Pozorujeme svět

Kosmický radioteleskop

Časopis Science News uveřejnil zprávu, že japonský Institut pro vesmír a astronautiku nedávno vypustil do kosmu radioteleskop o průměru osm metrů. Jedinečnost tohoto nového radioteleskopu spočívá v tom, že je spojen asi se čtyřiceti pozemními radioteleskopy, které jsou umístěny v různých částech světa. Tomuto systému se říká Kosmická observatoř s velmi dlouhou základnou. Emise z nebeských rádiových zdrojů, například kvasarů a černých děr, jsou těmito od sebe vzdálenými zařízeními zachyceny a pak zkombinovány, čímž vznikne jediný obraz. Čím větší je vzdálenost mezi přijímači, tím větší je rozlišení konečného obrazu. Nejvzdálenější bod eliptické oběžné dráhy teleskopu bude asi 20 000 kilometrů od Země. Nový kosmický teleskop poskytuje rozlišení tisíckrát větší, než jakého dosahuje Hubblův kosmický teleskop v oboru viditelného světla. „Při tomto rozlišení,“ píše časopis Science News, „by pozorovatel v Los Angeles mohl rozeznat zrnko rýže v Tokiu.“

Televize pro batolata?

Uspěchaní rodiče, kteří potřebují čas na neodkladné povinnosti, mají sklon posadit malé děti před televizi. To je podle časopisu Parents však pro děti nebezpečné. „Jasně se prokázalo, že násilnické programy“ včetně mnoha kreslených filmů „vedou u malých diváků ke zvýšené agresivitě“. Kromě toho výzkumy Dorothy Singerové z Yaleovy univerzity ukazují, že „stálé sezení před televizí je u dětí, které ještě nejsou v předškolním věku, spojeno s tím, že se později špatně chovají a hůře se učí číst“. Paní Singerová doporučuje, aby se roční děti nedívaly na televizi déle než 30 minut denně. Dalším důvodem ke znepokojení jsou nehody, k nimž může dojít, když je dítě u televizoru samo. Milton Chen uvádí: „Stačí okamžik, a aktivní batole, které je bez dohledu, se dostane do nebezpečí.“ Když musíte vařit oběd nebo jít zvednout telefon, máte podle časopisu Parents dát dítě s několika bezpečnými hračkami do ohrádky, která je na dohled.

Závislost na Internetu

„Nejnovějším důsledkem počítačového věku může být závislost na Internetu,“ píše se v časopise Canadian Medical Association Journal. Doktorka Kimberly Youngová dělala průzkum mezi 496 častými uživateli Internetu, z nichž 396 bylo označeno za závislé. Výzkumem se zjistilo, že k důsledkům závislosti na Internetu patří „sociální izolace, manželské neshody, neúspěchy ve studiu, velké finanční dluhy a ukončení pracovního poměru“. Doktorka Youngová říká, že tato porucha „je stejně skutečná jako alkoholismus nebo hazardní hráčství“. Časopis dodává, že „v největším ohrožení jsou ti, kdo používají počítač doma“. I když Internetu může propadnout každý, „typickým závislým člověkem je žena středního věku s omezeným vzděláním,“ říká doktorka Youngová. Mezi nebezpečné příznaky patří to, že se doba, kdy je člověk na Internet napojen, stále prodlužuje a že se člověk kvůli Internetu „vzdává důležitých společenských a profesních aktivit“.

Projekt Tygr klopýtá

V roce 1973 byl v Indii zahájen projekt Tygr, aby se zamezilo tomu, že národní zvíře této země vyhyne. V té době se počet tygrů v Indii snížil už na 1 827. Projektu se dostalo mezinárodní podpory a dosáhl pozoruhodného úspěchu. Do roku 1989 vzrostla indická tygří populace na více než 4 000 kusů. Nyní je však podle listu India Today tygr opět ohrožen. Odhaduje se, že počet indických tygrů klesl pod 3 000. Proč? Někdo říká, že kvůli pytlákům, kteří prý zabijí průměrně nejméně jednoho tygra denně. Projekt Tygr měl tuto velkou kočku chránit, nezdá se však, že je toho schopen. „Na strážce pralesa, kteří jsou demoralizováni a špatně vybaveni, pytláci často střílejí,“ uvádí zpráva. Tygr „se blíží vyhynutí“.

Vypadají staří, ale umírají mladí

Jak vyplývá z následující zprávy, výzkumníci se domnívají, že kouření urychluje proces stárnutí. Podle britského časopisu Lancet je u dlouhodobých kuřáků čtyřikrát větší pravděpodobnost, že předčasně zešedivějí, a dvakrát větší pravděpodobnost, že budou holohlaví nebo budou mít pleš. Bulletin UC Berkeley Wellness Letter uvedl, že kuřáci mají více vrásek, a oproti nekuřákům je u nich dvakrát pravděpodobnější, že přijdou o zuby. Zpráva se odvolává na nedávný výzkum, o němž se zmiňoval British Medical Journal. Ten ukazuje, že lidé, kteří celý život kouří, mají ve srovnání s nekuřáky jen poloviční naději, že se dožijí 73 let. Kromě toho časopis Good Housekeeping informuje, že „u nekuřáků, kteří žijí s kuřáky, je o 20 procent větší pravděpodobnost, že budou trpět srdeční chorobou“.

Nebezpečí blesku

„Smrtelný zásah bleskem,“ informuje list The Australian, „je častější, než se lidé domnívají.“ Zpráva říká, že v Austrálii blesk zabíjí ročně pět až deset lidí a působí více než sto zranění. Zásahu nepředchází žádné varování, ačkoli „někteří lidé, kteří byli málem zasaženi bleskem, tvrdili, že měli pocit, jako by jim před tím vstávaly vlasy na hlavě,“ říká Phil Alford z melbournského meteorologického úřadu. Abyste nebyli zasaženi bleskem, je podle pana Alforda nejlepší hledat útočiště před bouřkou v pevné budově nebo v automobilu s tvrdou střechou, který je izolován od kovových konstrukcí.

Deprese u letitých lidí

„U letitých osob se deprese projevuje jinak než u mladších lidí,“ píše se v Jornal do Brasil. Taková deprese se neprojevuje smutkem či úzkostí, ale „je pro ni typická ztráta poznávacích schopností — paměti, soustředění a schopnosti myslet“. Kromě toho podle profesora Paula Mattose z Federální univerzity v Riu de Janeiro „pociťují sklíčení letití lidé nepřiměřeně velký pocit viny kvůli bezvýznamným věcem. Ztrácejí zájem o to, co dělali nebo co je těšilo“, včetně rozhovoru. Zpráva říká, že takové příznaky jsou někdy považovány prostě za součást stáří. Doktor Mattos říká, že pro rozpoznání změn v chování a pro identifikaci deprese „je velmi důležité, aby lidé udržovali se staršími členy rodiny neustálý kontakt“.

Termiti dolující zlato

V roce 1984 objevil jeden vesničan v africkém Nigeru zlato, a vypukla zlatá horečka, jež přivedla do oblasti zlatokopy z mnoha zemí. Kanadský geolog Chris Gleeson si vzpomněl, že staré africké civilizace hledaly naleziště zlata pomocí termitišť. V Nigeru žije druh termitů, který staví ohromná termitiště, asi 1,8 metru vysoká a o stejně velkém průměru. Časopis National Geographic vysvětluje, že termitiště roste s tím, jak se termiti zahrabávají — někdy až do hloubky 75 metrů —, když hledají vodu. Gleeson vzal vzorky z mnoha termitišť v naději, že mu ukážou, kde kopat. Většina vzorků zlato neobsahovala, ale některé ano. Zjistil, že „když bylo zlato obsaženo ve vzorku z termitiště, bylo v celém termitišti“. Je zřejmé, že termiti při hledání vody vynesou nahoru všechno, na co narazí — i zlato.

Etiketa telefonování radiotelefonem

Podle časopisu Far Eastern Economic Review si nástup kapesních radiotelefonů vyžaduje, aby byly obnoveny některé starosvětské způsoby. Hongkongská obchodní poradkyně Tina Liuová doporučuje projevovat úctu a ohled jak člověku, který je na druhé straně linky, tak těm okolo vás. Radí, abyste mluvili zřetelně, ale ne nahlas, a abyste při telefonování nejedli ani nepili. Paní Liuová také doporučuje zkrátit hovory během jednání a přesměrovat je někam jinam nebo přepnout zvonění na vibrátor, jste-li v takových místech, jako jsou nemocnice, knihovny a posluchárny. Přerušíte-li společenské setkání telefonováním, mohou se přátelé a příbuzní cítit opomenuti. O večeři v restauraci paní Liuová říká: „Muž, který telefonuje, když má schůzku se ženou, udělá dobře, když ukončí hovor dříve, než zmizí účinek toho, že přinesl kytici.“

‚Chytré kapaliny‘

Jakmile jsou jisté kapaliny s rozptýlenými částicemi vystaveny působení elektrického pole, částice začnou tvořit drobné řetězce a způsobí, že kapalina získá na viskozitě. Tomuto jevu se říká Winslowův efekt. Je pojmenován po dr. W. M. Winslowovi, který jej v roce 1940 objevil. Od té doby hledá praktické využití těchto ‚chytrých kapalin‘ strojírenský průmysl i různí odborníci, včetně samotného dr. Winslowa, jemuž je nyní 93 let. Experimentátoři na Michiganské státní univerzitě ve Spojených státech věděli, že roztavená mléčná čokoláda má podobné vlastnosti jako ‚chytré kapaliny‘. Jak se očekávalo, v jednom z posledních experimentů se tyčinka z roztavené čokolády téměř okamžitě změnila v pevnou polotuhou látku, když byla vystavena působení silného elektrického pole. Konzistence další ‚chytré kapaliny‘, která se skládá z kukuřičného škrobu rozptýleného v petroleji, kolísá mezi konzistencí mléka a konzistencí másla, podle toho, jak se mění elektrické pole.