Pozorujeme svět
Chudoba a životní prostředí
Navzdory hospodářskému rozvoji je na celém světě více než 1,3 miliardy lidí, kteří mají denně na živobytí necelé dva dolary. Jak uvádí zpráva OSN, chudoba nejen přetrvává, ale je čím dál tím větší. Více než miliarda lidí v dnešní době vydělává méně než před 20, 30, nebo dokonce před 40 lety. To zase přispívá k ničení životního prostředí, protože „chudoba lidi vede k okamžitému drancování přírodních zdrojů, což maří dlouhodobé úsilí ochránců přírody,“ píše časopis UNESCO Sources. „Při současném tempu lesy v oblasti Karibského moře úplně zmizí za necelých 50 let. . . Na národní úrovni je situace ještě horší: Filipínám zbývají lesy na 30 let, Afghánistánu na 16 let a Libanonu na 15 let.“
Nebezpečné zoufalství
„Vědci . . . říkají, že zoufalství může poškodit srdce asi tak jako vykouření 20 cigaret za den,“ píše londýnský list The Times. „Čtyřletým průzkumem prováděným ve Finsku u téměř 1 000 mužů středního věku se zjistilo, že zoufalství vede ke značně zvýšenému riziku onemocnění aterosklerózou neboli tvrdnutím tepen.“ Průzkum ukázal, že duševní stav člověka může podstatně ovlivnit jeho zdraví. „Shodně zjišťujeme, že psychický a citový stav člověka hraje určitou úlohu v jeho zdravotním stavu,“ řekla dr. Susan Eversonová, která tento výzkum vedla. „Lékaři si musí uvědomit, že stav zoufalství má na člověka negativní dopad a zvětšuje zatížení způsobené chorobou. Lidé by si měli uvědomit, že pociťují-li beznaději a mají-li opravdu pocit zoufalství, měli by se snažit vyhledat pomoc.“
Léta strávená v dopravním provozu
Obyvatelé italských velkoměst stráví mnoho času cestováním z domova do práce či do školy a nazpátek. Kolik času tím stráví? Podle Legambiente, italského sdružení na ochranu životního prostředí, obyvatelé Neapole každý den stráví v dopravních prostředcích 140 minut. Dejme tomu, že se neapolští občané v průměru dožívají 74 let; jeden občan tedy promarní 7,2 roku svého života v dopravním provozu. Říman, který denně stráví cestováním 135 minut, tím přijde o 6,9 roku. Skoro stejně špatná situace je i v jiných městech. Lidé v Bologni přijdou cestováním o 5,9 roku a obyvatelé Milána o 5,3 roku, uvádí list La Repubblica.
Středovýchodní čas
Změny času mohou na Středním východě způsobit značné komplikace. Typickým příkladem je Írán, kde se už léta „hodiny nastavují tři a půl hodiny dopředu oproti greenwichskému střednímu času, a ne o celou hodinu, jak se to dělá ve většině zemí,“ píše list The New York Times. „Jestliže, dejme tomu, chcete v 5 hodin ráno poslouchat zahraniční zpravodajství rozhlasové stanice BBC, nalaďte si tuto stanici na 8,30 a úmyslně přehlížejte odbíjení Big Benu, který se snaží udělat z vašich hodinek lháře.“ A i když podle místního zvyku končí letní čas v době posledního zářijového víkendu, v uplynulém roce Izrael provedl tuto změnu 13. září. Také je obtížné zjistit, které dny patří do víkendu. Ve většině zemí v oblasti Perského zálivu se do práce nechodí ve čtvrtek a pátek. V Egyptě a ve většině s ním sousedících zemí se víkend skládá z pátku a ze soboty, ale v Libanonu ze soboty a z neděle. „Cestovatel, který má například v plánu přijet do Abú Zabí ve středu v poledne a pak letět do Bejrútu v pátek večer, si zajistí čtyřdenní víkend. Člověku posedlému prací stačí, aby si to naplánoval naopak,“ uvádí list Times.
