Pozorujeme svět

Je lepší, když člověk nezasahuje

Za deset let potom, co v Anglii v roce 1987 bouře pokácela 15 milionů stromů, bylo zjištěno, že k nejbujnějšímu růstu došlo v těch lesních oblastech, které lidé nenarušili svým zásahem, uvádí list The Daily Telegraph. Kde byly stromy stržené bouří, tam na zem dopadalo více světla. Z toho důvodu mladé stromky a keře vyrůstají do výšky 6 metrů a také hmyz, ptáci a rostliny se hojně množí. Mnoho poražených dubů a tisů nezetlelo, jak se předpokládalo, a jejich dřevo je nyní vyschlé, a má trojnásobnou hodnotu. Ochránce přírody Peter Raine říká: „Více škody, než udělala samotná bouře, se nadělalo dobře míněným důkladným úklidem [prováděným lidmi]. Mnoho stromů, které byly vysazeny na podzim, se nasázelo ve spěchu a špatným způsobem, a proto zahynuly.“

Práce, napětí a infarkt

Duševní napětí při práci je po kouření druhým nejzávažnějším rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a vznik poruch oběhového systému, píše list Frankfurter Rundschau. List ve své zprávě shrnuje výsledky průzkumu, který prováděl Spolkový ústav pro ochranu zdraví, bezpečnost při práci a pracovní lékařství v Berlíně, a uvádí: „Nejvíce ohroženi jsou zaměstnanci, jejichž možnosti činit rozhodnutí jsou velmi omezené a jejichž zaměstnání jim poskytuje nepříliš rozmanitou činnost. Pokud se takoví lidé dostanou pod tlak i ve volném čase, například proto, že si staví rodinný dům nebo že ošetřují nemocného člena rodiny, riziko infarktu se téměř devítinásobně zvyšuje.“ Jeden odborník naléhavě doporučuje, aby zaměstnanci dostávali větší možnosti k rozhodování. „Jediný společný rozhovor měsíčně za účasti všech pracovníků oddělení by mohl vést k nápravě.“

„Nejúčinnější doprava na světě“

Když cestujete po městě do vzdálenosti osmi kilometrů, je možná rychlejší jet na kole než automobilem, píše list The Island z Colomba na Srí Lance. Mezinárodní skupina pro ochranu životního prostředí Přátelé Země nazývá jízdu na kole „nejúčinnějším druhem dopravy na Zemi“. Členové této skupiny zdůrazňují, že jízdní kolo může ujet 2 400 kilometrů, aniž znečistí vzduch, a je poháněné pouze energií získanou z jídla, která se rovná jednomu galonu (4,5 litru) benzínu, uvádí zpráva v časopise. Dodává, že jízda na kole také prospívá zdraví.

Tyranů přibývá

Z průzkumu řízeného římskou Univerzitou La Sapienza vyplývá, že mnoho školáků se setkává s nějakým druhem šikanování, například s urážkami, se slovním a tělesným týráním, s drobnými krádežemi, fyzickým napadením a výhrůžkami. Takové přestupky byly zaregistrovány zejména v Římě, kde v období tří měsíců více než 50 procent chlapců a dívek zažilo nějaké šikanování. Italský list La Repubblica napsal, co vyprávěla výzkumná pracovnice Anna Costanza Baldryová: „Během hlubších rozhovorů hodně dívek podrobně popisovalo příhody ještě závažnějšího obtěžování, které neoznámily jednak ze strachu. . ., a jednak proto, že určité druhy chování považovaly za normální.“

Šikanování se neomezuje jen na děti. List The Irish Times uvádí, že mnoho dospělých zakouší šikanování na pracovišti, většinou od svých nadřízených. A napsal: „Oblíbenými kousky tyranů na pracovišti jsou slovní útoky, kritizování práce určitých lidí a šíření nepodložených zvěstí o nich. Běžné je i to, že je pokořují a zadávají jim nereálné pracovní úkoly.“ Šikanování je spojeno s následnými psychickými problémy, k nimž patří „úzkost, podrážděnost, deprese, paranoia, stres, ztráta sebedůvěry, ztráta sebeúcty a netečnost,“ píše list The Irish Times. V extrémních případech může tento druh šikanování vést ke „zhroucení, nebo dokonce k sebevraždě“.

Porod císařským řezem, nebo normální porod?

