Ledový muž — Jak uvažoval a v jakém světě žil

VRAŤME se k Ötzimu. Byl primitivní, hloupý a bez estetického cítění? Co ukazuje náčiní, zbraně a šaty, které měl?

Zbraně ukázaly, že Ötzi měl výtečnou znalost balistiky. Dva hotové šípy měly na konci charakteristická pírka, která byla připevněna do úhlu tak, aby se šíp při letu točil. To umožňovalo poměrně velkou přesnost zásahu na vzdálenost asi 30 metrů. Jeho kožený oděv (z kůže různých zvířat) vypovídá o stylu oblékání v tom období. Dnes šaty musí nejen člověka přikrýt, ale také musí splňovat určité estetické požadavky. Jaké to bylo v Ötziho době? Časopis Time při popisování nálezu říká: „Oděv byl dovedně sešit nitěmi ze šlach nebo rostlinných vláken, čímž se vytvářel mozaikovitý vzor.“ Jak kousky materiálu, tak způsob, jak byly záměrně sešity, vytvářel „dojem, že jde o patchwork“, říká kniha Der Mann im Eis (Muž v ledu). Ledový muž měl přes halenu „plášť utkaný z trávy, což byla ideální ochrana proti chladu, a když odpočíval, mohl plášť použít jako ‚rohož‘, která jeho tělo izolovala od země“. (Focus)

Také vybavení tohoto muže „bylo neočekávaně promyšlené“, uvedl časopis Time. Například k dýce patřila „skvěle vypracovaná pochva udělaná z utkaných rostlin“. Ledový muž tedy zjevně žil v epoše, která byla „bohatá a kulturně živá“, jak to uvádí Giovanni Maria Pace ve své knize Gli italiani dell’Età della pietra (Italové doby kamenné).

Měli bychom se zmínit také o houbách, které byly blízko Ötziho nalezeny. Mohly sloužit k založení ohně, ale podle odborníků je pravděpodobnější, že je ledový muž měl s sebou pro jejich antibiotické a terapeutické vlastnosti, něco jako „lékarnička první pomoci“.

Estetické cítění, intelektuální kapacita, léčebné znalosti a úroveň poznatků v oblasti výroby kovů, v zemědělství a v umění, to vše ukazuje — v rozporu s představou, která se často uvádí —, že současníci ledového muže se dobře vyznali v rozmanitých oblastech a byli velmi schopní. Britský archeolog doktor Lawrence Barfield prohlásil: „Jen málokdo z nás ovládá některou z dovedností, jež ve čtvrtém tisíciletí [př. n. l.] mívala většina lidí.“ Jejich vytříbený vkus lze pozorovat například na uměleckých zobrazeních a na kovových a keramických výrobcích, které byly nalezeny v hrobech.

Náboženská atmosféra

„Z toho, co vědci dodnes objevili, je vidět, že nikdy a nikde neexistovali žádní lidé, kteří by neměli nějaké náboženské povědomí,“ říká The New Encyclopædia Britannica. Když Dizionario delle religioni (Slovník náboženství) rozebírá vůdčí úlohu náboženství ve staré době, říká, že „ve srovnání s tím, co se používalo v každodenním životě, se neúměrně více nadání a energie využívalo k náboženským cílům“.

V Ötziho době bylo náboženské cítění zjevně velmi rozšířeno. Na mnoha místech byla nalezena starověká pohřebiště, která potvrzovala různorodost a bohatost pohřebních rituálů. Byly rovněž nalezeny desítky hliněných figurek znázorňující božstva starověkého panteonu.

Starověké dějiny lidstva a Bible

Civilizace, které byly objeveny při zkoumání starověku, tedy byly poměrně vyspělé. Člověk nemá dojem primitivních civilizací zápolících uprostřed tisícerých těžkostí o to, aby udělaly sotva znatelný pokrok k plně uspořádané společnosti. Podle historiků byla společenství různě velká, ale zcela uspořádaná.

To má význam pro každého, kdo studuje Bibli. První kniha Mojžíšova ukazuje, že velmi časně v lidských dějinách — a zvláště, když se lidstvo ‚rozptýlilo po celém povrchu země‘ — se objevily složité a plně uspořádané civilizace, kde každý měl intelektuální i duchovní schopnosti. (1. Mojžíšova 11:8, 9)

Bible potvrzuje, že dokonce i v těch nejranějších dobách projevovalo lidstvo technické a umělecké schopnosti, jako kování „všech druhů měděných a železných nástrojů“. (1. Mojžíšova 4:20–22) Podle biblické zprávy měly lidské bytosti vždy vědomou touhu uctívat nějaké božstvo. (1. Mojžíšova 4:3, 4; 5:21–24; 6:8, 9; 8:20; Hebrejcům 11:27) Přesto, že se tato religiozita během času zkazila, člověk byl stále „nevyléčitelně religiózní“, říká The New Encyclopædia Britannica.

Pátrání po původu

Archeologické zkoumání sice nedovede odpovědět na všechny otázky, které objevem Ötziho vznikly, ale pomohlo nám nahlédnout do světa, ve kterém Ötzi žil — do složitého světa, který se velmi lišil od obvyklé představy takzvaných prehistorických dob. Tento svět byl mnohem modernější, než se mnoho lidí domnívá.

Závěrem — jak prohlásil National Geographic — kromě toho, co vyplývá ze vzhledu ledového muže a z věcí, které měl, „téměř všechno ostatní kolem něj je zčásti záhada a zčásti spekulace“. Ötzi leží v chlazeném boxu v rakouském Innsbrucku a více než 140 znalců z různých oborů se mezitím snaží vysvětlit další záhady muže, který se vynořil z ledu.

[Obrázek na straně 8]

Soudní znalci v Innsbrucku zkoumají tělo ledového muže

[Podpisek]

Foto: Archiv Österreichischer Alpenverein/Innsbruck, S.N.S. Pressebild GmbH