Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu dobře pobavit?

„Myslím, že opravdu děláme spoustu zábavných věcí. V našem sboru se skutečně snažíme, abychom byli spolu. Užijeme si zábavy, která je zdravá. To hodně kluků a holek ve světě říct nemůže.“ (Jennifer)

OSVĚŽENÍ — každý ho čas od času potřebuje. The World Book Encyclopedia říká, že osvěžení může být „důležitým příspěvkem k duševnímu i tělesnému zdraví člověka“. Vždyť sama Bible říká, že je „čas se smát“, tedy čas bavit se! (Kazatel 3:1, 4)a

Cizí slovo pro osvěžení, „rekreace“, je odvozeno z latinského výrazu, který znamená „stvořit znovu, obnovit, osvěžit“. (Webster’s New Collegiate Dictionary) Je smutné, že mnoho věcí, které mladí lidé dělají pro „zábavu“ — například divoké večírky, braní drog, zneužívání alkoholu nebo nedovolený sex —, není vůbec osvěžujících, ale ničivých. Najít si odpočinkovou činnost, která je jak zábavná, tak prospěšná, může být tedy skutečným problémem. Ale z toho, co řekla Jennifer, kterou jsme citovali v úvodu tohoto článku, je vidět, že se to udělat dá!

Dělat věci společně

Redaktor časopisu Probuďte se! vedl nedávno rozhovory na toto téma s řadou mladých lidí. Většina z nich řekla, že jsou rádi s jinými mladými lidmi. Cítíš to také tak? Ale stává se ti, že tě nikdo nikam nepozve? Proč by ses tedy neujal iniciativy ty? Jedna dívka z Jižní Afriky jménem Leigh například říká: „Když chci vidět nějaký film, zavolám někomu ze svých přátel a pak se o tom zmíníme i dalším kamarádům.“ Obvykle chodí na odpolední promítání. Pak je rodiče vyzvednou a společně se jdou najíst do místní restaurace.

Také sportovní činnost je dobrou příležitostí ke zdravému tělesnému pohybu a dobré zábavě. (1. Timoteovi 4:8) Mladá Roelien říká: „O tom, kam chci jít, si nejdřív promluvíme v rodině a potom pozveme pár lidí, aby šli s námi.“ Ano, mladí křesťané objevili celou škálu zdravých sportů, kterým se mohou věnovat s druhými: například bruslení, cyklistiku, jogging, tenis, baseball, kopanou či odbíjenou.

Ne, chceš-li se dobře pobavit, nemusíš kvůli tomu utratit hodně peněz ani nemusíš investovat do špičkového vybavení. „Moji rodiče, kamarádi a já trávíme mnoho příjemných hodin tím, že chodíme na výlety do blízkých hor a do volné přírody,“ říká jedna mladá křesťanka. „Už jen být na čerstvém vzduchu s dobrými přáteli je velmi příjemné!“

Společenská setkání, která posilují

Zábava však pro mnoho mladých lidí znamená společenská setkání. „Rádi zveme kamarády k nám, něco pojíme a posloucháme hudbu,“ říká mladá Aveda. Společenská setkání mají mezi křesťany své místo. Sám Ježíš Kristus se účastnil zvláštních hostin, svateb a jiných společenských setkání. (Lukáš 5:27–29; Jan 2:1–10) První křesťané se podobně těšili z příležitostí, kdy se sešli k jídlu a posilujícímu společenství. (Srovnej Judu 12.)

Jestliže ti rodiče dovolí, abys nějaké setkání uspořádal, co můžeš dělat, aby nenastaly problémy a aby se každý dobře bavil? Klíčem k tomu je pečlivé plánování. (Přísloví 21:5) Například: má smysl pozvat jen tolik kamarádů, nad kolika je možné mít řádný dohled. U menší společnosti je menší pravděpodobnost, že se zvrhne v „hýření“ neboli ‚nevázaný večírek‘. (Galaťanům 5:21; Byington)

Křesťané v prvním století dostali varování, aby se nestýkali s těmi, kdo „chodí nepořádně“. (2. Tesaloničanům 3:11–15) Spolehlivý způsob, jak dnes zničit společenské setkání, je pozvat mladé lidi, o nichž se ví, že jsou hrubí a nezvladatelní. Je správné, že chceš být opatrný v tom, koho pozveš, ale neomezuj se na tentýž okruh přátel. „Rozšiř se“ a poznávej také někoho jiného ve sboru, mimo jiné i starší lidi. (2. Korinťanům 6:13)

Budeš podávat nějaké občerstvení? Pokud ano, nemusí ho být spousty ani nemusí být drahé, aby se tvoji hosté mohli cítit příjemně. (Lukáš 10:38–42) „Čas od času máme pizzový večer,“ říká Sanchia, dívka z Jižní Afriky. Hosté často sami přinesou něco na zub.