Obavy o francouzštinu
Zástupci francouzsky mluvícího světa se nedávno sešli na třídenní konferenci v Hanoji ve Vietnamu a tam vychvalovali „univerzálnost francouzštiny“, oznámil pařížský deník Le Figaro. Francouzsky dnes běžně mluví více než 100 milionů lidí. Francouzština byla v době svého rozkvětu v 17. století mezinárodním diplomatickým jazykem. „Války a potyčky v rozdělené Evropě tehdy končily sepsáním mírových smluv ve francouzštině,“ píše Le Figaro. Nyní se však francouzština „snaží najít své místo ve světě“. Odklon od francouzštiny se možná dá připsat větší popularitě angličtiny, hlavně jako obchodního jazyka. Ve snaze napravit tuto nepříznivou situaci francouzský prezident doporučil prosadit francouzštinu na informační superdálnici. Avšak jeden politik, když vyjadřoval své obavy o budoucnost francouzštiny, řekl: „Zavedení francouzštiny do celého světa nevzbuzuje zájem veřejného mínění, sdělovacích prostředků ani politiků. Tento nezájem je pravděpodobně ve Francii ještě mnohem nápadnější než v jiných zemích.“
Snahy skoncovat s úplatkářstvím
V Číně se úplatku říká huilu; v Keni kitu kidogo. V Mexiku se pro něj používá výraz una mordida; v Rusku vzjatka a na Středním východě bakšiš. V mnoha státech je úplatkářství způsobem života a někdy je to jediný způsob, jak podnikat, obstarávat určité věci, nebo dokonce dosáhnout spravedlnosti. Nedávno však 34 států podepsalo smlouvu, jejímž cílem je odstranit úplatkářství z mezinárodních obchodních jednání. Smlouvu podepsalo 29 členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a také Argentina, Brazílie, Bulharsko, Chile a Slovensko. Určité kroky proti úřední korupci podnikají i přední světové finanční organizace — Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Takové kroky byly podniknuty potom, co z průzkumu provedeného Světovou bankou vyplynulo, že 40 procent obchodních společností v 69 zemích podplácí. Tyto dvě organizace nyní počítají s tím, že zemím, které přehlížejí korupci, vypovědí půjčky.
Módní posedlost po housenkách
Housenky „mopane“ jsou už dávno součástí jídelníčku chudých lidí na jihoafrickém venkově, kteří jsou na ně odkázáni jako na jeden se zdrojů bílkovin. Potomci motýla patřící k čeledi martináčovitých dostali své přízvisko od stromů z lesa „mopane“, na nichž se živí. V dubnu a v prosinci sbírají tamější ženy tyto housenky, a když je vykuchají, uvaří je a pak usuší na slunci. Svým obsahem bílkovin, tuků a vitamínů a svou kalorickou hodnotou jsou dobře srovnatelné s masem a rybami. Nyní se však housenky „mopane“ stávají oblíbeným módním jídlem v jihoafrických restauracích. Tato móda se šíří i do Evropy a do Spojených států a to značně znepokojuje venkovské lidi v Africe. Proč? „Jak vzrůstá poptávka, vzrůstá také znepokojení kvůli tomu, zda tento druh přežije,“ uvádí londýnský list The Times a píše, že „mopane již zmizely z velkých území v sousední Botswaně a Zimbabwe“.
Je poškození způsobené kouřením nenapravitelné?
Jedna nedávná studie uvádí, že poškození tepen způsobené kouřením může být trvalé. Výzkumní pracovníci uveřejnili v časopisu The Journal of the American Medical Association zprávu, že jak vlastním kouřením, tak i dlouhodobým pasivním kouřením mohou být nenapravitelně poškozeny tepny. Při výzkumu bylo sledováno 10 914 mužů a žen ve věku od 45 do 65 let. Ve sledované skupině byli kuřáci, bývalí kuřáci, nekuřáci dlouhodobě vystavení kouři a nekuřáci občas vystavení kouři. Výzkumní pracovníci měřili pomocí ultrazvuku tloušťku krční tepny. Tato měření se znovu opakovala po třech letech.
Jak se předpokládalo, u pravidelných kuřáků došlo k významně vyššímu tvrdnutí tepen — 50 procent u těch osob, které během 33 let v průměru vykouřily krabičku denně. Tepny bývalých kuřáků se také zužovaly, nejméně o 25 procent rychleji než cévy nekuřáků — u některých i 20 let potom, co přestali kouřit. Zúžení tepen u nekuřáků, kteří byli vystaveni kouři, bylo o 20 procent vyšší než u nekuřáků, kteří mu vystaveni nebyli. Podle tohoto výzkumu je možné jen ve Spojených státech každý rok připsat pasivnímu kouření odhadem 30 000 až 60 000 úmrtí.
Žádná plastická operace obličeje
Po sedmi letech restaurátorských prací bylo konečně odstraněno lešení, kterým byla obehnána Velká sfinga v Egyptě. „Na opravu Velké sfingy bylo v letech 1990 až 1997 použito sto tisíc kamenů,“ řekl Ahmad al-Haggar, vedoucí správy historických památek v té oblasti. Dodal však, že k náročné restaurátorské práci nepatřila oprava poškozeného obličeje tohoto „vápencového kolosu se lvím tělem a lidskou hlavou“. Velká sfinga je datována do období před rokem 2500 př. n. l.