Užívejte léky rozumně
OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V NIGÉRII
ŽENA si stěžovala, že ji bolí hlava a žaludek. Lékař si s ní krátce promluvil. Potom předepsal třídenní kúru injekcí proti malárii, paracetamol (acetaminofen) proti bolesti hlavy a dva léky ke zklidnění případného žaludečního vředu, uklidňující lék proti úzkosti a k tomu všemu samozřejmě multivitamíny. Účet byl drahý, ale žena neprotestovala. Odešla spokojená a věřila, že léky její problémy vyřeší.
Takové lékařské konzultace nejsou v západní Africe ničím neobvyklým. Průzkum v jedné tamější velké zemi ukázal, že zdravotníci ve zdravotních střediscích předepíší při prohlídce v průměru 3,8 různých léků na jednoho pacienta. Pro mnoho lidí je v podstatě dobrý ten lékař, který jim předepíše hodně léků.
Důvěra v léky, která na západě Afriky panuje, je možná pochopitelná, když uvážíme, jaká zdravotní situace zde byla dříve. Před čtyřiceti lety napsal John Gunther o dřívější době: „Toto Otročí pobřeží nejen... zabíjelo černochy; zabíjelo také bělochy a tato část Afriky byla známá jako ‚hrob bílých lidí‘. Nesporným králem pobřeží Guineje byl po staletí komár. Žlutá horečka, hemoglobinurická horečka, malárie — to byly zákeřné zbraně, které si tento král vybíral. Zhoubná vražednost podnebí na západním pobřeží není záležitostí vzdálené minulosti, ale je v živé paměti. Oblíbený vtip popisuje úředníka konzulátu, který se před krátkou dobou dověděl, že je přidělen do Nigérie, a ptá se na důchod. ‚Důchod?‘ odpovídá jeho šéf na Ministerstvu pro kolonie. ‚Drahý příteli, žádný, kdo odešel do Nigérie, se ještě důchodu nedožil.‘“
Doba se však mění. Dnes zde mají léky, které potírají nejen nemoci šířené komáry, ale i mnohé další. Očkovací látky samy o sobě výrazně snížily úmrtnost na spalničky, černý kašel, tetanus a záškrt. Díky očkování byly vymýceny neštovice. Také dětská obrna bude možná brzy nemocí minulosti.
Nelze se tedy divit, že mnozí Afričané dnes hluboce věří v hodnotu léků. Taková víra není samozřejmě omezena jen na západní Afriku. Lékaři ve Spojených státech napíší ročně více než padesát pět miliard receptů. Ve Francii si lidé koupí každý rok v průměru padesát krabiček tablet. A v Japonsku průměrný člověk utratí za léky ročně více než čtyři sta amerických dolarů.
Prospěch versus riziko
Moderní léky lidstvu hodně pomohly. Když se používají správným způsobem, podporují dobré zdraví. Nejsou-li však používány správně, mohou škodit, nebo dokonce zabít. Například ve Spojených státech je každoročně hospitalizováno asi 300 000 lidí pro nežádoucí reakce na léky a 18 000 lidí zemře.
Má-li člověk užívat léky rozumně, je důležité, aby si uvědomoval, že určité riziko hrozí vždy. Každý lék, dokonce i aspirin, může mít škodlivé vedlejší účinky. Berete-li více léků najednou, pravděpodobnost vedlejších účinků je vyšší. Na to, jak lék ve vašem těle působí, mohou mít vliv také jídlo a pití a mohou jeho účinek zesílit nebo zrušit.
Existují další rizika. Možná jste měli na určitý lék alergickou reakci. Neberete-li léky podle předpisu — správnou dávku po správnou dobu —, léky vám pravděpodobně nepomohou, a mohou vám dokonce uškodit. Ke stejnému výsledku povede, když vám lékař předepíše nesprávný nebo zbytečný lék. Poškodit vás mohou také léky, které jsou prošlé, podřadné nebo podvržené.
Pro snížení rizika byste měli o léku, který berete, vědět co nejvíce. Může být pro vás velmi prospěšné, znáte-li fakta.
Antibiotika — jejich silné a slabé stránky
Antibiotika byla objevena asi před padesáti lety a od té doby zachránila život milionům lidí. Zmírnila hrozné nemoci jako je lepra, tuberkulóza, zápal plic, spála a syfilis. Klíčovou roli hrají také při léčení jiných infekcí.
Dr. Stuart Levy, profesor na lékařské fakultě Tufts University ve Spojených státech, řekl: „[Antibiotika] byla revolucí v medicíně. Jsou jedinou látkou, která zcela změnila dějiny medicíny.“ Jiný lékařský odborník říká: „Jsou základním kamenem, na kterém stojí soudobá medicína.“
Dříve než si však pospíšíte k lékaři a požádáte ho o léky, uvažujte o stinné stránce antibiotik. Když se neužívají správně, mohou udělat více škody než užitku. Antibiotika totiž fungují tak, že útočí na baktérie v těle a ničí je. Ne vždy však zničí všechny škodlivé baktérie; některé kmeny baktérií tomuto útoku odolají. Tyto odolné kmeny nejen přežijí, ale rozmnoží se a přenesou se z jedné osoby na druhou.
Například penicilin kdysi velmi účinně ničil infekce. Dnes — zčásti proto, že kmeny baktérií jsou stále rezistentnější — prodávají farmaceutické společnosti několik stovek různých druhů penicilinu.
Co můžete udělat pro to, abyste se vyhnuli problémům? Potřebujete-li skutečně antibiotika, přesvědčte se, zda je předepsal kvalifikovaný lékař a zda jsou ze zákonného zdroje. Nenuťte lékaře, aby s předpisováním antibiotik pospíchal — možná bude chtít laboratorní vyšetření, aby se ujistil, že antibiotikum, které na vaše onemocnění předepsal, je to pravé.
Také je důležité, abyste brali správnou dávku po správnou dobu. Měli byste využívat celou dávku antibiotik, i když se před skončením léčby začnete cítit lépe.
Jsou injekce lepší než tablety?
„Já chci injekci!“ Tato slova často slyší mnozí zdravotníci v rozvojových zemích. Důvodem pro takový požadavek je víra, že lék vstříknutý přímo do krevního řečiště zajistí účinnější léčbu než tablety. V některých zemích lze na tržištích běžně vidět ‚injekční lékaře‘, kteří nemají oprávnění.
Injekce s sebou nesou rizika, která tablety nemají. Není-li jehla čistá, pacient se může nakazit hepatitidou, tetanem, a dokonce AIDS. Špinavá jehla může rovněž způsobit bolestivý absces. Nebezpečí se zvyšuje, podává-li injekci nekvalifikovaná osoba.
Jestliže injekci opravdu potřebujete, ujistěte se, že vám ji dává někdo, kdo má zdravotní kvalifikaci. V zájmu vlastní ochrany se vždy ujistěte, že jak jehla, tak stříkačka jsou sterilní.
Imitace léků
Farmaceutický průmysl na celém světě je velký obchod, který podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vynáší asi sto sedmdesát miliard amerických dolarů ročně. Bezohlední lidé, kteří chtějí využít situaci, vyrábějí napodobeniny léků. Ty jsou k nerozpoznání od těch pravých — mají stejné označení i balení —, jsou však bezcenné.
Imitace léků jsou sice všude, ale zvlášť běžné jsou v rozvojovém světě. Tyto léky mají tragické následky. V Nigérii zemřelo 109 dětí na selhání ledvin, když požily sirup proti bolesti, který obsahoval průmyslové rozpouštědlo. V Mexiku byli pacienti s popáleninami postiženi prudkou kožní infekcí z údajných léků, jež obsahovaly piliny, kávu a bláto. V Barmě málem zemřely desítky venkovanů na malárii, protože brali imitaci léku, která byla proti malarické horečce neúčinná. „V největším nebezpečí,“ uvádí WHO, „jsou opět ti nejchudší, kteří si někdy myslí, že je výhodné koupit to, co vypadá jako účinný lék, který vyrobila známá firma.“
Jak se můžete chránit před imitací léků? Ujistěte se, že to, co kupujete, je ze zdroje, který má dobrou pověst, jako například nemocniční lékárna. Nekupujte léky od pouličních obchodníků. Jistý lékárník z města Beninu v Nigérii varuje: „Pro pouliční obchodníky je prodej léků jenom obchod. Dávají léky, jako by to byly bonbóny nebo cukroví. Léky, které prodávají, jsou často prošlé nebo padělané. O lécích, které prodávají, tito lidé nevědí nic.“
Problém chudoby
To, jakou léčbu člověk dostane, je často dáno tím, kolik má peněz. Ve snaze snížit náklady a ušetřit čas lidé v rozvojových zemích obcházejí lékaře a jdou přímo do lékárny, aby si koupili léky, které jsou na předpis. Protože lék již dříve užívali nebo protože jim přátelé lék doporučili, vědí, co na svou nemoc chtějí. Ale to, co chtějí, možná není to, co potřebují.
Lidé se snaží omezit výdaje i jinými způsoby. Na základě laboratorního vyšetření předepisuje lékař určitý lék. Pacient jde s receptem do lékárny, ale zjišťuje, že to stojí hodně peněz. A tak místo aby lidé sehnali další peníze, koupí často nějaký levnější lék nebo si koupí jen některé z předepsaných léků.
Opravdu léky potřebujete?
Jestliže léky opravdu potřebujete, zjistěte si, co berete. Nestyďte se zeptat lékaře nebo lékárníka na předepsaný lék. Máte právo vědět, co berete. Konec konců, trpělo by vaše tělo.
Neužíváte-li léky správně, asi se neuzdravíte. Musíte vědět, kdy lék brát, kolik ho brát a jak dlouho. Potřebujete také vědět jakým pokrmům, nápojům, lékům nebo činnostem se vyhnout, když berete léky. Musíte vědět o možných vedlejších účincích a o tom, co dělat, když by se tyto účinky objevily.
Pamatujte si rovněž, že léky nezaručují řešení každého zdravotního problému. Možná je vůbec nepotřebujete. Publikace WHO, časopis World Health, uvádí: „Používejte léky pouze tehdy, když je to nutné. K tomu, aby se člověk cítil lépe, stačí často odpočinek, dobré jídlo a dostatek tekutin.“
[Rámeček a obrázek na straně 12]
„Na tisíc nemocí je tisíc léků,“ napsal před přibližně dvěma tisíci lety jeden římský básník. Dnes by tento básník možná napsal: ‚Na tisíc nemocí je tisíc tablet!‘ Skutečně se zdá, že existuje tabletka téměř na každou nemoc — domnělou i na skutečnou. Podle Světové banky existuje na světě asi 100 000 druhů léků, které jsou vyrobeny z více než 5000 účinných látek.
[Rámeček a obrázek na straně 13]
Rozumné užívání léků
1. Neužívejte prošlé léky.
2. Nakupujte u zdrojů, které mají dobrou pověst. Nenakupujte u pouličních obchodníků.
3. Ujistěte se, že návodu rozumíte a že postupujete podle něj.
4. Neužívejte léky předepsané pro někoho jiného.
5. Netrvejte na injekcích. Léky, které spolknete, mají často stejný účinek.
6. Uchovávejte léky na chladném místě a mimo dosah dětí.