Od našich čtenářů
Tabákový průmysl Úvodní série „Získaly miliony a zabily miliony“ (22. května 1995) byla poučná a rozumně napsaná. Kresba na titulní stránce („Lebka s cigaretou“) od Vincenta van Gogha byla děsivá! Snad samotný tento obrázek bude stačit, aby někteří lidé přestali kouřit, nebo přinejmenším některé lidi odradí od toho, aby s kouřením začínali.
M. B., Spojené státy
Pracuji v americké společnosti pro výzkum rakoviny, a proto jsem četla tyto články s mimořádným nadšením. Poslala jsem jeden výtisk ženě, která je předsedkyní místní protitabákové koalice. Úroveň článků a popsaný výzkum na ni udělaly velký dojem a objednala si 35 výtisků pro své spolupracovníky.
J. O., Spojené státy
Před necelými třemi měsíci jsme s manželem přestali kouřit, ale stále jsem měla neodolatelnou touhu po cigaretě. Pak jsem četla ten článek a dověděla jsem se, že některé složky cigaret jsou tak toxické, že je nezákonné uložit je na skládce! To mě posílilo, abych nenáviděla, co je špatné.
L. T., Jižní Afrika
Lupus Velmi Vám děkuji za informace o lupusu, které byly uvedeny v článku „Teď zůstala jen Mia a Jehova“. (22. února 1995) Je mi 18 let a trpím touto nemocí dva roky. Je povzbuzující vědět, jak totéž utrpení snášejí další bratři a sestry v jiných částech světa, a vidět, jak nás náš Stvořitel vždy laskavě podporuje.
J. A. Y., Itálie
Problémy s rodiči Modlila jsem se o to, aby vyšel takový článek jako „Mladí lidé se ptají . . . Co mám dělat, když můj rodič selhává?“ (22. května 1995) Byla jsem smutná a bolelo mě, když byla moje matka vyloučena z křesťanského sboru. Téměř jsem přestala s průkopnickou službou, celodobou kazatelskou činností. Článek mě posílil, abych ‚pracovala stále na své vlastní záchraně s bázní a chvěním‘, místo abych si dělala nepřiměřené starosti s maminčiným vztahem k Jehovovi. (Filipanům 2:12) Moc Vám děkuji.
J. P., Filipíny
Jsem pokřtěná, ale připadá mi velmi těžké, abych měla úctu k otci, který denně chodí domů opilý. Při čtení tohoto článku jsem nedokázala přestat plakat. Po přečtení článku se moje negativní myšlenky a pocity k otci výrazně zmírnily a jsem vnitřně mnohem vyrovnanější.
N. M., Japonsko
Křesťanská věda V článku „Semináře, které mají zlepšit vztahy mezi lékaři a svědky Jehovovými“ (22. března 1995) byla zmínka o přístupu křesťanské vědy k nemocem. V zájmu porozumění mezi naším a Vaším vyznáním, bych Vaše čtenáře rád ujistil, že vyznavači křesťanské vědy spoléhají na duchovní uzdravování, ale přitom si váží lidského života a chrání ho, jak nám to ukázal Ježíš Kristus. Zprávy o ověřených uzdraveních, které byly v našich periodikách publikovány po více než sto let, ukazují, že naší pohnutkou je uctívání Boha, a ne mučednictví. Zákonitým důsledkem je potom duchovní, mravní a tělesné blaho.
M. V. W., Manažer vydavatelského výboru společnosti Křesťanská věda, Spojené státy
Děkujeme Vám za tyto připomínky. Citovali jsme slova jednoho lékaře proto, abychom zdůraznili skutečnost, že svědkové Jehovovi léčení přijímají. Respektujeme právo jiných lidí, aby věřili, čemu chtějí, ale Ježíš Kristus řekl, že „zdraví nepotřebují lékaře, ale churaví ano“. (Matouš 9:12) A když Pavel mluvil s Timoteem o jeho ‚častých onemocněních‘, nedoporučoval mu duchovní uzdravování, ale běžné léčení. (1. Timoteovi 5:23) Biblický náhled na léčení je tedy v rozporu s naukami Křesťanské vědy. (VYD.)