Plody otřesů

JAKÉ to je být uprchlíkem? Zkuste si představit, že poklidně žijete a náhle se celý váš svět změní. Vaši sousedé se přes noc stanou vašimi nepřáteli. Přijdou vojáci a ti vydrancují a vypálí váš domov. Máte deset minut na to, abyste se sbalil a utekl, chcete-li si zachránit život. Můžete si vzít jen malé zavazadlo, protože ho budete muset nést mnoho kilometrů. Co si do něj dáte?

Odcházíte za zvuků střelby z pušek a děl. Přidáte se k dalším lidem, kteří také utíkají. Dny plynou; vlečete se hladový, žíznivý a neuvěřitelně unavený. Chcete-li přežít, musíte jít stále dál bez ohledu na to, že jste zcela vyčerpaný. Spíte na zemi. Na poli hledáte něco k snědku.

Dostanete se k hranicím země, v níž byste byl v bezpečí, ale pohraničníci vás tam nechtějí pustit. Prohlížejí vaše zavazadlo a vezmou vám všechno, co má nějakou cenu. Najdete jiný přechod a překročíte hranici. Umístí vás do zanedbaného uprchlického tábora, který je oplocen ostnatým drátem. Tam jste sice obklopen lidmi, kteří jsou na tom stejně jako vy, ale přesto se cítíte osamělý a zmatený.

Chybí vám rodina a přátelé. Jste úplně odkázaný na pomoc zvenčí. Nemáte žádnou práci, nedá se tam nic dělat. Bojujete s pocity beznaděje, zoufalství a hněvu. Děláte si starosti o svou budoucnost, protože víte, že pobyt v táboře bude pravděpodobně přechodný. Konečně, tábor není domov — je to něco jako čekárna nebo skladiště lidí, které nikdo nechce. Říkáte si, zda vás násilně nepošlou zpátky tam, odkud jste přišel.

Takové zážitky dnes mají miliony lidí. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo před válkou nebo pronásledováním na celém světě dvacet sedm milionů lidí. Dalších dvacet tři milionů lidí bylo přemístěno uvnitř vlastní země. Celkem každý sto patnáctý člověk na zemi byl nucen uprchnout. Většina z nich byly ženy a děti. Jako plody války a neštěstí jsou uprchlíci vydáni na pospas světu, který je nechce a který je odmítá ne proto, jací jsou, ale proto, čím jsou.

To, že existují uprchlíci, je ukazatelem hlubokých sociálních otřesů po celém světě. Podle slov UNHCR: „Uprchlíci jsou konečným příznakem společenského rozpadu. Jsou posledním a nejzřetelnějším článkem v řetězu příčin a důsledků, které vyznačují rozsah společenského a politického zhroucení určité země. Z celosvětového pohledu jsou uprchlíci barometrem současného stavu lidské civilizace.“

Experti říkají, že tento problém nebyl nikdy tak rozsáhlý, stále se zvětšuje a není vyhlídka, že by skončil. Co vedlo k takové situaci? Existuje nějaké řešení? Následující články budou tyto otázky rozebírat.

[Podpisky obrázku na straně 3]

Chlapec vlevo: Foto OSN 159243/J. Isaac

Foto: U.S. Navy