Pozorujeme svět

Včasné rozpoznání rakoviny prsu

Podle zprávy v brazilském časopise Medicina Conselho Federal je rakovina prsu nejběžnější zhoubný nádor, který se vyskytuje u brazilských žen, a odhadem postihuje každou dvanáctou ženu. Časopis povzbuzuje všechny ženy nad 25 let, aby si pravidelně prováděly samovyšetření prsů. Medicina také ženám doporučuje, aby si nechaly udělat mamogram poprvé ve věku mezi 35 a 40 roky, mezi 40 a 50 roky každé dva roky a v pozdějším věku každý rok. I když ve větším nebezpečí jsou ženy, které se živí stravou s vysokým obsahem nasycených tuků, a ženy, jejichž pokrevní příbuzné byly postiženy rakovinou prsu, přesto 70 procent žen s rakovinou prsu nespadá do žádné z těchto rizikových kategorií. Medicina podotýká, že z toho „je jasně vidět, jak je včasné rozpoznání“ rakoviny důležité. (Viz Probuďte se! z 8. dubna 1994.)

Lidé závislí na volně prodávaných lécích

V Severním Irsku vzrůstá závislost na volně prodávaných lécích, uvádí list The Irish Times. Stejně jako v jiných zemích i v Severním Irsku je možné bez předpisu zakoupit výrobky, které obsahují kodein nebo jiné návykové látky, například léky proti bolestem a proti kašli. Někteří z těch, kdo tento návyk získali neúmyslně, si ho usilovně snaží udržet, protože odnětí takové drogy může být nesmírně bolestivé a patří k němu nevolnost a deprese. Jeden závislý člověk kvůli svému návyku na 70 lahviček léku týdně utratil dědictví, prodal svůj dům a jeho dluh dosáhl výše 18 000 liber (29 000 dolarů). Frank McGoldrick ze skupiny pracovníků belfastského ústavu pro výzkum chemické závislosti říká, že většina těch, kdo zneužívají volně prodávané léky, neochotně přiznává závislost a lhostejně odmítá upozornění, že si tím škodí. Pan McGoldrick podotýká: „Neporušují zákon a většinou si ani neuvědomují, že jsou narkomani.“

Vliv studentek

Zákaznicemi, které v Japonsku ovlivňují módní trendy, jsou studentky středních škol, uvádí zpráva uveřejněná v listu The Daily Yomiuri. Zprávy o módních výstřelcích si tyto dívky sdělují tak rychle, že se taková zpráva může okamžitě dostat k více než 1 000 jejich známým. Prostřednictvím rodičů a sourozenců ovlivňují i jiné věkové skupiny. Tyto „dívky mají ideální spotřebitelské znaky: peníze, zvědavost na novinky a čas uspokojit své tužby“. Asi 68 procent dospívajících dívek v Japonsku dostává každý měsíc průměrně 220 dolarů kapesného, mnohým dávají finanční prostředky také slepě milující prarodiče a některé dívky je získávají ze zaměstnání na částečný úvazek. Sociologové jsou znepokojeni tím, že dívky zaujímají postoj genzai šiko, neboli žijí jen pro přítomnost, a že jim všeobecně chybí hlubší osobní cíle. Z nedávného průzkumu vyplynulo, že dnešní studentky středních škol „trpí nudou z toho, že mohou získat všechno, co chtějí, aniž se pro to musí namáhat“.

Nejstarší osoba na světě zemřela

Jeanne Louise Calmentová, podle Guinnessovy knihy rekordů nejstarší osoba na světě, zemřela 4. srpna 1997 ve věku 122 let, uvádí francouzský list Le Figaro. Jeanne se narodila 21. února 1875 v Arles v jihovýchodní Francii — dříve, než byla vynalezena žárovka, gramofon a automobil. Provdala se v roce 1896, měla jednu dceru, kterou přežila o 63 let, a jednoho vnuka, který zemřel v roce 1963. Vzpomínala, že v době dospívání se v roce 1888 setkala s malířem Vincentem van Goghem a že byla přítelkyní básníka Frédérica Mistrala, který v roce 1904 získal Nobelovu cenu. Jeanne hodně vtipkovala o tajemství dlouhověkosti a uváděla, že k dlouhému životu přispívá například smích, činnost a „kachní žaludek“.

Děti, které mluví dvěma jazyky

Když se dítě učí mateřský jazyk, jeho řečové schopnosti jsou z velké části zakotveny v oblasti mozku známé jako Brocova oblast. Výzkumní pracovníci z Memorial Sloan-Kettering Cancer Center v New Yorku nedávno pomocí tomografie magnetickou rezonancí zjišťovali, která část mozku je v činnosti, když lidé schopní mluvit dvěma jazyky mluví jedním z těch jazyků, nebo když mluví tím druhým. Zjistili, že u člověka, který se jako malé dítě učí dva jazyky současně, jsou oba tyto jazyky uloženy v téže části Brocovy oblasti. Jestliže se však druhý jazyk člověk učí v dospívání nebo později, tento jazyk je zřejmě umístěn spíše vedle prvního jazyka, než aby se s ním smísil. Londýnský list The Times poznamenává: „Vypadá to, jako by první jazyk při učení obsadil dráhy Brocovy oblasti, a proto druhý jazyk musí být uložen jinde.“ Badatelé se domnívají, že to možná pomůže vysvětlit, proč je obtížnější naučit se druhý jazyk v pozdějším věku.

