Tajemství zvířecího spánku
OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V KENI
VE SPÁNKU, v tom poklidném stavu, strávíme asi třetinu života. To zdaleka není plýtvání časem, protože spánek uspokojuje řadu důležitých fyziologických a psychologických potřeb. Na spánek se tedy můžeme dívat jako na vzácný dar od Boha. (Srovnej Žalm 127:2.)
Nepřekvapuje tedy, že spánek má důležitou úlohu i ve světě zvířat. Opravdu, mnoho zvířat spí tak, že nás to fascinuje. Někdy je to zábavné, a často neobvyklé. Podívejme se na několik příkladů.
Šampióni spánku
Kdokoli, kdo někdy viděl lva, jak za horkého poledního afrického slunce spí na zádech, tlapy nahoru, by mohl dojít k závěru, že tato divoká kočkovitá šelma je krotká jako kočka domácí. Zdání však klame. Spisovatel ze 17. století Thomas Campion napsal: „Kdo se odváží dráždit spícího lva?“ Ano, i mocný lev potřebuje spát, a to asi dvacet hodin denně, aby mohl žít jako dravá šelma.
Uvažujme také o haterii, netečném tvoru podobném ještěrce, který žije na Novém Zélandu. Asi polovinu roku tráví ve stavu lehkého zimního spánku. Vždyť haterie je tak líná, že usne dokonce i při žvýkání potravy! Ale takový spánek jí zjevně prospívá, protože jak vědci odhadují, některé haterie se mohou dožít i sta let.
I jiní tvorové se podobně jako smyšlený Rip Van Winkle ukládají k spánku na dlouhá období. Mnozí z nich tak přežívají chladnou zimu. Zvíře se na zimní spánek připravuje tím, že si ukládá velké tukové zásoby, z nichž bude čerpat výživu během dlouhého období spánku. Co však spící zvíře uchrání před umrznutím? Jak uvádí kniha Inside the Animal World (Ve světě zvířat), mozek spouští chemické přeměny v krvi zvířete a vytváří z ní jakousi přirozenou nemrznoucí směs. Tělesná teplota zvířete klesne, ale jen natolik, aby zvíře nezmrzlo. Puls se oproti normálnímu stavu několikanásobně zpomalí, a zpomalí se také dech. Pak nastává hluboký spánek, který může trvat mnoho týdnů.
Spánek za letu
Některá zvířata spí velmi neobvykle. Vezměme například mořského ptáka zvaného rybák černohřbetý. Když mladý rybák opouští hnízdo, odlétá na moře a pak neustále létá několik dalších let! Není vybaven vodovzdorným peřím a na nohách nemá plovací blány jako jiní rybáci, kteří mohou na vodě přistát, a tak se do vody neponořuje. Loví tak, že malé ryby sbírá z hladiny.
Kdy ale spí? V knize Water, Prey, and Game Birds of North America se píše: „Není pravděpodobné, že spí na moři, protože jeho peří by nasáklo vodou. Někteří vědci se domnívají, že tento pták spí možná za letu.“
Podvodní siesta
Spí ryby? Dílo The World Book Encyclopedia říká, že z obratlovců „jen plazi, ptáci a savci znají skutečný spánek se změnami mozkové činnosti“. Nicméně ryby mají období odpočinku, který se podobá spánku, i když většina ryb nemůže zavřít oči.
Některé ryby spí na boku, jiné břichem vzhůru nebo ve vertikální poloze. Některé platýsovité ryby jsou v bdělém stavu na mořském dně, ale když spí, vznášejí se několik centimetrů nade dnem.
Pestrý ploskozubec se ukládá k spánku zcela ojedinělým způsobem: Obléká si „župan“. Jakmile se přiblíží období odpočinku, ploskozubec začne vylučovat sliz, který úplně pokryje jeho tělo. Jaký to má účel? „Pravděpodobně se tak ukrývá před dravci,“ říká pisatel publikací o přírodě Doug Stewart. Když se ploskozubec probudí, tak se ze svého slizkého „oděvu“ vyprostí.
Také tuleni se ke spánku ukládají zvláštním způsobem. Tomuto způsobu se říká ‚lahvování‘. Nafouknou si hrdlo jako balón a tak si vytvoří něco jako přirozenou plovací vestu, která jim umožňuje držet hlavu nad vodou. Tuleni pak spí ve svislé poloze a vznášejí se ve vodě s čenichy vystrčenými z vody, aby mohli dýchat.
S jedním okem otevřeným
Ovšem když zvíře v divočině spí, je více ohroženo dravci. Mnoho tvorů proto spí jakoby s jedním okem otevřeným. Jejich mozek udržuje jistou úroveň bdělosti a to jim umožňuje reagovat na jakýkoli zvuk, který věstí nebezpečí. Jiní tvorové zase přežívají tím, že dělají pravidelné bezpečnostní kontroly. Například ptáci, kteří spí v hejnu, pravidelně otevírají jedno oko a dívají se, zda nehrozí nebezpečí.
Stáda antilop nebo zeber v Africe dávají při odpočinku pozor jedna na druhou. Někdy celé stádo odpočívá na zemi v bdělém stavu, s hlavami vzpřímenými. Každou chvíli se nějaké zvíře převalí na bok a měkce klesne na zem v hlubokém spánku. Za několik minut je řada na jiném členu stáda.
Také sloni spí ve stádu. Dospělí však obvykle zůstávají na nohou a spí jenom lehce. Čas od času otevřou oči a zvednou a roztáhnou své ohromné uši, aby zachytili nějaký zvuk, kdyby se blížilo nebezpečí. Ve stínu těchto ohromných strážců mohou menší slůňata klidně ležet na boku a spát hlubokým spánkem. V knize Elephant Memories (Vzpomínky na slony) autorka Cynthia Mossová vzpomíná, jak viděla celé stádo ukládající se k spánku: „Nejprve malá slůňata, pak ta starší a nakonec dospělé samice, všichni ulehli k spánku. V měsíčním světle vypadali jako ohromné šedivé balvany, ale jejich hluboké, klidné chrápání je prozrazovalo.“
O spánku zvířat toho stále ještě mnoho nevíme. Ale nenutí vás to, co přece víme, i když je toho relativně málo, uvažovat o úctyhodné moudrosti Toho, kdo „stvořil všechny věci“? (Zjevení 4:11)