Syndrom přetížení — Co bychom měli vědět
OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRAZÍLII
MARCELO, čtyřiadvacetiletý malíř pokojů žijící v Brazílii, to bezmyšlenkovitě dělal téměř každé ráno. Dal si hodinky na zápěstí a oba konce koženého řemínku vespod spojil. Tentokrát mu však řemínek nešel zapnout. Pochopil v čem je problém, když se podíval na zápěstí. Bylo tak oteklé, že řemínek byl krátký.
Časem mu působilo bolest dokonce i to, když měl v ruce držet hřeben nebo kartáček na zuby. Marcelo tedy navštívil lékaře. Ten ho vyšetřil, a když zjistil, že Marcelo dva roky škrábal, sádroval a maloval zdi, řekl mu: „Bolest, kterou cítíte, souvisí s vaším zaměstnáním. Máte syndrom přetížení.“
Nová nemoc?
Stejnou diagnózu mají mnozí pracovníci v továrnách i v kancelářích. Syndrom přetížení se šíří tak rychle, že noviny Folha de S. Paulo jej nazvaly „nejvýznamnější nemocí z povolání koncem tohoto století“. Mnoho lidí tudíž došlo k závěru, že syndrom přetížení musí být jednou z dalších novodobých nemocí. Je to tak?
Pokud by Marcelo žil v Evropě začátkem 18. století, lékař by asi jeho příznaky rozpoznal. Samozřejmě, že tento zdravotní problém tehdy nebyl znám pod stejným jménem. Italský lékař Bernardino Ramazzini popsal tyto potíže jako tendosynovitidu (zánět šlachy a šlachové pochvy) v zápěstí a nazval ji nemocí „písařů a notářů“. Opakované pohyby, které tito úředníci vykonávali, měly za následek tehdejší formu syndromu přetížení. Koncem 18. století však počet lidí trpících tímto syndromem klesl. Proč?
Syndrom přetížení mizí a znovu se objevuje
V Ramazziniho době žili úředníci v době před průmyslovou revolucí. Lidé tehdy pracovali dlouhé hodiny bez pomoci strojů. Při práci museli vykonávat opakované pohyby za trvalého duševního vypětí. A to vedlo k typu nemoci, jakým je syndrom přetížení.
Koncem 18. století však v Evropě vypukla průmyslová revoluce a lidskou sílu vystřídala síla strojů. Člověk se nyní stal pánem a opakované pohyby místo něj dělaly stroje. Díky této změně, říká lékař, který studoval historii syndromu přetížení, se výskyt syndromu přetížení u dělníků snížil.
Připouštíme, že v době průmyslové revoluce stoupl u dělníků počet nehod a výskyt nemocí z povolání. Nicméně lékařská literatura z tohoto období se o případech syndromu přetížení zmiňuje pouze u specifických skupin lidí. V devatenáctém století například klavíristé a houslisté trpěli zánětem šlach nadloktí a hráči tenisu měli tenisový loket neboli zánět šlach v lokti.
Syndrom přetížení, který souvisí se zaměstnáním, se však v našem století vrací. Proč? Jednak proto, že stále výkonnější stroje často určují, co má člověk dělat a jak rychle to má dělat. Tento zvrat vede k nespokojenosti pracovníků a k jejich zdravotním problémům. Pracovníci dostávají mnohahodinové úkoly, při nichž musí za trvalého duševního vypětí dělat opakované pohyby. A výsledek? Syndrom přetížení se stal zdravotním problémem, který například u dělníků ve Spojených státech a v Brazílii nyní představuje více než padesát procent všech nemocí z povolání.
Jaké jsou příčiny a kterých profesí se to týká
Hlavní příčinou syndromu přetížení jsou rychlé opakované pohyby nezbytné při mnoha pracovních úkonech. Žel, pracující často nemají na výběr a musí dělat práci, která jejich zdraví poškozuje. Mnozí pracovníci budou mít asi pochopení pro jednu ženu z Brazílie, která pracovala v automobilce a jejím úkolem bylo za necelou minutu složit rádio. Podle novin Folha de S. Paulo prováděla jistá pracovnice zkoušku, při níž musela každou hodinu uhodit gumovým kladívkem do šedesáti tří předmětů. Obě ženy začaly trpět bolestí předloktí a kvůli potížím vyplývajícím ze syndromu přetížení byly později z práce propuštěny.
Příčinou syndromu přetížení jsou také činnosti spojené s přetěžováním svalů a kloubů (například při nošení těžkých pytlů) a se statickou námahou (to znamená s úsilím svalů udržet tělo v určité poloze). Tyto činnosti mohou být zvlášť škodlivé, pokud je člověk vykonává v nepohodlné poloze.
