Pozorujeme svět

Zoufalá generace

List The Australian uvádí, že průzkumy, které srovnávaly postoje dnešních patnáctiletých až čtyřiadvacetiletých s postoji mladých lidí o dvě generace dříve, odhalily nárůst užívání drog, zločinnosti a sebevražd. Richard Eckersley, strategický analytik a popularizátor vědy, shrnul pocity mnoha dnešních mladých lidí slovy: „Mladí lidé se domnívají, že život by měl být vzrušující a zábavný, že oni musí spoléhat jen sami na sebe, že životní styl by měl být věcí volby, že vlády nejsou schopny řešit problémy společnosti a že oni sami nemohou sociální situaci změnit.“ Patnáctiletá dívka Shanu řekla: „Populace roste a my se musíme ucházet o méně pracovních míst, méně bydlení, méně všeho.“

Přeplněná kosmická stanice

Po jedenácti letech se ti, kdo používají ruskou kosmickou stanici Mir, učí zvládat problém, jejž důvěrně znají mnozí obyvatelé země: co s těmi všemi nahromaděnými věcmi? V beztížném stavu je nutné, aby všechny nezbytné věci, například skafandry, počítačové kabely, potravinové balíčky, nářadí a náhradní díly, byly připevněny k podlaze, ke stropu či ke stěnám. Ale všechny povrchy Miru jsou už pokryty v tloušťce 30 centimetrů, takže se jeho prostor zmenšil. Až bude vypuštěna nová Mezinárodní kosmická stanice, astronauti a kosmonauti možná budou mít vestavěný lisovač odpadu. Za to budou jistě vděční, protože až dosud musí obyvatelé Miru po večeři zmačkat plechovky, vrátit prázdné obaly do krabic na potraviny a ty připevnit ke stěně.

Bojovní paviáni

Řidiči na jedné z nejrušnějších jihoafrických silnic byli letos vystaveni neobvyklému nebezpečí — tlupa paviánů házela na silnici kamení. Podle listu International Herald Tribune útočili paviáni na motoristy v horském průsmyku na cestě mezi Kapským Městem a Johannesburgem. Nebyly sice hlášeny žádné dopravní nehody či zranění, ale dopravní policie ve snaze zahnat zvířata od silnice bojovala proti kamenům také kameny. V této bitvě mezi paviány a policií nedosáhla rozhodného vítězství ani jedna strana.

Kuřáci v Asii

Odhaduje se, že ve Vietnamu kouří téměř 73 procent všech mužů. To je „nejvyšší procento kuřáků na celém světě,“ informuje studie publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association. Na druhé straně se zdá, že kouří jen čtyři procenta vietnamských žen. V jiných asijských zemích při pobřeží Tichého oceánu vypadá situace podobně. Například v Indonésii kouří 53 procent mužů a 4 procenta žen; v Číně kouří 61 procent mužů a 7 procent žen.

Seminář zmírňuje svou sexuální politiku

Jeden seminář episkopální církve ve Virginii „zmírnil svou 25letou politiku zakazující studentům i učitelskému sboru nemanželský sex a homosexuální chování,“ uvádí se v časopise The Christian Century. Předseda výboru Peter J. Lee řekl: „Řekněme si to na rovinu, většině seminaristů je přes třicet nebo přes čtyřicet let. Nemají žádné matky představené ani noční kontroly.“ Za posledních jedenáct let klesl počet uchazečů o 33 procent. Kromě toho za posledních 25 let stoupl průměrný věk studentů vstupujících na seminář z 27 na 40 let. „Jako předseda výboru se snažím zajistit, aby se nestalo, že nějaký 28letý člověk nebude přijat na seminář jen proto, že jsme zjistili, že má pohlavní styky se svou snoubenkou,“ řekl pan Lee.

