Pozorujeme svět
Vysoká cena zločinu
Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že každý den je ve Spojených státech spácháno asi 94 000 trestných činů. Co stojí tyto zločiny občany USA? Podle ekonoma-analytika Eda Rubensteina dosahují přímé výdaje včetně ztrát na majetku — například při krádeži aut, peněz v hotovosti a šperků — téměř dvaceti miliard dolarů ročně. Kromě toho jsou však výdaje, které souvisejí s prosazováním zákona, se soudy, s věznicemi a s volnou vazbou. Tím se částka zvedne asi na sto miliard dolarů. Oběti zločinů trpí často také záchvaty strachu, traumatem nebo depresí a mnoho z nich, když se s těmito negativními emocemi vyrovnává, nechodí do zaměstnání. Tak mohou ztráty na produktivitě snadno vyhnat „celkové výdaje obětí zločinu“ na „250 až 500 miliard dolarů ročně“, říká Rubenstein.
Mniši darebáci
Časopis World Press Review přináší zprávu, že v Thajsku se jeden buddhistický mnich, novic závislý na amfetaminech, přiznal, že znásilnil a zavraždil třiadvacetiletou britskou turistku. Tento zločin je však jen jedním ze „série skandálů“, které nedávno postihly buddhistické duchovenstvo. „Kromě toho, že vzrůstá počet obvinění z trestných činů, je buddhismus ničen i chamtivostí po hmotných věcech.“ Jak? „Prodávání amuletů pro štěstí je pro některé mnichy lukrativní obchod. Tito mniši jezdí limuzínou a mají vlastního šoféra.“ Následkem toho „je víra lidí v kdysi vážené buddhistické duchovenstvo otřesena“. Časopis také uvádí, že v úsilí omezit „užívání drog kláštery otevřely protidrogová střediska“.
Děravé rukavice
Časopis New Scientist uvádí, že pár latexových rukavic nemusí být dostatečnou ochranou před HIV či hepatitidou. K takovému závěru došli výzkumníci wisconsinské lékařské fakulty, když objevili, že „viry velikosti HIV nebo viru hepatitidy propouští každá třetí rukavice“. Jordan Fink, vedoucí výzkumu alergických onemocnění na univerzitě, začal latexové rukavice testovat v roce 1992, poté, co si lékaři i sestry stěžovali na alergické reakce. To byl rok, kdy vláda USA začala požadovat, aby zdravotnický personál nosil gumové rukavice, je-li pravděpodobné, že se dostane do kontaktu s pacientovou krví nebo tělesnými tekutinami. Podle Jordana Finka, píše časopis, by pracovníci ve zdravotnictví, kteří mají řezné nebo jiné rány na kůži, měli uvažovat o tom, že budou nosit více než jeden pár rukavic. Zdravotníci, kteří nemají kůži narušenou, se však nemusí příliš znepokojovat. „Nenarušená kůže je dobrou bariérou,“ říká Jordan Fink.
Jak vzdorovat podvodníkům
Paula Lyonsová, která v místní televizní stanici v Bostonu (Massachusetts) sedmnáct let podávala informace spotřebitelům, sestavila seznam metod, jak se nestat obětí „vychytralosti a neúnavnosti podvodníků“. Podle článku v časopise Ladies’ Home Journal k návrhům paní Lyonsové patří: Odmítejte uzavírat obchody po telefonu s cizím člověkem, který vám zavolá. Nikdy neinvestujte do něčeho, čemu nerozumíte. Nikdy neplaťte nějakou částku s tím, že pak něco dostanete za „výhodnou“ cenu. Příliš nedůvěřujte zárukám, že když nebudete se zbožím spokojeni, dostanete peníze zpátky. Nedávejte peníze dobročinným organizacím, které neznáte. Nikdy nekupujte ojeté auto, aniž ho prohlédne nezávislý automechanik. „Tato pravidla možná vypadají poněkud konzervativně,“ říká paní Lyonsová, ale „mohou vás ochránit před těmi nejhoršími podvody na trhu.“
Zdravotní problémy v Brazílii
Doktor Eduardo Levcovitz, ředitel brazilského Státního epidemiologického střediska, si stěžoval: „Naši lidé mají tu smůlu, že trpí zdravotními problémy rozvinutých zemí, ale i nemocemi, kterým by se dalo předejít a které jsou typické pro země rozvojové.“ Doktor Levcovitz, kterého citoval list Medical Post, uvádí hlavní příčiny zdravotních problémů mezi Brazilci. Na prvním místě v seznamu jsou kardiovaskulární choroby, rakovina a choroby dýchacích cest. Další v pořadí jsou případy úmrtí následkem násilných trestných činů a nehod. Po nemocech „rozvinutého světa“ následují infekční choroby, které jsou způsobeny špatnými životními podmínkami. „Odhaduje se, že polovina brazilského obyvatelstva trpí nějakým druhem parazitické infekce,“ píše The Medical Post. Jen malárie postihuje ročně asi pět set tisíc Brazilců. Jiné parazitické choroby, které se v Brazílii běžně vyskytují, jsou: Chagasova nemoc, bilharzióza, ankylostomóza, leishmanióza a filarióza.
