ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g97 7/22 str. 14-17
  • Velká příkopová propadlina

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Velká příkopová propadlina
  • Probuďte se! – 1997
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Jezera v propadlině
  • Velmi rozmanitá zvířata
  • Kočovníci příkopové propadliny
  • Ohnivě zbarvení tanečníci
    Probuďte se! – 2003
  • Viktoriino jezero — Velké moře v nitru Afriky
    Probuďte se! – 1998
  • Studie číslo 1 — Návštěva v Zaslíbené zemi
    „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“
  • Araba
    Hlubší pochopení Písma, 1. svazek
Ukázat více
Probuďte se! – 1997
g97 7/22 str. 14-17

Velká příkopová propadlina

Od dopisovatele Probuďte se! v Keni

JE TO ohromný příkop, rýha v zemském povrchu, která má takové rozměry, že je vidět z Měsíce. Táhne se od údolí Jordánu v severním Izraeli až k Mosambiku — celých 6 400 kilometrů —, skoro po celé délce afrického kontinentu.

První podrobný průzkum tohoto přírodního divu provedl v roce 1893 skotský geolog J. W. Gregory. Gregory poznal, že ten ohromný příkop nevznikl erozí — působením vody a větru —, ale „poklesem ohromného kusu podloží, přičemž přilehlá zem zůstala na místě“. (Srovnej Žalm 104:8.) Tuto obrovskou puklinu v zemském povrchu nazval Velká příkopová propadlina.

Vědci dnes stále plně nechápou, jaké podzemní síly před mnoha tisíci lety tento příkop vytvořily. Nicméně člověka musí okouzlit ta bohatá rozmanitost, kterou je zde možné najít. Africká část Velké příkopové propadliny, Východoafrický příkop, začíná v Etiopii. Leží v něm jedno z nejhrozivějších míst na povrchu země, Danakilská proláklina (známá také pod názvem Afarský trojúhelník). Tato ohromná solná pánev hraničí s Rudým mořem. Je to poušť o rozloze 150 000 čtverečních kilometrů. Země zde klesla 120 metrů pod úroveň moře. Teploty mohou vystoupit na 54 stupňů Celsia. Odtud zlom stoupá do chladnější Etiopské vysočiny, která leží 1 800 metrů nad mořem; některé vrcholky dosahují výšky 4 300 metrů. Svahy na této úrodné vysočině jsou pokryty hustými deštnými pralesy a střádají vláhu pro mnoho řek, například pro Modrý Nil. Cestujeme-li na jih po východní větvi příkopové propadliny, zlom dále stoupá a zase prudce klesá.

Velkou příkopovou propadlinu lemují v celé délce sopečné vrcholy různých tvarů a velikostí a také z ní odbočují menší příkopy. Vulkanickou činností vznikla v západním příkopu pohoří Ruwenzori a Virunga, která tvoří hranici Rwandy, Zairu a Ugandy. Některé vrcholky stále vykazují sopečnou aktivitu, a čas od času vychrlí kouř a dočervena rozpálenou lávu. Staré sopečné vrcholy nedaleko východního příkopu, například Kilimandžáro a Kirinyaja, jsou tak vysoké, že jsou i přes intenzívní rovníkové slunce pokryty sněhovou čepicí. V celé délce příkopové propadliny se také vyskytují horké prameny svědčící o tom, že hluboko pod zemským povrchem stále panuje nepokoj.

Dále na jih, v Tanzánii, hraničí s propadlinou rozlehlá travnatá pláň. V masajském jazyce se jí říká siringet, což znamená „velký otevřený prostor“. Lépe je známa pod názvem pláň Serengeti. Její rozlehlé pastviny živí ohromná stáda divoké zvěře a právě zde dochází k velké migraci pakoňů — a to je skutečně pozoruhodná událost!

Jezera v propadlině

Podél východní části Velké příkopové propadliny v Africe je řada jezer, která jsou prosycena uhličitany sodíku. Tyto chemické prvky vytekly z vulkanických jímek nebo se do jezer dostaly při podzemní vulkanické činnosti. Některá jezera — například jezero Turkana v severní Keni — jsou jen mírně zásaditá. Kolem jezera Turkana jsou tisíce čtverečních kilometrů pouštního buše. Jezero někdy mívá krásnou jadeitově zelenou barvu a je domovem největší krokodýlí populace na světě. Jiná jezera, například jezero Magadi v Keni nebo jezero Natron v Tanzánii, jsou tak prosycena solemi, že v nich vznikají téměř pevné usazeniny uhličitanu sodného. A příčina? Jezera nemají žádný odtok, který by soli odnesl. Většina vody uniká vypařováním a zanechává po sobě vysokou koncentraci minerálů. V hořkých vodách sodných jezer ve Velké příkopové propadlině a v jejich okolí je schopno žít jen málo zvířat. Pozoruhodnými výjimkami jsou však křehcí plameňáci růžoví, kteří se stěhují od jednoho sodného jezera ke druhému a živí se mikroskopickou řasou, jíž se v těchto žíravých vodách dobře daří. Zde se plameňáci shromažďují do milionových hejn a vytvářejí tak růžové moře.

Dalším obyvatelem, kterému se v těchto jinak smrtících vodách dobře daří, je drobná rybka zvaná tilapia grahami. Tato rybka je odolná vůči alkáliím a často se vyskytuje poblíž míst, kde pod vodou vyvěrá pára. Tam je voda tak horká, že je nepříjemná na dotek. Avšak právě tam tato rybka žije a živí se řasou v jezeře.