Lékaři a matky v Brazílii často dávají přednost porodu císařským řezem před normálním porodem. Lékař zjišťuje, že „dokáže zvládnout více porodů, může ve své ordinaci vydělat víc peněz a nemusí přicházet o víkendy,“ píše časopis Veja. Matky „nechtějí podstoupit normální porod, protože se chtějí vyhnout bolestem (zotavování po císařském řezu je však doprovázeno mnohem většími bolestmi) a protože se domnívají, že císařský řez bude z estetického hlediska pro tělo výhodnější (což není pravda)“. Ve veřejných nemocnicích je třetina všech porodů prováděna císařským řezem a v některých soukromých nemocnicích je tímto postupem prováděno až 80 procent porodů. „Z porodu se stává komerční záležitost,“ říká dr. João Luiz Carvalho Pinto e Silva, vedoucí porodnické kliniky při Campinaské univerzitě. „Lidé mnohdy zapomínají, že porod císařským řezem na rozdíl od normálního porodu je operace. Dochází při tom k větší ztrátě krve, anestéze trvá déle a zvyšuje se možnost infekce.“ Jak uvádí časopis Veja, podle tohoto lékaře „by se porody císařským řezem měly provádět pouze ve třech případech: když je ohrožen život pacientky nebo dítěte, když nejsou žádné známky porodních bolestí nebo když nastanou nečekané komplikace“.

Náboženské cítění v Řecku slábne

Aténský list Ta Nea nedávno uveřejnil výsledky průzkumu o náboženství, který se podobal průzkumu prováděnému v roce 1963. Z výsledků vyplývá, že v Řecku ubývá nábožensky založených lidí. V předchozí generaci 66 procent dotazovaných uvedlo, že chodí do kostela nejméně dvakrát nebo třikrát za měsíc, kdežto při posledním průzkumu to bylo méně než 30 procent. Více než dvě třetiny z 965 dospělých, kteří se v Aténách a okolí zúčastnili tohoto průzkumu, řeklo, že církev slouží společnosti „málo“ nebo „vůbec“, sděluje tisková agentura Reuter. Uznávaný řecký odborník na veřejné mínění Elias Nikolakopoulos se v článku pro list Ta Nea vyjadřoval o „postupné sekularizaci řecké společnosti“ a podotkl, že nyní se lidé v Řecku církvi „vyhýbají“ a mají k ní „odpor“.

Svými reklamními tiskovinami nakrmte rajčata

Co měl jeden poštovní úřad dělat s 500 tunami reklamních tiskovin včetně katalogů a jiného nedoručeného propagačního materiálu, které se shromáždily ze jeden měsíc? Poštovní úřad v Dallas-Fort Worth v Texasu začal mnoho z těchto tiskovin vyhazovat do kompostu. Kompost se využívá k pěstování rajčat a měsíčku zahradního, píše list The New York Times, a výsledky byly velmi slibné. Baktérie, které přeměňují rozřezané reklamní tiskoviny v kompost, se živí odpadním produktem z výroben nápojů, například zvětralým pivem a nealkoholickými nápoji. Pivo a limonáda obsahují cukr, na němž se baktérie bujně množí. Joel Simpson, viceprezident společnosti pro zakládání kompostů, která pokus prováděla, říká: „Tyto baktérie tloustnou a radují se ze stejných věcí, z nichž tloustneme i my.“

Pomoc pro ty, kdo mají poruchy kůže

„Mnozí lidé, kteří trpí poruchami kůže, ze studu nevyhledávají léčbu, a možná léta promarní tím, že ‚tiše trpí‘,“ píše list The Irish Times. Doktorka Gillian Murphyová objasňuje jejich nepříjemnou situaci, když říká: „Mám pacientky postižené psoriázou, z nichž doslova opadává kůže, když si svlékají šaty, a které si připadají nečisté a cítí se tak trapně, že nechtějí bydlet v hotelu ani chodit ke kadeřníkům.“ Bill Cunliffe, profesor dermatologie na Leedské univerzitě dodává: „Akné poškozuje lidi tělesně i duševně. Mají představu, že to je nečisté a infekční onemocnění. Jestliže dva lidé stejných schopností [jsou] u přijímacího pohovoru, zaměstnání dostane ten, co nemá akné.“ Profesor Cunliffe říká, že někteří z jeho pacientů byli postižením akné tak silně sklíčeni, že se pokusili o sebevraždu. Na nedávném kongresu evropské Akademie dermatologie a venerologie v irském Dublinu lékaři zdůrazňovali, že je nutné snažit se o léčbu co nejdříve. Jeden lékař řekl: „Pro některé lidi je to hrozný problém, ale důležité je si uvědomit, že existují dostupné, velmi účinné léčebné metody.“

Je rodičovské povídání něco víc než konejšivé zvuky?

Někteří vědci říkají, že rodiče, kteří svým děťátkům něco laškovně povídají, jim dávají mnohem víc než něžnou náklonnost. Patricia Kuhlová z Washingtonské univerzity a její spolupracovníci zkoumali účinky mluvení na kojence, a to ve třech různých jazycích — rusky, švédsky a anglicky. Zdá se, že když rodiče používají velmi výrazné způsoby mluvy, nejenže tím upoutají pozornost svého děťátka, ale tyto způsoby také děťátku slouží jako základ pro učení daného jazyka. Časopis Science píše: „V šesti měsících se kojenci učí rozeznávat zvuky samohlásek a všímají si rozdílů, které jsou v jejich rodném jazyce významné, například rozdílné výslovnosti hlásek ‚é‘ a ‚á‘, kdežto nepatrné odlišnosti nevnímají.“