Co říká Bible
Láska, která upevňuje
LUXUSNÍ zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 zastihla v roce 1978 v severním Atlantiku ohromná bouře. Na loď dopadaly vlny vysoké jako desetipodlažní dům, takže loď na moři poskakovala jako kus korku. Jak se loď divoce zmítala, nábytek i cestující byli pohazováni sem a tam. Je pozoruhodné, že mezi 1 200 pasažéry došlo jen k lehkým zraněním. Díky dobrému projektu, materiálům a konstrukci se loď nerozpadla.
O staletí dříve se v zuřivé bouři ocitla jiná loď. Na palubě byl apoštol Pavel a dalších 275 lidí. Z obavy, že bouře rozláme loď na kousky, námořníci podvlékli pod lodí z jedné strany na druhou „pomocné prostředky“ — řetězy nebo lana —, aby držely pohromadě dřevěné plaňky, které tvořily trup této obchodní lodě. Loď sice nevydržela, ale všichni pasažéři na palubě byli zachráněni. (Skutky, kapitola 27)
Kvůli zkouškám, které nás v životě potkávají, se můžeme někdy cítit, jako bychom byli na lodi v bouřlivých vodách. Možná nás zaplavují vlny úzkosti, zklamání a deprese a zkoušejí naši lásku až do krajnosti. Abychom takové bouře přestáli a nezhroutili se, potřebujeme také nějaké pomocné prostředky.
Když vypukne bouře
V Bibli je dobře zaznamenána víra a vytrvalost apoštola Pavla. Namáhal se kvůli prvním křesťanským sborům. (2. Korinťanům 11:24–28) To, co vykonal v Pánově díle, jasně svědčí o tom, že velmi miloval své bližní a měl silný vztah k Bohu. Nicméně Pavlův život nebyl vždy bez obtíží. Apoštol Pavel zažil mnoho doslovných i obrazných bouří.
Když se v Pavlově době dostala nějaká loď do prudké bouře, přežití cestujících i zachování lodě záviselo na zdatnosti posádky a také na schopnosti lodě držet pohromadě. Podobné to bylo i v případech, kdy se apoštol setkal s obraznými bouřemi. I když Pavel vydržel tělesné strádání, věznění a mučení, nejtěžší bouře, které útočily na jeho duchovní a citovou stabilitu a na jeho schopnost dále milovat, pocházely z křesťanského sboru.
Pavel například rok a půl neúnavně pracoval, aby založil sbor v Korintu. Jeho zážitky s Korinťany v něm vyvolaly něžné city ke stádu. Pavel o sobě mluvil dokonce jako o jejich otci. (1. Korinťanům 4:15) Ale navzdory jeho lásce a namáhavé práci ve prospěch sboru o něm někteří Korinťané mluvili utrhačně. (2. Korinťanům 10:10) Vzhledem k tomu, co všechno pro ně obětavě udělal, to muselo být velmi skličující!
Jak mohli být ti, kdo přijímali Pavlovu velkorysou lásku, tak krutí a neuctiví? Pavel se jistě cítil, jako by byl trhán na kusy, jako loď v bouři. Jak snadné by pro něho bylo vzdát se, považovat všechno své předchozí úsilí za marné nebo zahořknout! Co drželo Pavla nad vodou? Jak to, že ho zklamání nezlomilo?
Láska, která nás upevňuje
Pavel nenechává v mysli čtenářů žádnou pochybnost o tom, z čeho pramenila jeho síla a motivace. Napsal: „Pohání nás totiž láska, kterou má Kristus.“ (2. Korinťanům 5:14) Pavel poukázal na vynikající zdroj síly a motivace. Pohánějící silou je „láska, kterou má Kristus“. Jeden biblický učenec k tomuto textu poznamenal: „Pavel neříká, že nás ke službě poutá naše láska ke Kristu... To by byla jen polovina pravdy. Naše láska ke Kristu je rozněcována a stále živena jeho láskou k nám.“ (Kurzíva naše.)
K vytrvalé službě zájmům Krista i bratrů Pavla motivovala, poháněla a nutila Kristova láska. Láska, kterou Kristus projevil tím, že se podrobil bolestné smrti na mučednickém kůlu a tak dal svůj dokonalý lidský život jako výkupné, aby zachránil všechno věřící lidstvo. Kristova láska tedy Pavla ovládala, bránila mu v sobectví a omezila jeho cíle na službu Bohu a bližním.
Opravdu, zdroj motivace pro křesťanův věrný život je Kristova láska. Když stojíme před zkouškami, které nás mohou fyzicky, emocionálně i duchovně ochromit, pohánějící síla Kristovy lásky nám umožní, abychom překonali i situaci, v níž by se někdo méně motivovaný vzdal. Dává nám sílu vytrvat.
Nemůžeme se spolehnout na to, že nás budou podporovat a motivovat naše nedokonalé emoce. To platí zvlášť tehdy, jsou-li naše zkoušky působeny zklamáním nebo úzkostí. Na druhé straně Kristova láska má moc nás u naší služby přidržet, podporovat a motivovat bez ohledu na naši osobní zkoušku. Kristova láska křesťanovi umožňuje, aby vydržel víc, než druzí čekali, a možná i víc, než čekal on sám.
Kristova láska je navíc vytrvalá, takže její působení nikdy nekončí. Je to pohánějící síla, která nekolísá a které ani neubývá. „Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:8) Umožňuje nám, abychom Krista věrně následovali, ať se děje cokoli.
Citové problémy vyvíjejí tlak, který by nás mohl roztrhnout. Je tedy velmi důležité, abychom rozjímali o lásce, kterou nám Kristus projevil. Kristova láska nás bude držet pohromadě. Díky jeho lásce nemusí naše víra ztroskotat. (1. Timoteovi 1:14–19) Kristova láska nás navíc pohání, abychom udělali všechno, co můžeme, a chválili toho, kdo Kristu umožnil, aby svou lásku vyjádřil, totiž Jehovu Boha. (Římanům 5:6–8)