Jen několik jezer ve východním příkopu má sladkou vodu. Jedním z nich je jezero Naivasha v Keni. Je 1 870 metrů nad hladinou moře a jeho průzračná voda poskytuje útočiště mnoha druhům ryb a také vyhřívajícím se stádům hrochů. Podél břehů jsou sytě zelené plochy, kde roste papyrus a vodní rostliny a kde sídlí přes 400 různých druhů pestrobarevných ptáků. Na pozadí žlutých akácií a pohoří, která je obklopují, skýtá jezero Naivasha velmi krásný pohled.

V systému příkopových propadlin se rozkládá druhá největší sladkovodní plocha na světě, Viktoriino jezero. Jeho vody omývají břehy Keni, Ugandy a Tanzánie a jsou také jedním ze zdrojů Nilu. Dále na jih je jezero Tanganika, jehož dno prudce klesá do hloubky 1 440 metrů. Je to druhé nejhlubší jezero na světě.

Velmi rozmanitá zvířata

Ve Východoafrickém příkopu žijí velmi rozmanitá zvířata. Po divokých a rozlehlých prostorách příkopu se volně potulují velcí savci, například buvoli, žirafy, nosorožci a sloni. V suchých, bezvodých oblastech můžete vidět zebry, přímorožce a pštrosy. Přes pastviny přebíhají vysokými skoky půvabné antilopy. Na otevřených prostranstvích loví skvrnité kočky, například levhart a gepard, a za tmy je možné slyšet řev majestátního lva. Vysoko v pohoří Virunga žijí vzácné gorily horské. Hluboko dole, na dně příkopu, se členitým terénem pomalu pohybují tlupy paviánů a hledají hmyz, semena a štíry. Vysoko ve vzduchu se vznášejí mocní orli a supi, jejichž rozpětí křídel je ohromné, a stoupají po termálech neboli proudech horkého vzduchu. Trnité keře v nížině obývají pestří turakové, vousáci, zoborožci a papoušci. Po zemi ve spěchu pobíhají ještěrky všech tvarů, velikostí a barev, jako by jim hořelo pod nohama.

Kočovníci příkopové propadliny

Ve Východoafrickém příkopu žije mnoho polopouštních kmenů, jak pasteveckých, tak kočovných. Jsou to robustní lidé, jejichž chůze připomíná klus, což je pro africké kočovníky typické. V oblastech, kde málo prší, se často celá vesnice sbalí a vydá se hledat nové pastviny pro svůj dobytek. Bez pasů a víz se volně pohybují přes nevyznačené hranice států a zdá se, že jsou lhostejní k pokroku ve světě i k jiným způsobům života. V těchto odlehlých oblastech jde život pomalým tempem. Čas se měří podle východu a západu slunce, a bohatství člověka se určuje podle počtu velbloudů, koz, krav nebo ovcí, jež vlastní, nebo prostě podle toho, kolik má doma dětí.

Domy jsou stavěny jednoduše, ale důmyslně. Větve stromů se ohnou a svážou tak, že vytvářejí jakousi klenutou stavbu. Vnější povrch je potom pokryt rohožemi z trávy, zvířecími kůžemi nebo směsí bahna a kravského trusu. V takových domech bývá ohniště, ohrádka pro domácí zvířata a lůžko, které je možná jen kusem zvířecí kůže. Oheň z ohniště naplňuje chatrč dýmem, a tak uvnitř nejsou mouchy ani moskyti. Často si celá vesnice nebo rodinný klan vystaví své malé klenuté chatrče do kruhu, který zvenku obeženou neproniknutelnou houštinou z trnitých větví, aby v noci svůj dobytek ochránili před šelmami.

V celé délce a šířce Velké příkopové propadliny žijí rozmanití lidé s výraznými rysy obličeje, různých jazyků a zvyků, podle toho, k jakému kmeni patří a na jakém místě žijí. Velmi rozmanitá jsou i jejich náboženství. Někteří přijali islám, jiní formální křesťanství. Mnozí z nich jsou pověrčiví a mají sklon připisovat všechno, čemu nerozumějí, nadpřirozeným silám. V posledních letech se mnoho odlehlých oblastí otevřelo vnějšímu vlivu ve formě programů pro vzdělávání a lékařskou péči.

Nepřekvapuje, že s těmito robustními kočovníky se snaží navázat kontakt i svědkové Jehovovi. Svědkové doufají, že je seznámí s tím, co slibuje Bible, totiž že přijde doba, kdy si nikdo nebude muset dobývat živobytí z vyprahlé země. Bible říká: „Pustina a bezvodý kraj budou jásat a pouštní pláň bude mít radost a rozkvete jako šafrán.“ (Izajáš 35:1) Do té doby zůstane Velká příkopová propadlina trvalou připomínkou toho, jakou rozmanitost stvořil Učinitel všech věcí, Jehova Bůh.

[Mapa na straně 14]

IZRAEL

EGYPT

SAÚDSKÁ ARÁBIE

Rudé moře

JEMEN

ERITREA

Adenský záliv

DŽIBUTSKO

ETIOPIE

SÚDÁN

SOMÁLSKO

KEŇA

UGANDA

RWANDA

BURUNDI

ZAIR

TANZÁNIE

ZAMBIE

MALAWI

MOSAMBIK

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1995 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 15]

Na pláni Serengeti dochází ke skutečně pozoruhodné události — migraci pakoňů

[Podpisek]

Dole: © Index Stock Photography a John Dominis, 1989

[Obrázek na straně 16 a 17]

Plameňáci se shromažďují do milionových hejn a vytvářejí tak růžové moře

[Obrázky na straně 16 a 17]

Svědkové Jehovovi se dělí o biblické poselství s lidmi příkopové propadliny

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet