Vážíte si náboženské svobody?

Od dopisovatele Probuďte se! v Estonsku

PÄRNU má přes padesát tisíc obyvatel. Je to přístavní město a letovisko v malé pobaltské zemi, v Estonsku, bývalé republice Sovětského svazu. Tamější lidé se nyní těší, že mohou svobodně vyznávat náboženství podle své volby — těší se ze svobody, kterou ještě před několika lety neměli. Místní list Pärnu Leht ze 17. června 1995 uvedl, že ve městě Pärnu působí jedenáct náboženství a že redakce listu má v plánu vydat o nich sérii článků.

V prvním článku bylo uvedeno: „Začneme sborem, jehož činnost zjevně působí na nás na všechny — svědky Jehovovými, kteří nyní mají svá shromáždění v sále pivovaru . . . V roce 1931 si badatelé Bible začali říkat svědkové Jehovovi a tento název mají dodnes. Na celém světě je svědků Jehovových více než pět milionů. Svědkové Jehovovi v Estonsku mají ústředí v Tallinu.“

Článek pokračoval: „Sbor Jehovových hlasatelů v Pärnu byl založen před rokem a půl. Na začátku měl 25 členů; teď jich má 120 . . .

První dojem je vcelku příznivý. Lidé — většinou mladé dvojice — jsou přátelští, hezky oblečení a vnímaví. Je udivující, že jejich děti byly velmi ukázněné. Pro malé dítě není snadné sedět hodinu a půl na jednom místě — ale ony to dokázaly.“

Když list popisoval, v čem se svědkové liší od jiných náboženství, uvedl: „Zdůrazňují, že je před námi ráj. Je také pozoruhodné, jak dobře členové sboru znají Bibli; při každé příležitosti z ní citují.“ Článek končil slovy: „Těch 120 lidí, kteří jsou Jehovovými hlasateli, si již zvolilo; a jsou si jisti, že zvolili dobře. Jejich víra a kázání jsou středem jejich života.“

První článek ze zamýšlené série článků o náboženstvích, která ve městě působí, se v Pärnu nelíbil každému. Pärnu Leht z 8. července 1995 uvedl: „Rádi bychom otiskli petici, kterou jsme dostali od čtyř církví v souvislosti se zavedením nové rubriky.“ Tato petice či dopis redakci novin byla podepsána představiteli pravoslavné církve v Estonsku, estonské evangelické luteránské církve, estonského svazu evangelických křesťanů a baptistů a estonské metodistické církve.

Představitelé těchto čtyř náboženství si stěžovali: „Připadá nám velmi zvláštní, že jste sérii začali článkem o svědcích Jehovových.“ Ještě dodali: „Pokud jde o tuto sérii, považujeme za nemožné poskytnout redaktorům Pärnu Leht interview.“

Náboženští představitelé skončili slovy: „Ve společnosti, kde jsou mnozí lidé zmateni dotěrným tlakem různých nových náboženství a sekt, které propagují ‚duchovnost‘, vidíme, že jsou potřeba publikace, které by vzaly v úvahu místní náboženskou situaci a byly schopny rozlišit historické církve od sekt a extrémistických hnutí. Členové Estonské rady církví, která reprezentuje křesťanské církve, jež ekumenicky spolupracují, by k tomu měli poskytnout jasné vedení.“

Avšak po tomto dopise redaktor listu Pärnu Leht uvedl tyto střízlivé informace: „Ne všechno, co považujeme za správné, musí být správné. A Boží hledisko a názory na různé církve nemusí být stejné jako názory těchto čtyř ctihodných církví, a naopak. Nikdo z nás není neomylný, ani církve se staletou tradicí.“

Co si myslíte o změně postoje k náboženství v bývalých republikách Sovětského svazu? Věříme, že lidé z celého světa, kteří hledají pravdu, tuto náboženskou svobodu ocení.

[Mapa na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Finsko

Helsinky

Baltské moře

Estonsko

Tallin

Pärnu

Lotyšsko

Riga

Litevsko

Vilnius

Rusko

Sankt Peterburg

Moskva

Bělorusko

Minsk

[Obrázky na straně 24]

Sbor svědků Jehovových v Pärnu