Pozorujeme svět
Ohrožené druhy
Spolková ministryně životního prostředí v Německu Angela Merkelová dala veřejně najevo své znepokojení nad tím, jak velké je procento druhů, které jsou v té zemi ohrožené. Paní Merkelová oznámila, že ministerstvo vydává knihu o životním prostředí, a při té příležitosti odhalila některé znepokojivé statistické údaje. Odborníci odhadují, že z obratlovců, kteří jsou v Německu doma, „je ohroženo 40 procent všech druhů savců, 75 procent druhů plazů, 58 procent druhů obojživelníků, 64 druhů sladkovodních ryb a 39 procent druhů ptáků,“ informuje list Süddeutsche Zeitung. Rostliny si nevedou o nic lépe. Je ohroženo 26 procent všech rostlinných druhů. Dřívější snahy o snižování nebezpečí, jež přírodnímu prostředí hrozí, nebyly přiměřené. Ministryně Merkelová žádala „novou strategii na ochranu přírody“.
Jak děti chránit před únosci
Rodiče v Německu mají stále větší obavy o bezpečnost svých dětí — zvlášť proto, že v této zemi nedávno došlo k řadě únosů děvčátek. Podle listu Nassauische Neue Presse navrhl Julius Niebergall, terapeut u Německé asociace na ochranu dětí, některá preventivní opatření. Například to, že rodiče by dětem měli ukázat určitá místa na cestě do školy a ze školy — obchod nebo dům —, kde děti mohou v případě potřeby hledat pomoc. Dětem je také třeba vštěpovat, že nemají mluvit s cizími lidmi a nemají dovolit, aby se jich tito lidé dotýkali. Pan Niebergall zdůraznil, že „děti se musí naučit, že mohou říci ne“, a to i dospělým. Děti by se měly obrátit na dospělé, zvlášť když jim vyhrožuje případný únosce. Měly by být poučovány, aby řekly: „Prosím vás pomozte mi, já se toho člověka bojím.“
Násilničtí cestující
Komerční letecké společnosti hlásí prudký vzrůst násilnického jednání ze strany rozzlobených cestujících. Jsou rozčileni například odloženým letem nebo tím, že se jim ztratilo zavazadlo, a „plivají na letušky, házejí na zem tácy s jídlem a někdy udeří zaměstnance. Občas dokonce napadnou pilota,“ informuje list The New York Times. Představitelé aerolinií jsou zvláště znepokojeni, když k takovým útokům dochází za letu, protože to může vést k havárii letadla. Jedna letecká společnost hlásí každý měsíc asi sto případů slovního či tělesného napadení. List uvádí, že „mezi rozvratnickými pasažéry jsou muži i ženy, lidé různých ras a různého věku a nezáleží ani na tom, zda cestují turistickou, obchodní nebo první třídou. Přibližně každý třetí z nich pil alkohol.“
Mrzačení žen pokračuje
Podle výroční zprávy OSN The Progress of Nations 1996 v mnoha zemích, obzvlášť v Africe, nepřestává být problémem ženské pohlavní mrzačení (FGM). Několik zemí sice zavedlo zákony, které tento brutální zvyk zakazují, ale přesto jsou každý rok zmrzačeny asi dva miliony děvčátek. Většina obětí je ve věku 4 až 12 let. „Kromě bezprostředního strachu a bolesti může k následkům tohoto mrzačení patřit dlouhotrvající krvácení, infekce, neplodnost a smrt,“ říká zpráva. (Další informace o FGM najdete v Probuďte se! z 8. dubna 1993 na stranách 20–23.)
Pes jako pomoc pro epileptiky
V Anglii jsou psi cvičeni k tomu, aby varovali epileptiky před hrozícím záchvatem. Londýnský list The Times uvádí, že tak pacient získá čas, aby se na záchvat připravil. „Když pes během epileptického záchvatu štěká, je odměňován,“ vysvětluje vedoucí charitativní organizace specializované na výcvik psů pro tělesně postižené lidi. „Tak se naladí na projevy a příznaky, které záchvatu bezprostředně předcházejí. Pes ví, že dostane odměnu, a tak je na takové příznaky velmi citlivý.“
Nové postoje v Japonsku
List The Daily Yomiuri přinesl zprávu, že Japonský institut mládeže nedávno provedl průzkum mezi tisícem středoškolských studentů. Při průzkumu se zjistilo, že 65,2 procenta studentů nevidí nic špatného na tom, když student chodí za školu. Téměř 80 procent si totéž myslí o neposlušnosti vůči učitelům a asi 85 procent studentů schvaluje neposlušnost vůči rodičům. Podle listu The Daily Yomiuri tentýž průzkum ukázal, že 25,3 procenta dívek si myslí, že to, zda dívka bude jako studentka provozovat prostituci, by mělo být věcí její osobní volby.
Nebezpečné řidičské návyky
● „Padesát procent všech úmrtí při dopravních nehodách je v Brazílii způsobeno pitím,“ konstatuje list Gazeta do Povo, který vychází v brazilském městě Curitiba. Řízení v opilosti je příčinou „více než 26 000 úmrtí ročně“. K těmto nehodám „dochází většinou na krátkých cestách a za dobrého počasí“. Opilý řidič si možná věří, ale jeho schopnost rychle reagovat je snížená. Takový řidič ohrožuje svou vlastní bezpečnost i bezpečnost jiných lidí na silnici. Testy ukazují, že pod vlivem alkoholu je těžké, a dokonce nemožné zvládat nečekané situace. Podle tohoto listu může odstraňování alkoholu při metabolismu trvat šest až osm hodin a opilému řidiči nepomůže k bezpečné jízdě ani silná káva, ani studená koupel.
● Podle jednoho britského průzkumu udělá průměrný motorista asi 50 vážných chyb týdně. Jak informuje londýnský list The Times, tři sta řidičů při průzkumu připustilo, že v 98 procentech svých jízd byli alespoň jednou neopatrní. Při každé druhé jízdě se rozzlobí. Většina řidičů riskuje tím, že jezdí příliš rychle, a více než polovina řekla, že byli účastníky dopravní nehody. Průzkum v kanadském Torontu ukazuje, že u řidičů, kteří za jízdy používají radiotelefon, je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou mít nehodu. Nebezpečí je největší prvních deset minut po začátku hovoru; pravděpodobně proto, že řidič je rozptýlený, a jeho reakce jsou tedy pomalejší.
Vymírá umění vařit?
Podle výsledků dvanáctiměsíčního výzkumu stravovacích návyků v australském státě Queensland to vypadá, že umění vařit vymírá. List The Courier Mail informuje, že většina lidí mladších 25 let nemá dovednosti nezbytné k tomu, aby si sami uvařili. Lektorka zdravotnictví Margaret Wingettová, která je autorkou výzkumu, řekla, že dříve se mladí lidé — především dívky — učili vařit buď doma od svých matek, nebo ve škole. Dnes se však zdá, že většina mladých lidí, dívky nevyjímaje, vařit neumí a ani nemá zájem se to naučit. Mnozí dávají přednost nějakému typu polotovarů. Někteří odborníci se domnívají, že takové stravovací návyky mohou vést k vyššímu výskytu vysokého tlaku, cukrovky a onemocnění srdce.
Radioaktivní budovy
Podle časopisu Asiaweek je v severním Tchaj-wanu „105 budov s 1 249 byty zamořeno“ radioaktivitou. Objevil to jeden zaměstnanec energetického závodu, který ukazoval svému synovi, jak pracuje detektor radiace. Když prováděl měření v kuchyni, byl šokován, protože indikátor poskočil do zóny ohrožení. Bylo provedeno další šetření a potvrdilo se, že tato obytná budova i další budovy jsou radioaktivní. Testy ukázaly, že záření vychází z ocelové výztuže ve stěnách budovy. V tom, jak se ocelová výztuž stala radioaktivní, se odborníci neshodují.
Vyspělá ochrana proti zlodějům
Mikrotečka, kterou kdysi rádi používali špioni k posílání tajných zpráv, byla v Británii použita pro prevenci krádeží. Tečky, jež nejsou větší než tečka za větou, mohou obsáhnout asi šedesátkrát nebo sedmdesátkrát zopakované poštovní směrovací číslo domácnosti. Těmito tečkami se označí majetek, který by mohl lákat zloděje. Londýnský list The Times informuje, že tečky „jsou obsaženy v silném lepidle, jež je v podobné lahvičce se štětečkem, jaká se používá na lak na nehty. Každá lahvička obsahuje až tisíc mikroteček a kupec může podle svého přání nenápadně na předmět trochu lepidla ukápnout nebo předmět lepidlem někde potřít.“ Případný zloděj je varován výrazným upozorněním a nikdy si nemůže být jist, že všechny skryté tečky odstranil. Podobně i počítačový čip, který byl vyvinut pro identifikaci padlých pilotů stíhaček za vietnamské války, nyní identifikuje obrazy, sochy či nábytek. Není větší než zrnko rýže a když se zabuduje, je nezjistitelný. Obsahuje takové podrobnosti, jako je historie, popis a majitel předmětu. Tyto informace se dají přečíst snímačem, a jak uvádí list The Times, mohou pomoci určit právoplatné vlastníky předmětů, které byly nalezeny u zločinců.