Tragédie překonávaná v Jehovově síle

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE ŠPANĚLSKU

V ÚNORU tohoto roku mnozí svědkové Jehovovi ze sboru v Bailén ve Španělsku prožili krásný den v blízkosti pohoří Sierra Nevada. Pouhých pět kilometrů od domova však vjelo osobní auto do jízdního pruhu, ve kterém jel jejich autobus, a způsobilo čelní srážku. Došlo k výbuchu a autobus začal hořet. Některým z cestujících se podařilo ještě včas uniknout, ale mnohým z těch, kdo byli v zadní části autobusu, se nepodařilo proniknout kouřem, a zemřeli.

Celkem zahynulo dvacet šest svědků včetně čtyř celodobých služebníků a několika dětí — téměř čtvrtina bailénského sboru. Telegram, který napsal španělský král Juan Carlos starostovi Bailén, vyjádřoval to, co cítila většina Španělů: „Tragická událost námi velmi otřásla. Přijměte naši upřímnou soustrast. Rodinám obětí vyjádřete, prosím, v těchto bolestných chvílích naši účast a podporu.“

Pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. V mysli některých byla otázka: „Proč k takovým tragédiím dochází?“ Je jasné, že nehody, které způsobuje „čas a nepředvídaná událost“, mohou postihovat Jehovův lid stejně jako kohokoli jiného. (Kazatel 9:11, 12) Jehova však slibuje, že s takovými tragédiemi brzy skoncuje. (Zjevení 21:4, 5)

Do města Bailén přicestovali mnozí členové rodiny betel svědků Jehovových ve Španělsku a tisíce svědků Jehovových z jiných částí země, aby poskytli místním svědkům útěchu a podporu. Rodinám svědků projevili účast také místní a regionální představitelé. Na mnohé pozorovatele zapůsobila statečnost pozůstalých svědků.

„Znám svědky mnoho let,“ řekl starosta Bailén Antonio Gómez, „a ačkoli jsem agnostik, obdivuji jejich víru. Když došlo k neštěstí, okamžitě jsem si pomyslel, že jejich náboženská a lidská soudržnost jim umožní překonat tragédii lépe, než by tomu bylo u jiných skupin lidí. Viděl jsem, jak truchlící rodiny podporovalo celé město. Lidé snad dříve měli mylné představy o tom, kdo jste, ale musím s potěšením říct, že takové názory zmizely. Máte určitou vnitřní sílu a ta je těžko pochopitelná pro člověka, který není svědkem.“

José Borrell, ministr veřejných prací, který se jako zástupce španělské vlády zúčastnil pohřbu, přiznal: „Co můžete říct lidem, kteří najednou přišli prakticky o celou rodinu? Nic lepšího, než co již ve své víře našli . . . Máte nádhernou víru.“

‚Utěšujte jeden druhého‘

Co „našli ve své víře“? Především našli útěchu u Jehovy, ‚Boha veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení‘. (2. Korinťanům 1:3, 4) Ačkoli byli zarmouceni, našli sílu, aby utěšovali jeden druhého, a vzali si tak k srdci Pavlova slova Tesaloničanům: „Utěšujte tedy jeden druhého a jeden druhého budujte.“ (1. Tesaloničanům 5:11)

Bylo dojemné vidět křesťanské bratry a sestry, z nichž někteří ztratili dokonce až osm příbuzných, jak navštěvují jiné členy sboru, kterým také někdo zemřel. „Když jsme viděli jeden druhého, plakali jsme. V slzách jsme si však připomínali naději na vzkříšení a cítili jsme útěchu,“ řekl předsedající dozorce Francisco Saez, který ztratil své jediné dvě děti.

„Nezanedbávali jsme kazatelskou činnost a s brožurou Když zemře někdo z vašich milovaných jsme se zvlášť snažili navštívit ty příbuzné zesnulých, kteří nejsou svědky.“ Francisco pokračoval: „Já osobně jsem chtěl kázat, protože jsem věděl, že když budu kázat druhým, budu se cítit lépe. A jisté je, že ačkoliv jsem vycházel plačky, vracel jsem se domů povzbuzen.“

Lidé v Bailén reagovali na tuto svědeckou činnost velmi příznivě. Encarna truchlila nad ztrátou svých dvou dcer a čtyř vnoučat. Týden po tomto neštěstí navštívila ženu, se kterou nedávno zavedla biblické studium. Protože této ženě před čtyřmi měsíci zemřel manžel, poukázala jí již Encarna na biblickou útěchu. Při rozebírání brožury Když zemře někdo z vašich milovaných „jsme nyní musely utěšovat jedna druhou,“ řekla Encarna.

Okamžitě přišla podpora od celosvětového společenství bratrů. „Celý sbor je velmi povzbuzen tisíci dopisů a telegramů, které jsme dostali,“ vysvětlil tajemník sboru Francisco Capilla. „Aby nám pošta mohla to všechno doručit, museli posílat každý den dodávku přímo do našeho domu. Jsme velmi vděčni za láskyplný zájem bratrů.“

Naděje v tragédii

Může taková tragédie přinést něco dobrého? „Srdce moudrých je v domě truchlení,“ napsal starověký král Šalomoun. (Kazatel 7:4) V souladu s touto zásadou přivedla tragédie v Bailén některé lidi k vážnějšímu zamyšlení nad jejich vztahem k Bohu. Faustino, jeden nevěřící manžel, který při neštěstí ztratil dvě z šesti dětí, řekl své manželce Dolores: „Musím ti říct jednu dobrou zprávu. Začnu studovat Bibli, protože chci vidět své děti v novém světě.“

Naši bratři a sestry v Bailén sice svůj zármutek nepřekonají rychle, přesto však utěšují druhé a jsou utěšováni. Jehova je posiluje svým duchem a pomocí mnoha milujících bratrů a sester. Dále se za ně modlíme k našemu nebeskému Otci.

[Obrázky na straně 26]

Čtyři z těch, kdo zahynuli