Sopky — Ohrožují vás?

SOPTÍCÍ vulkán vyvrhující horký popel a proudy žhoucí lávy je jedním z nejefektnějších projevů přírodní energie, které jsou na zemi. Možná jste sami nebyli svědky takové události, ale snad jste se koupali v sopečných horkých pramenech nebo jste si pochutnávali na jídle z rostlin, které vyrostly z půdy zúrodněné sopečným popelem. Někdo dokonce může doma využívat geotermální energii.

Avšak mnoho lidí, kteří žijí poblíž činných sopek, bylo nedávno svědky smrti a ničení, jejichž příčinou byly sopečné katastrofy. Od mohutné erupce Mount St. Helens na jihozápadě státu Washington (USA), ke které došlo 18. května 1980, jsou různé části světa pod zdánlivě nepolevující palbou ničivých sopečných erupcí. Počet obětí během tohoto období převýšil celkové ztráty na životech za uplynulých sedm desetiletí a škody na majetku dosáhly stamilionů dolarů. Málem došlo k neštěstím, když sopečný popel, který se vznášel ve vzduchu, způsobil, že motory letadel ztratily výkon a letadla musela nouzově přistát.

Velmi ničivé byly erupce sopky Mount Pinatubo na Filipínách a následné bahnotoky, které smetly desetitisíce domů, a erupce sopky Nevado del Ruiz v Kolumbii, které zabily více než 22 000 lidí. Mohou nastat další katastrofy. Odborníci na sopky, Robert Tilling a Peter Lipman z U.S. Geological Survey, uvádějí, že „do roku 2000 pravděpodobně stoupne počet obyvatel ohrožených sopečnou činností nejméně na 500 milionů“.

Možná proto zjistíte, že je moudré se ptát: ‚Žiji poblíž činné nebo potenciálně činné sopky? Jaké erupce jsou nejnebezpečnější? Mohou vést ještě k jinému, nebezpečnějšímu ohrožení? Jestliže žiji v oblasti ohrožené sopečnou činností, co mohu dělat pro to, aby nebezpečí bylo minimální?‘

Aktivní sopky — Kde jsou?

Možná budete překvapeni, když se dozvíte, že žijete poblíž dřímající sopky a že kdyby se náhodou probudila, rozhodně byste to pocítili. Vědci, kteří sopky studují (říká se jim vulkanologové), měli v posledních desetiletích úspěch nejen v tom, že identifikovali činné a dřímající sopky, ale také v tom, že pochopili, proč se sopky na určitých místech vyskytují ve větším množství.

Podívejte se na mapu (strana 17). Je tam zakreslena poloha některých z více než 500 činných sopek. Žijete poblíž některé z nich? Někde jinde jsou zase gejzíry, fumaroly a horké prameny a ty prozrazují, že poblíž je dřímající sopka; ta se v budoucnosti také může stát činnou. Více než polovina aktivních sopek je seřazena podél okrajů Tichého oceánu a tvoří známý „ohnivý prstenec“. Některé z těchto sopek jsou na kontinentech, například v severoamerickém Kaskádovém pohoří a jihoamerických Andách, jiné zase tvoří ostrovní řetězce v oceánech, například Aleutské ostrovy, Japonsko, Filipíny a jižní Indonésie. Sopky jsou také běžné ve Středozemí a přilehlých oblastech.

Vědci zjistili, že se tyto sopky vyskytují podél hranic ohromných, pohyblivých tabulí zemské kůry, takzvaných desek, a zvláště tam, kde se oceánská deska noří pod desku kontinentální. Tomuto procesu se říká subdukce. Teplem, které při subdukci vzniká, se vytváří magma (roztavená hornina), které stoupá k povrchu. Kromě toho, náhlé pohyby mezi deskami působí v mnoha oblastech, kde jsou sopečné erupce, také silná zemětřesení.

Sopky také mohou vznikat tam, kde se od sebe oceánské desky vzdalují. K mnoha takovým erupcím dochází na dně oceánů a člověk je nevidí. Avšak žijete-li v ostrovní zemi Islandu, usadili jste se právě na vrcholu hřbetu Reykjanes, který navazuje na Středoatlantický hřbet. Tam se desky Severní a Jižní Ameriky vzdalují od desek Evropy a Afriky. V několika dalších případech vznikly veliké sopky na Havaji a na africkém kontinentě z izolovaných „horkých hnízd“ pod deskami zemské kůry.

