Příliš mnoho informací — ONLINE KNIHOVNA Strážné věže

Příliš mnoho informací

VE DVACÁTÉM století došlo k nebývalému přetížení informacemi. Informacemi z tištěného materiálu, rozhlasového či televizního vysílání, Internetu nebo odjinud je svět úplně přesycen. David Shenk ve své knize Data Smog—Surviving the Information Glut (Datový smog — Jak přežít přesycení informacemi) píše: „Z přesycení informacemi se stala skutečná hrozba. . . . Nyní stojíme před vyhlídkou na informační obezitu.“

Vezměme například jedny známé noviny. Říká se, že běžné vydání listu The New York Times obsahuje více informací, než kolik by jich člověk žijící v Anglii v 17. století získal za celý život. Ale kromě deníků přispívají k informační lavině také časopisy a knihy všeho druhu a na rozmanitá témata. Každý rok se vydávají desetitisíce knih. A protože se objem vědeckých informací každých šest let zdvojnásobuje, není nic překvapivého na tom, že jen technických časopisů je na celém světě více než sto tisíc. Uživatelům počítačů zpřístupňuje rozsáhlé knihovny informací Internet.

A co časopisy? Svět zaplavily obchodní žurnály, časopisy pro ženy, časopisy pro mládež, sportovní a zábavní časopisy, prostě časopisy na téměř každý námět a každou oblast lidského zájmu, a všechny volají po naší pozornosti. A co úloha propagačních pracovníků — „trubačů nicoty“, jak byli trefně popsáni? Richard S. Wurman ve své knize Information Anxiety (Informační úzkost) píše: „Reklamní agentury vyhlásily válku našim smyslům palebnou clonou reklam, které vyžadují, abychom se na ně dívali, abychom je slyšeli, abychom k nim čichali či abychom se jich dotýkali.“ Tvrdí, že potřebujete ten nejnovější výrobek a to nejnovější vylepšení, abyste „drželi krok s Novákovými“.

Australský psycholog a sociolog doktor Hugh MacKay řekl, že ‚svět je zaplavován informacemi a lidé jsou vyzýváni, aby se zařadili do rychlého pruhu informační dálnice‘. Podle dr. MacKaye je problém v tom, že exploze zpráv a nejnovějších událostí na programech rozhlasu a televize a současná dramatická exploze počítačových informačních sítí vytvořily svět, v němž mnoho lidí reaguje na mediální informace, které jsou ve skutečnosti často jen dílčím výkladem skutečností a událostí, a ne úplnou zprávou.

Co je informace?

Latinské kořenné slovo informare navozuje představu formování hmoty, jako když hrnčíř formuje hlínu. Některé definice slova „informovat“ proto uvádějí, že jeho významem je „formovat mysl“, „utvářet nebo poučovat mysl“. Většina čtenářů si jistě dobře vzpomíná na celkem nedávnou dobu, kdy informace byly prostě seznamem faktů nebo údajů, které nám sdělovaly detaily jako kdo, kde, co, kdy nebo jak. Informace neměly žádný zvláštní jazyk ani slovní zásobu. Stačilo se na ně pouze zeptat nebo si je vyhledat.

Ale pak přišla devadesátá léta a svět dostal tolik nových slov souvisejících s informacemi, že už jen ta mohou způsobit zmatek. Některá z těchto slov či vyjádření jsou poměrně jednoduchá a pochopitelná, například „infománie“, „technofilie“ či „věk informací“, kdežto jiná mohou způsobit skutečné problémy. Dnes je svět postižen infománií — přesvědčením, že ten, kdo má nejvíc informací, má výhodu před ostatními, kteří k informacím takový přístup nemají, a že informace už nejsou jen prostředkem k dosažení nějakého cíle, ale cílem samotným.

Tato mánie je podporována záplavou telekomunikačních systémů, například faxů, mobilních telefonů či osobních počítačů. Ty jsou někdy považovány za symbol a maskota věku informací. Je pravda, že pohodlí, rychlost a výkon počítačů otevřely přístup k informacím jako nikdy předtím — dokonce do té míry, že Nicholas Negroponte z Massachusettského technického institutu řekl: „Práce na počítači se už netýká počítačů. Týká se způsobu života.“ Výsledkem je, že informace a technologie, které je poskytují, začaly být vysoce ceněny, a někdy i uctívány, a tento kult má mnoho stoupenců ve všech částech světa. Televizní zprávy a programy o aktuálních událostech získávají téměř status evangelia a v televizních talk show jsou pronášeny oceány nedůležitých informací, které hltá často nekritická a snadno oklamatelná veřejnost.

Právě proto, že věk informací změnil způsob, jak žijeme a pracujeme, trpí dnes mnoho lidí tou či onou formou „informační úzkosti“. Co informační úzkost vlastně je? Jak můžete říci, zda vás postihla? Můžete s tím něco dělat?

[Podpisek obrázku na straně 3]