Kam orli létají na rybí hostinu

PŘILÉTAJÍ po tisících, krásně oblečeni k večeři. Stahují se sem z celé Aljašky, Britské Kolumbie, a dokonce až ze státu Washington. Jsou to velmi impozantní ptáci. Se svou bílou hlavou a nápadnými bílými ocasními pery, která se při přistávání roztáhnou a slouží jako brzda, vypadají velmi vznešeně. Jsou tmavě hnědí a váží průměrně šest kilogramů; samičky jsou o něco větší než samci. Létají rychlostí 50 kilometrů za hodinu a rozpětí jejich křídel je 1,8 až 2,4 metru — když však jejich bystré oči zahlédnou rybu, která je kilometr daleko, mohou se na ni orli střemhlav vrhnout rychlostí 160 kilometrů za hodinu!

Na hostině u řeky Chilkat však takové okázalé letecké kousky dělat nemusí. Jejich lososí chody jim nikam neuplavou. Před nimi je prostřena bohatá tabule z lososů, kteří jen čekají, až je orli zhltnou. Celé tyto slavnosti pro ně připravila rezervace Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve, která byla založena v roce 1982 státem Aljaška „pro ochranu a udržení světově největší koncentrace orla bělohlavého a jeho životně důležitého sídliště“.

Rezervace se rozkládá na 19 000 hektarech v okolí řek Chilkat, Klehini a Tsirku a jsou v ní jen ty oblasti, které jsou pro život orlů důležité. Zvláštní oblast, kam přilétají tisíce orlů a kam se hrnou návštěvníci, aby je mohli spatřit, je podél řeky Chilkat v délce osmi kilometrů, kde silnice Haines Highway mezi městy Haines a Klukwan vede podél řeky.

Vládní prospekt nazvaný „Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve“ říká, proč tento osmikilometrový úsek řeky může orlům tyto pochoutky z vytřených lososů poskytnout.

„Přírodnímu jevu, který působí, že řeka Chilkat během měsíců, kdy mrzne, na osmi kilometrech nezamrzá, se říká ‚rezervoár aluviálního vějíře‘. Vějíř řeky Tsirku — nahromadění štěrku, kamení, písku a ledovcových úlomků, které má tvar vějíře — působí na soutoku řek Tsirku, Klehini a Chilkat jako velký vodní rezervoár.“

Když se řeka vlévá do jiné vodní masy, obvykle u svého ústí zpomaluje a ukládá sedimenty, tvoří deltu, ale nenechává za sebou žádný vodní rezervoár. Avšak v místě, kde se řeka Tsirku vlévá do řeky Chilkat, zemské zlomy a činnost ledovců vytvořily velkou nádrž, jejíž dno je více než 230 metrů pod mořskou hladinou. Když ledovce ustoupily, zůstaly po nich úlomky a řeka na ně nanášela štěrk a písek, dokud se celá nádrž nezaplnila kyprou, porézní usazeninou o tloušťce 230 metrů, která spočívá na skalním podloží.

Zpráva ukazuje, že během teplejšího jara, léta a časného podzimu voda ze sněhu a tajících ledovců vtéká do aluviálního vějíře. Vějíř přijímá vodu rychleji, než ji stačí vypouštět, a tak vytváří velký vodní rezervoár. Prospekt o orlí rezervaci pokračuje: „Když přijde zima, nastává trvale chladné počasí a okolní vody zamrznou. Avšak voda v tomto velkém rezervoáru je o pět až deset stupňů teplejší než voda v okolí. Tato teplejší voda ‚prosakuje‘ do řeky Chilkat a brání jí v zamrznutí.

V těchto a dalších okolních přítocích se tře pět druhů lososů. Tahy lososů začínají v létě a pokračují až do pozdního podzimu nebo do začátku zimy. Lososi krátce po vytření umírají a právě jejich mrtvoly poskytují velké množství potravy pro orly.“

Lososí hostiny začínají v říjnu a končí v únoru. Krátce nato se tisíce orlů začínají rozlétat daleko do kraje. Rezervace však zůstává celoročním domovem asi dvou až čtyř set orlů. Živí se rybami, které si uloví, a jídelníček si doplňují vodním ptactvem, malými savci a zdechlinami.

Vzrušující námluvy, trvalá „manželství“

Orli tvoří páry na celý život — a dožívají se až čtyřiceti let —, ale spolu jsou obvykle jen v době hnízdění. Námluvy začínají v dubnu a „mohou k nim patřit i pozoruhodné ukázky toho, jak spolu orli létají střemhlav, svírají si navzájem pařáty a dělají ve vzduchu přemety,“ píše se v prospektu Eagles—The Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve. Všechno to dělají, a přitom se ještě drží za ruce? To zní ohromně romanticky!