Jaká jsou nebezpečí?

To, jak velkou hrozbu sopka představuje, závisí na její aktivitě v nedávné historii, na mohutnosti sopečných erupcí a na nebezpečích, která s nimi souvisela. V tom, jak velké je ohrožení, se odráží početnost obyvatelstva žijícího v nebezpečné zóně a to, jak je na situaci připraveno. Nejprve prozkoumejme, jak je sopka nebezpečná sama o sobě.

Obecně platí, že nebezpečnější explozívní erupce jsou způsobeny magmatem bohatým na oxid křemičitý. Tento druh magmatu je tuhý a může kráter sopky dočasně uzavřít — do té doby, než plyny vytvoří tak silný tlak, že sopku naráz otevřou. Tuhnutím magmatu bohatého na oxid křemičitý vzniká světlá hornina. Takové magma je typické pro sopky podél okrajů desek. K explozím může dojít také tehdy, když stoupající magma narazí na vodu a přemění ji v páru. Horký popel, který při explozívních erupcích vzniká, může být smrtonosný — v roce 1902 tři sopky v karibské a středoamerické oblasti zabily během šesti měsíců více než 36 000 lidí.

Na druhé straně, sopky na oceánských „horkých hnízdech“, sopky, které vznikly vzájemným vzdalováním desek zemské kůry, a ještě mnohé jiné jsou většinou z tmavého čediče, který obsahuje málo oxidu křemičitého, ale hodně železa a hořčíku. Čedičové magma je tekuté, a erupce jsou díky tomu mírně výbušné nebo nevýbušné. Láva teče pomalu. Lidé tedy mohou poměrně snadno uniknout. Tyto erupce však mohou trvat dlouho — sopka Kilauea na ostrově Havaj chrlí lávu od ledna 1983. Takové erupce sice působí rozsáhlé škody na majetku, ale málokdy dojde ke zranění nebo zabití člověka.

Při některých erupcích se na svah sopky ukládá velké množství sypkého popela. Potom může dojít k sesuvům půdy nebo — když se popel smísí s velkým množstvím sněhu, ledu či vody — se může vytvořit těžké, tekuté bahno, které rychle stéká do údolí. Takové bahnotoky (také se jim podle indonéského výrazu pro lávu říká lahary) mohou dotéci mnoho kilometrů od sopky, možná i dlouho potom, co erupce ustaly.

Avšak zvlášť velký dosah mají historicky vzácné tsunami — obrovské oceánské vlny, které vznikají erupcí v oceánu nebo podmořským sesuvem svahů vzdouvající se sopky. Tyto vlny o ohromné energii se mohou pohybovat rychlostí až stovek kilometrů v hodině. Na oceánu jsou tsunami velmi nízké a pro lodě, které jim zkříží cestu, v podstatě nepředstavují žádné nebezpečí, ale u pobřeží rychle nabývají na výšce. Hřeben těchto vln je vyšší než obytné domy a mnoho jiných budov. V roce 1883, když explodovala sopka Krakatau, spláchly tsunami pobřeží Jávy a Sumatry a přišlo při tom o život 36 000 lidí.

K jiným nebezpečím sopečné činnosti, která mohou poškodit nebo ukončit život, patří padající sopečný popel a různé úlomky, atmosférické tlakové vlny, které vznikají při výbušných erupcích, jedovaté plyny, kyselý déšť a zemětřesení. Na světě je mnoho velmi nebezpečných sopek a mnoho potenciálních nebezpečí, a tak rozumné zhodnocení toho, jak velké nebezpečí sopka představuje, je opravdu složitý a náročný úkol.

Můžete ohrožení snížit na minimum?

Jak světová populace roste, na územích potenciálně ohrožených sopkou žije stále více lidí. Z toho důvodu a také proto, že v poslední době na celém světě sopečná činnost vzrostla, vulkanologové zintenzívňují své úsilí zmírnit ohrožení, které ze sopečné činnosti plyne. V některých případech byly předpovědi erupcí úspěšné a nikdo nepřišel o život. Na jakém základě takové předpovědi vznikají?

