Pozorujeme svět

„Protimluv“ Vatikánu

„Svatosti, proč Vatikán stále prodává cigarety?“ zeptal se jeden kněz Jana Pavla II. při audienci, kterou papež každoročně uděluje římským duchovním. Kněz pokračoval: „Cigarety nejen poškozují zdraví, ale obchod s nimi navíc protiřečí vašim neustálým výzvám, aby lidé chránili zdraví, i naší pastýřské činnosti.“ Skutečnost, že Vatikán prodává tabák a cigarety s nápisem „Kouření škodí zdraví“, je pro šestasedmdesátiletého kněze Uga Mesiniho „rozporem“ a „protimluvem“ v papežově poselství. Podle římského listu Il Messaggero papež odpověděl, že ve věci tabáku „má čisté svědomí“. Slíbil však, že si o vatikánském prodeji cigaret promluví s kardinálem, do jehož kompetence tento obchod spadá.

„Satanovo století“

„Vezmeme-li v úvahu to nejhorší z tohoto století, dojdeme k závěru, že je to století Satanovo,“ píše se v úvodníku listu New York Times. „Nikdy dříve v dějinách lidstva lidé neprojevovali tak velkou schopnost a chuť zabíjet miliony jiných lidí kvůli rase, náboženství nebo společenské třídě.“ Jako doklad uvádí vyhlazovací tábor v Osvětimi, který byl veřejnosti odhalen před padesáti lety. Osvoboditelé tohoto německého koncentračního tábora našli „zotročené dělníky vyhublé na kost, děti zmrzačené po šílených laboratorních pokusech a zbytky čtyř plynových komor a spalovacích pecí, které kdysi zabíjely 20 000 obětí denně,“ píše úvodník. Z paměti osvoboditelů nikdy nevymizí vzpomínky na „těla naházená na hromadu jako třísky na podpal, 43 000 párů bot a hromady lidských vlasů“. Úvodník dodává: „Osvětim se až dodnes vymyká veškerému chápání.“

Očekává se nedostatek potravin

„Pokud se nebude významně investovat do transformační technologie, čekají nás velmi vážné problémy,“ říká Ismail Serageldin, egyptský odborník pro rozvoj a viceprezident Světové banky. Mluví o rostoucím nedostatku základních potravin — o poptávce, která v určitých částech Asie a Afriky, kde je růst počtu obyvatel nejrychlejší, již převyšuje nabídku. „Ať proti tomu budeme dělat cokoli, za dvacet let bude o dvě miliardy [lidí] více a 95 procent z nich bude v těch nejchudších zemích,“ řekl. Za posledních 25 let sice došlo u základních plodin k významnému zvýšení výnosů, ale další zvýšení je stále obtížněji dosažitelné kvůli ekologickým a biologickým omezením. Výnosy jsou ohroženy také agresivnějšími škůdci a chorobami rostlin a rovněž zhoršením kvality půdy. Worldwatch Institute s tím souhlasí. „Doklady o tom, že svět jde hospodářskou cestou, která je vzhledem ke stavu životního prostředí neudržitelná, můžeme vidět ve zmenšujících se úlovcích ryb, klesající hladině spodní vody, úbytku populace ptáků, vlnách rekordního vedra a stále menších zásobách obilí, a to jmenujeme jen některé příklady,“ uvádí Worldwatch Institute ve zprávě State of the World 1995 (Stav světa, 1995).

Věk a dieta

Někteří výzkumní pracovníci nyní říkají, že lidé nad padesát let si možná nemusí dělat starosti s tloustnutím ve středním věku, uvádí londýnský list The Times. Například David Dickinson, redaktor časopisu, který je vydáván sdružením spotřebitelů, říká: „Informace, že každý, kdo má vyšší poměr váhy k výšce, je příliš tlustý a měl by zhubnout, je mylná. Hubnutí může poškodit vaše zdraví zcela nezávisle na tom, jak ovlivní poměr váha-výška. Většina lidí nad padesát let hubnout nepotřebuje.“ Profesor výživy a dietetiky Tom Sanders vysvětluje: „Zdravotní rizika obezity se často přehánějí. Obezita zvyšuje nebezpečí cukrovky a artritidy, ale zdravotní rizika buclatosti jsou zanedbatelná. Ta může ženám dokonce přinášet výhody.“ A doktor Martin Wiseman z ministerstva zdravotnictví radí: „V každém věku je důležité nebýt ani příliš tlustý, ani příliš hubený. Jíst rozumně a být aktivní je nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, ale při stárnutí je lepší být buclatější než být hubený.“

Šťastná nehoda?

V lednu 1992 byl v severním Pacifiku smeten s paluby lodi kontejner, který obsahoval 29 000 hraček z umělé hmoty — kachničky, želvy, bobry a žáby. Ukázalo se, že tato nehoda je pro vědce dobrodiním. Na rozdíl od atletických bot Nike, které byly smeteny s paluby o dva roky dříve, se téměř všechny lehké hračky pohupují na hladině a jsou hnány větrem a oceánskými proudy. To umožnilo oceánografům studovat slapové proudy v severním Pacifiku a do svých studií mohli zahrnout i působení větru. První hračky se začaly objevovat na pobřeží jihovýchodní Aljašky asi deset měsíců po nehodě a dalších 400 dorazilo k pobřeží Aljašského zálivu během následujících deseti měsíců. Úsek, ve kterém byly tyto hračky nalezeny, byl dlouhý 850 kilometrů. Malé hračky, ne větší než 13 centimetrů, byly přepravovány z Hongkongu do Tacomy ve státě Washington (USA). Očekává se, že některé z nich nakonec proplují Beringovým průlivem, pocestují s ledovými krami přes Severní ledový oceán a nakonec se dostanou do severního Atlantiku.