Nedostatek orgánů
Časopis The Journal of the American Medical Association píše, že v roce 1994 byl ve Spojených státech „počet lidí, kteří potřebují transplantaci nějakého orgánu, téměř o třetinu vyšší než počet dárců“. Od roku 1988 do roku 1994 vzrostl počet lidí, kteří dostali transplantát, o 49 procent, ale počet dárců orgánů vzrostl jen o 37 procent. Protože poptávka po orgánech převyšuje nabídku, někteří vážně nemocní pacienti zemřeli, zatímco čekali, až bude potřebný orgán k dispozici. Časopis New Scientist o tomto problému píše: „Jak se transplantace stávají stále více rutinou, více lidí je chce, a seznam čekatelů se plní.“ Zpráva proto uvádí, že „transplantace orgánů se staly obětí svého vlastního úspěchu“.
Drahý soused
Londýnský list The Sunday Times uvádí, že když v Británii někdo prodává dům, je podle zákona povinen podrobně informovat o neshodách, které měl se svými sousedy. Jedna osmdesátiletá vdova, která opomněla informovat kupce o tom, že si dvakrát stěžovala místním úřadům na hlučné sousedy, byla úspěšně žalována za zkreslení skutečnosti. Nyní jí hrozí, že upadne do bídy, protože byla odsouzena k zaplacení 45 000 dolarů. Noví vlastníci řekli porotě, že v domě žili šest let, ale zjistili, že život vedle sousedů je pro ně nesnesitelný a že nemají jinou možnost než dům prodat. Někteří kupci si ve snaze vyhnout se takovým problémům najímají detektivy, aby chování případných sousedů prověřili. Zběžná prověrka stojí jen 75 dolarů, ale někteří kupci jsou ochotni zaplatit 1500 dolarů za prověrku důkladnější.
Věrný mořský koník
Oxfordská zooložka Amanda Vincentová objevila, že mořští koníci podle všeho zůstávají věrní svému druhovi po celý život. Doktorka Vincentová studovala jedince druhu Hippocampus whitei, kteří žijí poblíž jihovýchodního pobřeží Austrálie a měří deset centimetrů. Jak píše londýnský list The Times, byla ohromena, že u ryb objevila takovou věrnost. Bylo pozorováno, že sameček každé ráno čeká na samičku na předem stanoveném místě. Když se setkají, změní mořští koníci barvu a pak začnou tančit. Plození potomstva je záležitostí obou dvou. Když samička naklade vajíčka, vloží je do zvláštního vaku v ocase samečka. Sameček zde vajíčka oplodní a ta tam zůstanou až do narození mláďat. Jestliže jeden z partnerů zahyne, přežijící mořský koník se přidruží jen k takovému mořskému koníku, který nežije v páru. Je smutné, že přežití těchto milých tvorů je ohroženo, protože se jich každý rok miliony loví, aby si je lidé dali do akvárií nebo aby se použili v tradiční asijské medicíně.
Hladové po těžkých kovech
Když je půda znečištěna těžkými kovy, jako je například nikl, olovo, zinek nebo kadmium, je nebezpečná a nepoužitelná. Současné metody čištění vyžadují, aby se svrchní vrstva zeminy sebrala a vysypala do navážek nebo aby se půda odstranila a byla vystavena působení silných kyselin, které zachycené kovy uvolňují. Tyto čisticí metody jsou však velmi nákladné. Nyní vědci studují mnohem levnější a čistší způsob řešení tohoto problému. Říká se mu fytoremediace. Při tomto procesu se využívají rostliny, které ze země vstřebávají těžké kovy a ukládají si je do listů, stonků a jiných svých nadzemních částí. Jakmile jsou těžké kovy z půdy vytaženy, píše časopis Science, mohou se rostliny dále zpracovávat a cennější kovy se mohou recyklovat.
„Vaření — a sípání — s plynem“
Pod tímto titulkem uveřejnil časopis Science News zprávu o tom, co zjistili britští výzkumníci — totiž že „u žen, které vaří na plynu, je nejméně dvakrát větší pravděpodobnost, že budou trpět ztrátou hlasu, dýchavičností a jinými příznaky astmatu, než u žen, které vaří na elektrických vařičích nebo sporácích“. Výzkum vedla londýnská nemocnice St. Thomas’ a ve výzkumné zprávě se uvádí, že příznaky přetrvávaly i tehdy, když se použila digestoř. Průzkumu se účastnili muži i ženy, ale „příznaky se objevily jen u žen — možná proto, že tráví v kuchyni více času“.