Mlsání a zubní kaz

Již dlouho se ví, že omezení sladkostí omezuje také kažení zubů. Rodinná příručka o péči o zuby How to Keep Your Family Smiling však uvádí, že zvlášť důležité je dávat pozor, kdy a jak často mlsáte. Když sladkosti nebo rafinované uhlohydráty přicházejí do styku se zubním plakem, vzniká kyselina. Brožura říká, že tato kyselina napadá zubní sklovinu přibližně dvacet minut. V té době může začít zubní kaz. Navíc „se to může stát pokaždé, když něco sladkého nebo škrobovitého sníte“. Když tedy chcete mlsat, „je lepší sníst celý pamlsek najednou“ a tak vystavit své zuby působení kyseliny jen jednou. Jestliže budete sladkost ukusovat delší dobu, bude se ohrožení kyselinou prodlužovat. Chcete-li předejít zubnímu kazu, dentisté doporučují čistit si zuby alespoň dvakrát denně. Také si nezapomeňte denně čistit vláknem mezizubní prostory.

Věří vědci v Boha?

V roce 1916 se americký psycholog James Leuba zeptal tisíce náhodně vybraných vědců, zda věří v Boha. Co odpověděli? Jak píše list The New York Times, k víře v Boha se přihlásilo 42 procent z dotazovaných vědců. Leuba předpověděl, že jak se bude rozšiřovat vzdělanost, bude víra v Boha klesat. Nyní, po osmdesáti letech, zopakoval Leubův slavný průzkum Edward Larson z Georgijské univerzity. Larson použil stejné otázky a stejné metody a ptal se biologů, fyziků a matematiků, zda věří v Boha, který aktivně komunikuje s lidstvem. Výsledky ukazují, že víru v Boha vyjádřilo přibližně stejné procento vědců, asi 40 procent. Podle dr. Larsona „Leuba špatně odhadl buď lidskou mysl, nebo schopnost vědy uspokojit všechny lidské potřeby“.

Viry cestují po světě

Časopis New Scientist informuje, že ačkoli letecké nádrže na odpad obsahují chemikálie, které mají zabíjet viry, některé viry toto působení dezinfekce přežijí. Mark Sobsey, ekolog na Severokarolínské univerzitě, zjistil, že více než polovina testovaných splašků nashromážděných při mezinárodních letech s přistáním ve Spojených státech obsahovala živé viry. Ve Spojených státech se odpad z letadel obvykle čistí ve veřejných čističkách odpadních vod a později se vypouští do okolí. Existuje tedy nebezpečí, že některé z těchto virů mohou rozšiřovat například hepatitidu A a E, meningitidu a obrnu. Pan Sobsey dodává: „Rozsah nemocí, které mohou přenášet světové aerolinie, je dost znepokojivý.“

Mizící Ganga

Řeku Gangu považují stovky milionů hindů za posvátnou. Ganga je také životodárnou řekou pro zemědělství podél jejích břehů. Ale jak se píše v časopise India Today, její vody nyní rychle ubývá a mezi řekou a jejími původními břehy zůstává suchá země. Výrazně snížený průtok se chápe jako následek nedostatečných srážek a rozsáhlejšího využívání říční vody k zavlažování na horním toku řeky. Zpráva uvádí, že kromě ohrožení zemědělství v oblasti je ohrožena i splavnost Gangy v kalkatském přístavu, protože v důsledku nedostatku vody se v řece vytvořily usazeniny.

Pirátství na vzestupu

Mezinárodní námořní úřad uvádí, že se množí zprávy o útocích pirátů — v roce 1994 to bylo 90 případů, ale o pouhé dva roky později jich bylo 226. Tento více než dvojnásobný vzrůst dělá starosti jak představitelům obchodního loďstva, tak turistům. Skutečný počet případů může být více než dvojnásobný, protože „mnoho vlastníků lodí se vůbec nenamáhá incident hlásit. Následné vyšetřování totiž může způsobit drahá zdržení,“ sděluje londýnský list The Sunday Telegraph. Oblastmi, které nedávno začaly být zvlášť nebezpečné, jsou Středozemní moře u Albánie a u Libye a také Jihočínské moře. Představitel britského obchodního loďstva vyzval Británii, aby se v boji proti pirátům ujala vedení mezinárodních bojových jednotek OSN. Ale jak uvedl list, mluvčí majitelů lodí řekl, že „nevěří, že by bojové jednotky OSN mohly s tímto problémem něco udělat, protože k většině útoků dochází v teritoriálních vodách“.