Moucha tse-tse — Prokletí Afriky?

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V NIGÉRII

NEDÁVNO jsme se přestěhovali do venkovské oblasti v západní Africe. Obklopoval nás tropický prales. Jednou odpoledne vešla manželka na klozet a začala křičet: „Je tady ovád!“

Moucha vyrazila z klozetu a vletěla do koupelny. Popadl jsem plechovku insekticidu, šel jsem za ní a zavřel za sebou dveře. Mouchu jsem nikde neviděl. Najednou mi vletěla přímo do obličeje. Ona na mě útočí! Mával jsem rukama a neúspěšně jsem se ji snažil srazit. Vletěla do okna, ale pletivo proti hmyzu jí zabránilo v úniku. Moucha si na ně sedla.

Zamířil jsem a postříkal jsem ji insekticidem. Přímý zásah jako tento by normálně jakýkoli hmyz ihned zneškodnil, ale tuhle mouchu ne. Zvedla se a dál létala po koupelně a bzučela.

Ta je ale odolná! Byl jsem přesvědčen, že insekticid udělá své a že moucha za chvíli padne na podlahu. Ale nepadla. Když se usadila po druhé, postříkal jsem ji znovu. Ale zase vzlétla.

Co to je za supermouchu? Dva další přímé zásahy insekticidem ji konečně zabily.

Nasadil jsem si brýle a pozorně jsem si toho tvora prohlédl. Byl větší než moucha domácí, ale menší než ovád. Křídla měl na zádech zkřížená a to dodávalo jeho vzhledu protáhlejší tvar, než má obyčejná moucha. Z oblasti ústního ústrojí vyčníval jehlovitý sosák.

Zavolal jsem na manželku: „To není ovád, to je moucha tse-tse.“

Setkání s mouchou tse-tse mi připomnělo, s jakými potížemi se setkaly snahy vymýtit ji z jejího afrického působiště o rozloze 11,7 miliónu čtverečních kilometrů, z oblasti, která je větší než Spojené státy. Proč ji lidé chtějí vyhubit? Jsou proti ní vznesena tři obvinění. Obvinění první:

Živí se krví

Existuje 22 druhů mouchy tse-tse a všechny žijí v subsaharské Africe. Všichni, samečkové i samičky, se živí krví obratlovců a na jedno bodnutí nasají trojnásobek své váhy.

Napadají různá pasoucí se zvířata — jak ta, která jsou v Africe doma, tak ta přivezená odjinud. Štípou také lidi. Štípnutí je hluboké bodnutí, při kterém moucha saje krev, a je pronikavě bolestivé. Zároveň svědí i bolí a vyvolává otok.

Moucha tse-tse dělá svou práci dobře. Nezdržuje se tím, že by vám bzučela kolem hlavy. Může na člověka letět jako střela a najednou nějak zabrzdit, takže usedne člověku na obličej tak jemně, že to vůbec neucítí. Moucha tse-tse umí být jako zloděj; někdy zjistíte, že vám ukradla trochu krve, až když je pryč — vy pak můžete jen zjišťovat rozsah škod.

Mouchy tse-tse se obvykle zaměřují na odhalené části těla. (Zdá se, že mají rády zadní stranu mého krku!) Někdy se však rozhodnou, že než napíchnou cévu, budou se šplhat nohavicí nebo rukávem. Nebo když se jim zlíbí, mohou bodnout i přes oblečení — pro hmyz, který propíchne i tuhou kůži nosorožce, to není žádný problém.

Lidé obviňují mouchu tse-tse z toho, že je nejen chytrá, ale také prohnaná. Jednou, když jsem se snažil jednu tuto mouchu zabít insekticidem, vletěla do skříně a schovala se v mých plavkách. O dva dny později, když jsem si plavky oblékal, mě dvakrát bodla! Jindy se zase schovala v manželčině kabelce. Manželka si vzala kabelku do kanceláře, a když ji otevřela a sáhla dovnitř, moucha ji bodla do ruky. Moucha pak létala po místnosti a způsobila pozdvižení mezi úředníky. Všichni přestali pracovat a snažili se ji zabít.

První obvinění proti mouše tse-tse tedy je, že tato moucha saje krev a svým bodnutím působí bolest. Obvinění druhé:

Zabíjí zvířata

Některé druhy mouchy tse-tse přenášejí chorobu, kterou způsobují drobní paraziti, takzvané trypanosomy. Když moucha tse-tse bodne zvíře, které tuto chorobu má, nasaje krev, jež tyto parazity obsahuje. Ti se v mouše vyvíjejí a množí. Když moucha bodne další zvíře, paraziti se dostanou z mouchy do jeho krevního řečiště.

Této nemoci se říká trypanosomóza. Její forma, která se objevuje u zvířat, se jmenuje nagana. Paraziti, jež způsobují naganu, žijí v krevním řečišti mnoha zvířat, která jsou v Africe doma. Jsou to zvláště antilopy, buvoli afričtí, prasata štětinatá, chocholatky, bahnivci kaferští a prasata bradavičnatá. Paraziti tato zvířata nezabíjejí.

Zabíjejí však zvířata, která nejsou původem z Afriky — velbloudy, psy, osly, kozy, koně, muly, voly, prasata a ovce. Podle časopisu National Geographic zabíjí nagana tři miliony kusů dobytka ročně.