Erupcím obvykle předcházejí otřesy sopky nebo její vnitřní struktury a tyto otřesy signalizují, že magma stoupá. Jak se magma vysoko v sopce hromadí, vzrůstá tlak. Uvolňují se plyny a může vzrůst teplota a kyselost spodní vody. Před velkou erupcí může dojít i k několika malým. Všechnu tuto sopečnou činnost je možné sledovat.

Dlouho před erupcí si geologové mohou udělat představu o případném nebezpečí tím, že se podívají na záznam v horninách. Často se stává, že se typ sopečného výlevu a druhotná nebezpečí opakují nebo že se erupce podobají erupcím jiných sopek, které jsou již prostudované. Na základě takových údajů byly pro mnoho sopek zhotoveny mapy, jež ukazují, které oblasti jsou nejvíce ohrožené.

Pro záchranu životů před ohrožením sopečnou erupcí je důležité, aby vulkanologové zjistili vážnost ohrožení a sopku monitorovali a také aby místní úřady obyvatelstvo včas varovaly před hrozícím nebezpečím. Na rozdíl od zemětřesení, která se většinou stále nedaří předvídat, mnoho činných sopek je možné sledovat dostatečně přesně, takže lidé na ohroženém území mohou být evakuováni dříve, než nějaká ničivá událost nastane. Opustit ohrožené území je životně důležité, protože lidské stavby většinou sotva poskytnou ochranu před silou a žárem vulkanických proudů a výbuchů a ničivostí půdních sesuvů, bahnotoků a vln tsunami.

Ačkoli bylo vynaloženo chvályhodné úsilí, aby co nejvíce lidí mohlo sopečné erupce a s nimi související ohrožení přežít, člověk stále není schopen předvídat erupce a podobné katastrofické děje s úplnou přesností, takže úplnou bezpečnost před sopečným ohrožením není možné zaručit. I někteří z těch, kdo sopku monitorovali, přišli o život, když je zastihla erupce, kterou nečekali. Avšak pokud žijete blízko potenciálně aktivní sopky, měli byste dbát na jakékoli varování od místních úřadů. Když to uděláte, vaše naděje na přežití sopečné katastrofy se značně zvětší. (Zasláno od astrogeologa)

[Rámeček na straně 18]

Předpovídání sopečných erupcí z kosmu?

Představte si, že z družic, které jsou 20 000 kilometrů nad zemí a letí rychlostí pět kilometrů za sekundu — a ani o trochu méně —, se měří pohyby na povrchu sopky s přesností na jeden centimetr! To je možné díky družicovému operačnímu systému GPS (Global Positioning System), který je tvořen několika družicemi a také radiopřijímači, jež jsou strategicky rozmístěny na zemi. Při každém měření je přesně sledována poloha nejméně čtyř družic. Čas se měří atomovými hodinami, které jsou velmi přesné. Tato měření, která se dají uskutečnit téměř za jakéhokoli počasí, mají oproti metodám průzkumu ze země několik výhod. Měření GPS může významně zpřesnit předpovídání sopečných erupcí, jimž možná léta předchází zvětšování sopky. Tato technologie již byla použita při sledování sopek na Islandu, v Itálii, v Japonsku a ve Spojených státech.

[Mapa na straně 17]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Činné sopky světa a desky zemské kůry

Činné sopky

Hranice desek

Nahoře jsou vyznačeny některé z více než pěti set činných sopek

[Podpisek]

Mountain High Maps™ copyright © 1993 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 16]

Ze sopky Unzen v Japonsku se do osídlené oblasti valí proudy popela

[Podpisek]

Orion Press-Sipa Press

[Obrázek na straně 16]

Sopka Mount St. Helens při erupci

[Podpisek]

USGS, David A. Johnston, Cascades Volcano Observatory

[Obrázek na straně 16]

Etna na Sicílii nedávno vyvrhovala lávu patnáct měsíců

[Podpisek]

Jacques Durieux/Sipa Press

[Obrázek na straně 17]

Kilauea na Havaji zvětšila ostrov o 200 hektarů

[Podpisek]

©Soames Summerhays/Photo Researchers