědět. Do rodiny papoušků patří papoušci vlnkovaní (známí pod názvem andulky), kakaduové a specialisté na nektar, loriové. V Austrálii můžete někdy mít dojem, že tito barevní ptáci jsou všude.
Když jsme navštívili Nový Jižní Wales, zapůsobilo to na nás právě tak. Někdy, zvlášť časně ráno a pozdě odpoledne, se na trávníku živily desítky andulek. Na rušných ulicích jsme viděli růžové a šedé kakadu, jejichž hlučné švitoření rozhodně není muzikální. Tyto papoušky uvidíte v Austrálii nejčastěji; ve městech a městečkách žijí ve velkých hejnech. Usazují se na telefonním a elektrickém vedení a ví se o nich, že na venkově bývají příčinou poruch v telekomunikační síti. Samečci a samičky vytvářejí páry na celý život a svá hnízda v dutinách stromů statečně brání před vetřelci. Je nepříjemné, že „se tak rozmnožili; jsou vlastně zemědělskými škůdci“. (The Cambridge Encyclopedia of Ornithology)
Ve veřejných parcích jsme se setkali s roselami Pennantovými, které nám zobaly z ruky. Houfu turistů se vůbec nebály a vždy jasně věděly, kde dostanou něco k snědku. Když jsme měli všude kolem sebe tak krotké ptáky, připadali jsme si jako v ráji.
Snad největším překvapením pro nás bylo, když jsme viděli, jak nad námi přelétají velcí kakadu žlutočečelatí. Jmenují se tak oprávněně díky svému výrazně žlutému chocholu. The Illustrated Encyclopedia of Birds vysvětluje: „Zatímco se hejno na zemi krmí, několik ptáků drží hlídku na blízkých stromech a hlasitým, chraplavým pokřikem varují před nebezpečím.“ Máte-li v sousedství papouška kakadu, jistě to nepřehlédnete!
Čím jsou papoušci tak výjimeční? Lidé po staletí oceňovali jejich schopnost napodobovat lidský hlas. Napodobují však i jiné ptáky? Výše citovaná Cambridge Encyclopedia říká: „Hejna divokých papoušků jsou sice hlučná, ale není nic známo o tom, že by papoušci napodobovali jiné druhy ptáků. Není tedy jasné, proč mají schopnost ‚mluvit‘.“ Pokud jde o ptačí napodobitele, je na prvním místě přece jen severoamerický drozd mnohohlasý.
Ptáci žijí téměř všude na světě — ale všímáte si jich? Pozorujete je? Znáte ptáky, kteří žijí ve vašem okolí? Poznáte je podle jejich zbarvení, pokřiku a zpěvu? Všimli jste si, že se liší v tom, jak létají? To všechno by jistě mohlo být předmětem úžasného studia.
Máme asi 9300 ptačích druhů, které bychom mohli zkoumat, a to nemluvíme o jiných podivuhodných věcech, které nás obklopují. Kdo tedy může oprávněně tvrdit, že věčný život bude nudný? Máme tolik věcí, které můžeme poznávat, tolik důvodů chválit Stvořitele! Můžeme být velmi vděčni, že Bůh uznal za dobré zahrnout do svého stvořitelského díla i „okřídleného létajícího tvora“. (1. Mojžíšova 1:20–23; Job 39:26, 27; Zjevení 4:11)
[Obrázky na straně 15]
Kakadu růžový a (nahoře) rosela
[Podpisek]
S laskavým svolením Australian International Public Affairs
[Obrázek na straně 16]
Kakadu žlutočečelatý
[Podpisek]
S laskavým svolením Australian International Public Affairs