V rezervaci bylo napočítáno devadesát čtyři hnízd. Obvykle koncem května a začátkem června se po inkubační době 34 nebo 35 dní vylíhne jedno až tři orlata. Ta opouštějí hnízdo až v září, ale musí se spokojit se strakatým hnědým a bílým opeřením. Ozdobnou bílou hlavu a bílý ocas získají až ve čtyřech nebo pěti letech!

Prospekt také poskytuje určité informace o pozadí boje orlů o přežití a dává rady návštěvníkům, jak se mají chovat, aby jejich návštěva v rezervaci byla bezpečná:

„Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve má 19 000 hektarů vyčleněných na ochranu orlů. Ale orli nebyli chráněni vždy; kdysi byli lovnou zvěří lovců, kteří lovili za peníze. Na základě zpráv o tom, jak ohromnou chuť na živé lososy a malé savce orli mají, vypsala Aljašská teritoriální legislatura v roce 1917 za orly odměnu. Veteráni z pevnosti Williama H. Sewarda v Haines vyprávějí, že si ke svému ubohému žoldu přivydělávali jeden dolar (později dva dolary) za každý pár pařátů.

Při pozdějším šetření se zjistilo, že škody, které orli působí při tahu lososů, byly zveličené, a v roce 1953 byla odměna za orly zrušena. Do té doby bylo zastřeleno za odměnu 128 000 orlů. Odhaduje se, že orlí populace v jihovýchodní Aljašce byla ve čtyřicátých letech, kdy odměna ještě platila, asi poloviční než v letech sedmdesátých.

Když se Aljaška v roce 1959 stala státem, orel bělohlavý se dostal pod ochranu federální vlády zákonem z roku 1940, nazvaným Bald Eagle Act. Zabití orla je porušením federálního zákona a vlastnění živého nebo mrtvého orla či kterékoli jeho části (včetně per!) je, kromě jistých specifických výjimek, také nezákonné.

V roce 1972 Aljašská státní legislatura založila Chilkat River Critical Habitat Area, která spadala pod ministerstvo lesnictví a rybářství a měla zajistit ochranu v místech s největší koncentrací orlů. Rozsáhlé plochy orlího sídliště zůstaly nechráněny a mezi ochránci životního prostředí a silami pro hospodářský rozvoj se rozpoutal dlouhý a často lítý boj o využití země v údolí řeky Chilkat. Po intenzivním studiu Národní Audubonovy společnosti a po vypracování výzkumné práce Haines/Klukwan Resource Study financované státem, nakonec dřevaři, rybáři, ochránci životního prostředí, obchodníci a místní politici dosáhli kompromisu. V roce 1982 státní legislatura zavedla tuto dohodu jako zákon, kterým byla na 19 000 hektarech založena Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve.

V rezervaci již není dovolena těžba dřeva ani těžba nerostných surovin, ale tradiční využívání země, jako je sbírání lesních plodů, rybaření a lov, pokračuje. Rezervace je řízena Aljašským úřadem pro parky za pomoci dvanáctičlenného poradního sboru, který se skládá z místních obyvatel, státních úředníků a jednoho biologa.

Jak lze využívat přírodní bohatství tohoto údolí, aniž se poškodí životní prostředí, je otázkou, která není zcela zodpovězena, a tak problém využití země v údolí řeky Chilkat může stále vyvolávat rozepře. Místní obyvatelé však jsou hrdí na to, že řešení toho, jak ochránit orly, našli sami.“

Pro návštěvníky je hlavní oblastí, kde mohou vidět orly, silnice Haines Highway, která vede podél řeky Chilkat, a pro tento účel byly zřízeny také vyhlídkové oblasti.

[Mapa na straně 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Řeka Chilkat Řeka Chilkoot

Řeka Klehini KLUKWAN

Oblast, kde je možné vidět orly

(aluviální vějíř)

▴

▴

Haines Highway

Řeka Tsirku ▾ Jezero Chilkoot

Jezero Chilkat ▾

Řeka Chilkat ▾ Zátoka Lutak

Řeka Takhin ▾

HAINES

[Podpisek]

Mountain High mapy™ copyright © 1993 Digital Wisdom, Inc.

[Podpisek obrázku na straně 15]

Orli bělohlaví na stránkách 15–18: Alaska Division of Tourism