Chovatelé dobytka, například východoafričtí Masajové, se naučili, jak se vyhýbat oblastem, kde je much tse-tse nejvíce, ale někdy to je kvůli suchu a nedostatku pastvin nemožné. Čtyři rodiny, které společně chovají 600 kusů dobytka, během nedávného sucha přišly kvůli mouše tse-tse každý den o jedno zvíře. Lesalon, stařešina rodu, řekl: „My, Masajové, jsme stateční. Oštěpem probodneme lva a postavíme se proti útočícímu buvolovi. Utlučeme klackem mambu a čelíme rozzuřenému slonu. Ale orkimbai [moucha tse-tse]? Proti té jsme bezmocní.“

Proti nemoci nagana existují léky, ale některé státy je dovolují podávat jen pod dohledem veterináře. A mají k tomu pádný důvod, protože podáváním malých dávek chovatelé nejen odsoudí zvíře k záhubě, ale také vypěstují parazity, které jsou na léky rezistentní. Pokud chovatel dobytka žije v buši, může pro něho být těžké včas sehnat veterináře, který by léčil jeho umírající zvířata.

První dvě obvinění proti mouše tse-tse byla dokázána nad veškerou pochybnost — moucha se živí krví a šíří nemoc, která zabíjí zvířata. Ale to není všecko. Obvinění třetí:

Zabíjí lidi

Trypanosoma, která působí nemoc nagana, lidi nepostihuje. Ale moucha tse-tse roznáší ještě jiný druh trypanosomy z člověka na člověka. Této formě trypanosomózy se říká spavá nemoc. Nemyslete si, že člověk postižený spavou nemocí jen hodně spí. Ta choroba není žádným blaženým spánkem. Začíná nevolností, únavou a nízkou teplotou. Potom přichází dlouhodobá ospalost, vysoká horečka, bolesti v kloubech, oteklé tkáně a zvětšená játra a slezina. V konečném stádiu, když paraziti proniknou do centrální nervové soustavy, dojde u pacienta k duševnímu úpadku, záchvatům, kómatu a smrti.

Začátkem tohoto století zachvátily africký kontinent epidemie spavé nemoci. V letech 1902 až 1905 tato choroba zabila v okolí Viktoriina jezera asi třicet tisíc lidí. Během desetiletí, která následovala, se nemoc rozšířila do Kamerunu, Ghany a Nigérie. V mnoha vesnicích byla nakažena třetina lidí a to vyžadovalo, aby byly prováděny rozsáhlé evakuace z mnoha říčních údolí. Mobilní lékařské týmy ošetřily statisíce lidí. Epidemie pomalu odezněla až koncem třicátých let.

Dnes tato choroba postihuje každý rok asi dvacet pět tisíc lidí. Podle Světové zdravotnické organizace je nebezpečí, že se touto chorobou nakazí asi padesát milionů lidí v 36 státech subsaharské Afriky. Není-li spavá nemoc léčena, končí smrtí. Léky proti ní však existují. Nedávno byl vyvinut nový lék na léčení této choroby, který se jmenuje eflornithin — nový lék po čtyřiceti letech.

Lidé vedou proti mouše tse-tse a chorobě, kterou roznáší, dlouhou válku. V roce 1907 Winston Churchill napsal o kampani za vyhubení mouchy tse-tse: „Byla kolem ní nemilosrdně upředena jemná síť.“ Když se ohlédneme, je zřejmé, že Churchillova „jemná síť“ měla velké díry. Kniha Foundations of Parasitology (Základy parazitologie) konstatuje: „Až dosud mělo osmdesát let hubení mouchy tse-tse na její rozšíření malý dopad.“

Svět se brání

Americký básník Ogden Nash napsal: „Bůh ve své moudrosti stvořil mouchu a pak nám zapomněl říci proč.“ Je sice pravda, že Jehova Bůh je Stvořitel všech věcí, ale rozhodně není zapomnětlivý. Nechává nás, abychom na mnoho věcí přišli sami. A co tedy moucha tse-tse? Je něco, co by se dalo říci na obhajobu tohoto zřejmého ničemy?

Snad to nejsilnější, co bylo dosud na její obranu řečeno, bylo, že její úloha při ničení dobytka je pro přírodní rezervace africké zvěře ochranou. Rozlehlé oblasti Afriky se podobají pastvinám na západě Spojených států — země sama je schopna uživit domácí dobytek. Ale díky mouše tse-tse jsou domácí zvířata zabíjena trypanosomou, která nezabíjí původní africká pasoucí se zvířata.

Mnoho odborníků se domnívá, že nebýt mouchy tse-tse, byly by velké africké rezervace divoké zvěře dávno nahrazeny stády dobytka. „Podporuji tse-tse,“ řekl Willie van Niekerk, průvodce v botswanské rezervaci. „Vyhubte tse-tse, a dobytek se rozmůže a zničí Afriku; z celého kontinentu udělá jednu velkou pustinu.“ Dodal: „Ta moucha musí zůstat.“

S tím ovšem každý nesouhlasí. Tento argument sotva přesvědčí muže, který se dívá, jak jeho děti nebo jeho dobytek trpí trypanosomózou. Nepřesvědčí ani ty, kdo tvrdí, že Afrika potřebuje dobytek, aby se uživila.

Nicméně je ještě stále mnoho co poznávat o tom, jakou roli hraje moucha tse-tse v přírodě. Ačkoli se obvinění vznesená proti ní zdají silná, na vynášení rozsudku je možná příliš brzy.

Jak tak mluvím o mouchách, jedna právě vlétla do místnosti. Promiňte, musím se ujistit, že to není tse-tse.

[Podpisek obrázku na straně 11]

Moucha tse-tse: ©Martin Dohrn, The National Audubon Society Collection/PR