Nejvyšší soud Norska podporuje náboženská práva

ZA JAKÝCH okolností rodič není způsobilý k výchově dítěte? O této otázce se po celém světě vedou ostré diskuse, kdy se řeší, komu se dítě svěří do výchovy. U rodičů se bere v úvahu mnoho faktorů, včetně zdraví, životních podmínek a vztahu k dítěti.

A co náboženství? Lze rodiče prohlásit za nezpůsobilého k výchově dítěte jenom pro jeho nebo její víru? Kolem této otázky se v Norsku soustředil boj o svěření dítěte do péče v případě, kdy matka byla svědek Jehovův. Než byl případ rozhodnut u norského Nejvyššího soudu, uplynuly více než dva roky a proběhla tři stání.

Začalo to v roce 1988. Rodiče se rozvedli v březnu 1989 a dcera byla svěřena do výchovy matce. Otec dal záležitost k soudu a tvrdil, že odpovědnost za výchovu holčičky by měla být svěřena jemu. Prohlašoval, že matka je nezpůsobilá zajistit dítěti normální, zdravou výchovu, a proto má mít pouze právo navštěvovat dítě. Jaký důvod měl pro svůj požadavek? Matka se stýkala se svědky Jehovovými.

Otec si zajistil „odborný“ posudek od lidí, kteří byli zaměřeni proti svědkům Jehovovým, a jeho cílem bylo přesvědčit soud, že nauky a způsob života svědků Jehovových jsou v rozporu s postoji a hodnotami, jež jsou nezbytné pro zodpovědné rodičovství. Okresní soud rozhodl dvěma ku jedné, že holčička má být ponechána v trvalé péči matky, a otci přiřkl právo dítě navštěvovat. Otec se odvolal k vyššímu soudu. Opět, dvěma ku jedné soud ponechal dítě v trvalé péči matky. V tomto případě však soud umožnil otci rozsáhlejší možnost návštěv. Navíc se zdálo, že i soudci, kteří rozhodli ve prospěch matky, měli určité obavy o budoucnost dítěte. To posílilo pozici otce, a on se odvolal k Nejvyššímu soudu Norska.

Otec se opět pokoušel znevážit vyznání svědků Jehovových. Tvrdil, že by pro jeho dceru bylo škodlivé, aby vyrůstala pod takovým vlivem.

Nejvyšší soud se však na věc díval jinak. Na podporu rozhodnutí, které bylo vyneseno 26. srpna 1994, hlavní soudce prohlásil: „Příslušnost matky ke svědkům Jehovovým nebrání tomu, aby jí bylo dítě přiřknuto do trvalé péče.“ Soudce rovněž řekl: „Zjistil jsem, že holčička je v pořádku a dobře prospívá. Zdá se, že se velmi dobře vyrovnala s problémy, které musely vzniknout v souvislosti s tím, že otec a matka mají rozdílný pohled na život.“ Jeho závěr jednohlasně podpořili ostatní čtyři soudci.

Ti lidé v Norsku, kteří milují pravdu, velmi ocenili, že soudci Nejvyššího soudu nedali na falešná obvinění proti svědkům Jehovovým. Soud tímto rozhodnutím potvrdil, že každý jednotlivec má právo na svobodu uctívání Boha a může poskytovat svým dětem láskyplnou výchovu na základě biblických zásad.a

[Poznámka pod čarou]