Proč mnozí lidé věří, že svět skončí

MNOZÍ lidé dnes ochotně uznají, že svět je opravdu v zoufalé situaci. „Ptal jsem se lidí v různých částech světa, co si myslí o tom, jaké jsou naše naděje do budoucnosti,“ napsal kazatel Billy Graham. „Většina jich měla pesimistický náhled . . . Stále používali při popisu událostí na světové scéně slova ‚armagedon‘ a ‚apokalypsa‘.“

Proč jsou slova „armagedon“ a „apokalypsa“ tak často používána k popsání dnešní situace? Jaký je význam těchto slov?

Biblický původ

Bible mluví o „válce velikého dne Boha Všemohoucího“ a vztahuje tuto válku k místu, které se „nazývá Har-Magedon“ neboli Armagedon. (Zjevení 16:14–16) Dílo Webster’s New Collegiate Dictionary definuje Armagedon takto: „Konečná a závěrečná bitva mezi silami dobra a zla.“

„Apokalypsa“ je z řeckého slova, které znamená „zjevení“ neboli „odhalení“, ale dostalo jiný význam. V biblické knize Zjevení neboli Apokalypse se zdůrazňuje zničení zlých lidí Bohem a tisíciletá vláda Božího Syna Ježíše Krista. (Zjevení 19:11–16; 20:6) Webster’s New Collegiate Dictionary proto definuje „apokalypsu“ jako „hrozící kosmickou pohromu, ve které Bůh zničí vládnoucí moci zla a pozvedne spravedlivé k životu v mesiášském království“.

Když dnes lidé mluví o světě a o tom, v jaké situaci je svět, jsou zřetelně ovlivněni tím, co říká Bible. Co vlastně Bible říká o konci světa?

Bible a konec světa

Bible jasně předpovídá konec světa. Ježíš Kristus a jeho učedníci mluvili o době konce. (Matouš 13:39, 40, 49; 24:3; 2. Timoteovi 3:1; 2. Petra 3:3) Nemysleli tím však, že bude zničena země jako taková. O doslovné zemi Bible říká: „Nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.“ (Žalm 104:5) Výraz „konec světa“ prostě znamená „konec systému věcí“. (Překlad nového světa)

Apoštol Petr mluvil o světě před potopou v Noemových dnech a řekl: „Tehdejší svět [tvořený bezbožnými lidmi] utrpěl zničení, když byl zatopen vodou.“ Petr dále říká, že dnešní svět je ‚zachován ke dni soudu a zničení bezbožných lidí‘. (2. Petra 3:5–7) Také apoštol Jan napsal: „Svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17)

Během konce tohoto světa bude odstraněn i jeho neviditelný bezbožný vládce. (Zjevení 20:1–3) Apoštol Pavel o tomto zlém vládci napsal: „Bůh světa tohoto oslepil mysl těch, kteří nevěří.“ Ježíš o něm řekl: „Nyní kníže světa tohoto [Satan Ďábel] vyvrženo bude ven.“ (2. Korinťanům 4:4; Jan 12:31, Kralická bible)

Jaké to bude požehnání, až bude tento svět a jeho ničemný panovník odstraněn! Křesťané se dlouho modlí, aby se to stalo; prosí, aby přišlo Boží Království a na zemi se děla Boží vůle. Modlí se o to, aby Ježíš Kristus v souladu s příkazem svého Otce očistil zemi od veškeré ničemnosti. (Žalm 110:1, 2; Přísloví 2:21, 22; Daniel 2:44; Matouš 6:9, 10)

Vyvstává však otázka: Mohly falešné nebo chybné předpovědi konce světa vyplynout z toho, že lidé předpověděli toto datum na základě nepochopení nebo nesprávného uplatnění pravých biblických proroctví? Podívejme se.

Nesprávné porozumění v prvním století

Všimněme si, k čemu došlo v prvním století. Když měl Ježíš vystoupit do nebe, jeho apoštolové se dychtivě ptali: „Pane, obnovíš Izraeli království v tomto čase?“ Chtěli se z požehnání, která přinese Království, těšit hned, ale Ježíš řekl: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci.“ (Skutky apoštolů 1:6, 7)

Pouhé tři dny před svou smrtí se Ježíš vyjádřil podobně: „Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ Ježíš dodal: „O tom dni nebo hodině neví nikdo, ani andělé v nebi ani Syn, ale Otec. Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ (Matouš 24:42, 44; Marek 13:32, 33) Také o několik měsíců dříve Ježíš povzbuzoval: „Zůstaňte připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“ (Lukáš 12:40)

Přes tyto Ježíšovy výstrahy první křesťané dychtili po Kristově přítomnosti, po požehnáních, jež přinese, a začali hloubat nad tím, kdy se slib o Království splní. Apoštol Pavel proto napsal Tesaloničanům: „Prosíme vás však, bratři, pokud jde o přítomnost našeho Pána Ježíše Krista a o to, že jsme shromažďováni k němu, abyste se nenechali rychle otřást ve svém smýšlení ani vzrušit buď inspirovaným výrokem nebo ústním poselstvím nebo dopisem jakoby od nás v tom smyslu, že Jehovův den je zde.“ (2. Tesaloničanům 2:1, 2)

Pavlova slova ukazují, že někteří první křesťané pěstovali chybné očekávání. Křesťané v Tesalonice sice nepředpovídali určité datum, kdy ‚budou shromážděni ke Kristu v nebesích‘, ale zjevně si mysleli, že tato událost je již na dosah. Potřebovali, aby jim tento názor někdo opravil, a Pavel to ve svém dopise udělal.

Usměrnění potřebují další lidé

V prvním článku jsme již uvedli, že jak v prvním století, tak i později lidé očekávali, že se Boží sliby v určité konkrétní době splní. Někteří lidé předpovídali, že ke konci světa dojde na konci tisíce let, když počítáme od Kristova narození nebo smrti. Jejich předpovědi se rovněž prokázaly jako falešné nebo chybné.

Vzniká otázka: Znamenají chyby týkající se splnění biblických slibů, že jsou tyto sliby samy o sobě nepravdivé? Jsou Boží sliby spolehlivé? A jak byli v této otázce usměrněni novodobí křesťané?