Částečné vítězství nad dětskou obrnou

Paralytická poliomyelitida, všeobecně známá jako dětská obrna, prý během historie zabila nebo zmrzačila přes deset milionů lidí. Byla zobrazena v řezbách již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Postihuje především děti a může způsobit ochrnutí nebo smrt zadušením. Podle Panamerické zdravotnické organizace, výkonné instituce Světové zdravotnické organizace, byla v současné době dětská obrna na západní polokouli vymýcena. Posledním hlášeným případem bylo v roce 1991 peruánské dítě, které vyvázlo s poškozením jedné nohy. Avšak na rozdíl od neštovic, které byly na celém světě vymýceny v roce 1977, se virus dětské obrny ještě stále nachází v jiných oblastech, a přistěhovalectvím a cestováním by mohl být do Ameriky zanesen znovu. Poslední úplná zpráva ukázala, že ročně dochází méně než k deseti tisícům případů. Než však bude obrna zcela potlačena, musí očkování proti této chorobě pokračovat, říkají zdravotníci.

Rozpaky nad tchajwanskými orangutany

Úřady na Tchaj-wanu stojí před neobvyklým problémem: Co dělat s orangutany, kteří se v roce 1986 stali módními domácími mazlíčky potom, co byl jeden orangutan uveden v jistém televizním zábavném pořadu jako „ideální společník“. Jak uvedl New Scientist, do země bylo přivezeno a prodáno asi tisíc mladých orangutanů. Nyní zvířata dosahují pohlavní dospělosti a začínají být agresivní a nevypočitatelná, a stovky jejich vlastníků je opouštějí. Orangutani jsou samotářská zvířata, proto na rozdíl od šimpanzů a goril nemají problém se začleněním do sociální skupiny, a tak se mohou domestikovaní orangutani vrátit do divočiny. Avšak tito mazlíčci se nakazili lidskými nemocemi, například hepatitidou B a tuberkulózou, a mohli by ohrozit populaci divokých orangutanů, která je už beztak v úzkých. Mnozí zdomácnělí orangutani proto možná budou muset být utraceni, což někteří lidé považují za lepší než nechat je dožít v bezútěšném útulku pro zvířata.

Torontské děti ulice

Státní úředníci říkají, že po Torontu se pravidelně potlouká až deset tisíc dětí ulice. „V posledním desetiletí tento počet rychle stoupl,“ informuje The Toronto Star. „Většina dětí ulice vypráví o tom, jaké měly doma problémy. Škála těchto problémů sahá od týrání až po to, že rodiče stanovili pravidla, kterými se děti nechtěly řídit. Vyprávějí o drogách, násilí, prostituci a nekonečných hodinách nudy.“ Odhaduje se, že 54 procent torontských dětí ulice je zapleteno do prostituce. Každá pátá dívka otěhotní, 80 procent dětí užívá drogy nebo alkohol, 67 procent jich bylo zneužito a 43 procent se pokusilo o sebevraždu. „Jestli vám někdo řekne, že život na ulici je krásný a vzrušující, nevěřte tomu. Je to jako smrt, není to vůbec žádný život,“ tvrdí jeden mladík. „Některé děti se nedokáží osvobodit od života, který je poznamenán drogami, prostitucí a vzrůstající kriminalitou; jiné, starší a moudřejší, doufají, že získají vzdělání a práci,“ dodává The Toronto Star.

Zachraňte ten zub!

Pokud si nešťastnou náhodou vyrazíte zub, nezahazujte ho, radí UC Berkeley Wellness Letter. „Výzkum ukazuje, že pokud se dostanete k zubnímu lékaři během třiceti minut, máte padesátiprocentní naději, že se ho podaří znovu vsadit.“ Co byste měli udělat? Snažte se zůstat co nejklidnější. Uchopte zub za korunku a opatrně jej opláchněte vlažnou vodou — nedrhněte ho. Zavolejte svému zubnímu lékaři a oznamte mu, že přijdete. A pokud vám do telefonu zubní lékař neporadí jinak, opatrně zub vsaďte na jeho místo. Pevně skousněte přes čistou látku nebo kapesník a vydržte tak pět minut, aby se zub usadil. Potom stále mírným tlakem kousejte, dokud se nedostanete k zubnímu lékaři. Pokud nemůžete zub okamžitě vsadit, vložte si ho do úst a zvlhčujte ho slinami. Jde-li o malé dítě, které by mohlo zub spolknout, vložte zub do igelitového sáčku nebo pohárku z umělé hmoty a ponořte jej do mléka nebo do vody se špetkou soli. I když uplyne více než půl hodiny, je přesto nejlepší jít k zubnímu lékaři a nechat ho rozhodnout, co dělat. „Záchrana zubu za to úsilí rozhodně stojí,“ říká zpráva.