Starosti s výchovou dětí v Číně

Jak uvádí časopis China Today, nedávno byl pod záštitou Čínské akademie společenských věd uskutečněn rozsáhlý průzkum vztahů mezi rodiči a dětmi. Tento výzkum odhalil, že mnoho rodičů má dnes s výchovou dětí starosti. Časopis China Today píše: „Někteří si připadají naprosto zmateni, pokud jde o to, co by se jejich děti měly učit; nevědí, zda by to měly být tradiční čínské morální zásady, například poctivost, skromnost, snášenlivost a starostlivost, nebo novodobá morálka soutěžení.“ Téměř 60 procent rodičů je znepokojeno negativním působením televize na děti. Pracovník zpravodajského výzkumu Bu Wei rodičům radil, aby výběr programů, které bude dítě sledovat, přizpůsobovali jeho věku a osobnosti, aby programy sledovali s dítětem a diskutovali s ním o nich a nedovolili, aby televize zabírala dítěti příliš mnoho času.

Kdo je nejhorší nepřítel žraloka?

Žraloci obvykle nahánějí strach lidem. Zdá se však, že žraloci mají větší důvod bát se člověka. Podle zprávy francouzského listu Le Monde „na následky žraločích útoků umírá každý rok několik desítek lidí“, zatímco rybáři zabíjejí odhadem 100 000 000 žraloků ročně. Tento údaj znepokojuje mnohé odborníky na biologii moře, kteří se obávají, že pokud bude ničení pokračovat, mohla by být narušena přirozená rovnováha oceánů. Žraloci hrají velmi důležitou úlohu v regulaci stavu mořské populace. Pohlavní dospělosti však dosahují poměrně pozdě a po dlouhém období březosti mají pouze několik mláďat, a proto jsou určité druhy žraloka natolik ohrožovány nadměrným rybařením, že může dojít k jejich vyhynutí. Odborníci na život v moři nejvíce odsuzují zvyk osekávat žraločí ploutve, používat je k jídlu a žraloky vhazovat zpátky do moře, aby tam zahynuli.

Shánění stád prováděné z oblohy

Někteří australští farmáři v současné době používají pomalu létající ultralehká letadla a s jejich pomocí shánějí svá obrovská stáda dobytka a ovcí do ohrad, oznamuje list The Sunday Mail z Brisbane v Austrálii. Jeden farmář z Queenslandu říká, že jeho ultralehké letadlo mu pokaždé, když s jeho pomocí sháněl své ovce, ušetřilo dvě týdenní mzdy pro několik mužů. „Motocykl nahradil koně a nyní na místo motocyklu nastupuje ultralehké letadlo,“ řekl farmář. Tato letadla jsou vybavena výkonným kazetovým přehrávačem a za letu přehrávají zvukový záznam štěkotu psů. Článek uvádí, že když to uslyší „překvapený dobytek a ovce, dají se do prudkého běhu směrem k nejbližším ohradám“.

Příliš zaměstnaní Kanaďané

Kanaďané pracují více hodin a mnozí z nich si z toho odnášejí určité následky, uvádí list The Globe and Mail. Muži i ženy, k nimž patří rodiče malých dětí, jsou vystaveni obavám z ekonomické situace a pod tímto tlakem pracují namáhavěji a déle. Téměř 2 000 000 Kanaďanů pracuje přesčas v průměru více než devět hodin týdně a 700 000 Kanaďanů má pro zvýšení příjmu přinejmenším jedno vedlejší zaměstnání. Někteří odborníci říkají, že zejména mezi duševně pracujícími lidmi prudce vzrůstají úzkostné starosti. Odborníci jsou znepokojeni následky, jaké tento trend zanechává na dětech, které málo vidí své rodiče. Doktor Kerry Daly z katedry studia rodiny na Guelphské univerzitě v Ontariu k tomu říká: „Lidé mají pocit, že opravdu přestávají ovládat svůj život. Nevědí, jak se z této situace dostanou.“

Stres z nezaměstnanosti

Na základě studií, o nichž byly zmínky v německém listu Süddeutsche Zeitung, mohou mít emocionální a sociální stresy z nezaměstnanosti vliv na zdravotní stav člověka. Imunitní systém lidského těla je prý takovým stresem oslabován. U nezaměstnaných lidí je ve srovnání s těmi, kdo mají zaměstnání, větší pravděpodobnost, že budou mít vyšší krevní tlak a že dostanou infarkt. „Stres, s jakým se musí vyrovnávat dlouhodobě nezaměstnaný, je mnohem horší a má dalekosáhlejší následky než stres zaměstnaného člověka,“ konstatuje profesor Thomas Kieselbach z Hannoverské univerzity v Německu. „Skoro všichni nezaměstnaní trpí nějakým druhem depresivní poruchy.“ Počet nezaměstnaných v Evropské unii se prý přibližně rovná součtu obyvatelstva Dánska, Finska a Švédska.