Co na takovém setkání můžete dělat — kromě toho, že se budete prostě jen dívat na televizi, poslouchat hudbu nebo si povídat? „Obvykle ten večer plánujeme předem,“ říká Sanchia. „Hrajeme hry nebo máme někoho, kdo hraje na klavír, takže si můžeme společně zazpívat.“ Mladý Afričan Masene říká: „Někdy hrajeme karty, dámu nebo šachy.“

Jennifer, kterou jsme citovali v úvodu, redaktorovi Probuďte se! řekla: „Ve sboru máme staršího, který nás někdy zve k sobě, a hrajeme biblické hry. Člověk musí Bibli dobře znát, aby mohl hrát dobře.“ Redaktor Probuďte se! se zeptal jiných mladých lidí: „Nemyslíte, že hrát biblické hry je nuda?“ Skoro křičeli: „Ne!“

„Je to výzva,“ řekla jedna dívka. „Je to legrace!“ řekla jiná. Když se biblické hry hrají pro zábavu a když se soutěživost drží na uzdě, může to být příjemné a můžeš se mnoho dozvědět! (Viz článek „Jak mohou být společenská setkání příjemná, ale i užitečná“ v Probuďte se! z 22. června1972, angl.)

Rodinná zábava

V biblických dobách nebylo ničím neobvyklým, že se rodiny těšily z nějaké formy společné rekreace. (Lukáš 15:25) Avšak mladí autoři knihy The Kids’ Book About Parents (Kniha dětí o rodičích) uvádějí, že „rodiče i děti jsou dnes tak zaměstnaní, že nikdo nemá čas plánovat nějakou činnost... Myslíme si, že je důležité pro rodiče i pro děti, aby rozhodně každý týden trávili nějaký čas spolu a dělali něco jen tak pro zábavu.“

„Pátek je náš rodinný den,“ říká mladá Afričanka Paki. „Obvykle společně hrajeme hry.“ A nezapomínejme na sourozence. Mladá Bronwyn říká: „Ráda kreslím a dělám jiné výtvarné práce se svou mladší sestrou.“ Můžeš se ujmout iniciativy a navrhnout nějakou zábavnou činnost, kterou můžete dělat jako rodina?

Když jsi úplně sám

Co však dělat, když jsi úplně sám? To neznamená, že se musíš nudit a cítit se osamělý. Je mnoho tvořivých, příjemných způsobů, jak taková období využít. Například koníčky. Už v biblických dobách obohacovalo muže a ženy studium hudby. (1. Mojžíšova 4:21; 1. Samuelova 16:16, 18) „Hraju na klavír,“ říká Rachel. „To je něco, co může člověk dělat, když se nudí.“ Jestliže ale nemáš hudební sklony, je možné šít, zahradničit, sbírat známky nebo se učit cizí jazyk. Navíc můžeš získat něco, s čím jsi ani nepočítal — můžeš si vypěstovat určité dovednosti, které se ti budou později v životě hodit.

Bible říká, že muži víry, například Izák, hledali chvíle samoty, aby mohli rozjímat. (1. Mojžíšova 24:63) Mladý Rakušan Hans říká: „Občas jdu ven, sednu si na jednom klidném místě zahrady a dívám se na západ slunce. Přináší mi to hodně radosti a pomáhá mi to, abych se cítil blíž svému Bohu, Jehovovi.“

Potěšení v Jehovově službě

Bible prorokovala, že Kristus si bude libovat ve službě Jehovovi Bohu. (Izajáš 11:3) I když svatá služba Bohu není rekreací v pravém slova smyslu, může být osvěžující a odměňující. (Matouš 11:28–30)

Hans, kterého jsme již citovali, vzpomíná na jiný radostný zážitek. Říká: „S přáteli rádi vzpomínáme na víkendy, které jsme strávili na stavbě sjezdového sálu [k uctívání]. Naučili jsme se spolupracovat a navzájem jsme se lépe poznali. Když se ohlížíme, cítíme uspokojení, že jsme dělali něco, co má cenu, a přitom jsme se i pobavili.“

To, co říkají tito mladí křesťané, jasně svědčí o jedné věci: o dobrou zábavu přijít nemusíš. Řiď se biblickými radami! Buď vynalézavý! Ujmi se zdravé iniciativy! Najdeš zábavu, která tě bude posilovat, a ne strhávat.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 22]

„Už jen být na čerstvém vzduchu s dobrými přáteli je velmi příjemné!“

[Obrázek na straně 23]

Nemusíš utratit spoustu peněz, aby ses pobavil s přáteli