K profesím, u nichž jsou podle výzkumných pracovníků zvlášť velké předpoklady vzniku syndromu přetížení, patří hutníci, bankovní úředníci, počítačoví a telefoničtí operátoři, pokladní v obchodních domech, číšníci, malíři pokojů, lidé skládající hračky, švadleny, kadeřníci, pletařky, dělníci sekající cukrovou třtinu a další manuálně pracující lidé.
Víc než jen pohyby
Mnoho lidí si myslí, že syndrom přetížení je způsoben pouze prací, při níž jsou zapotřebí opakované pohyby. Odborníci, kteří se zúčastnili prvního národního semináře o syndromu přetížení v brazilském hlavním městě Brasília, však zdůrazňovali, že u tohoto onemocnění je ve hře ještě něco dalšího.
Doktor Wanderley Codo, poradce pro duševní zdraví a práci na Brasílijské univerzitě, k tomu řekl: „Způsob, jakým je práce organizována — úkoly, vztahy mezi vedením a pracovníky, celková atmosféra v podniku, míra zapojení pracovníka a pracovní rutina —, to vše patří k faktorům, které s nemocí úzce souvisejí.“
Další lékařští odborníci, kteří se účastnili semináře, zdůraznili také spojitost mezi nemocí a organizací práce. Jednou ze stinných stránek nových postupů je podle nich to, že vznikají takové formy organizace práce, kdy pracovník ztrácí nad svou prací veškerou kontrolu — a to je faktor, který přispívá ke vzniku syndromu přetížení.
Se syndromem přetížení tedy úzce souvisí způsob, jakým je práce organizována a prováděna. Proto se v předchozích desetiletích u některých pracovníků syndrom přetížení nevyvinul, ačkoli prováděli opakované pohyby. Takový je závěr některých odborníků.
Jak toto postižení rozpoznat
Pamatujte, že syndrom přetížení neoznačuje jednu nemoc, ale skupinu nemocí. Všechny zdravotní potíže v této skupině se týkají svalů, šlach, kloubů a vazů, a to zvláště na předloktí. Syndrom přetížení označuje skupinu nemocí, a proto se objevují různé příznaky. Mohou být neurčité a možná nelze okamžitě rozpoznat, co je jejich příčinou. Povšimněte si následujících hlavních znaků.
Jedním příznakem v postižené části těla (například v rameni nebo ruce) je pocit tíhy a diskomfortu, které přejdou v trvalou bolest a pocit brnění. Pod kůží se mohou objevit uzliny neboli bulky. V pokročilejších fázích syndromu přetížení jsou otok a bolest tak silné, že člověk nedokáže udělat ani takové jednoduché pohyby jako učesat si vlasy nebo vyčistit zuby. Pokud syndrom přetížení není léčen, může dokonce vést k deformacím a invaliditě.
Jak se syndromem přetížení bojovat
Pokud v práci vykonáváte opakované pohyby a již jste si u sebe povšimli příznaků syndromu přetížení, půjdete možná k závodnímu lékaři. Pokud to nejde, snad bude možné vyhledat zdravotní zařízení, kde váš problém vyšetří ortopéd který může podniknout nezbytná opatření. Zlepšení bude mnohem výraznější, budete-li syndromu přetížení věnovat pozornost v jeho počátečním období.
Jiným důležitým způsobem, jak se syndromem přetížení bojovat, je věnovat pozornost ergonomii. Co je ergonomie? Tento výraz je definován jako „aplikovaná věda, která se zabývá navrhováním a aranžováním věcí, jež lidé používají, aby vzájemný vztah mezi lidmi a věcmi byl co nejefektivnější a nejbezpečnější“.
Ergonomie se tedy zabývá přizpůsobováním pracoviště člověku a rovněž člověka pracovišti. Nejde však jen o zlepšení tvaru klávesnice nebo kladiva. Znamená to také brát ohled na duševní a citové potřeby zaměstnance. Ergonomka dr. Ingeborg Sellová říká, že ergonomie k tomu „využívá data, informace a poznatky ze všech příbuzných vědních oborů [a] snaží se získat nové a komplexní znalosti o člověku a jeho práci“.
Je pravda, že většina zaměstnanců nemá kompetenci změnit ergonomii svého pracoviště. Na brasílijském semináři o syndromu přetížení však odborníci ukázali, že na „ergonomické součinnosti“ se pracovníci podílet mohou. Co je ergonomická součinnost?
Zaměstnavatel, který podporuje ergonomickou součinnost na pracovišti, bere v úvahu názory svého zaměstnance a vybízí ho, aby se podílel na zlepšování podmínek na pracovišti. Takový zaměstnavatel je rovněž příznivě nakloněn tomu, aby byl v podniku vytvořen výbor proti syndromu přetížení, který by tvořili jak pracovníci, tak vedení. Tato skupina lidí pozorně sleduje, zda je pracovní prostředí stále bezpečné a příjemné. Zkoumá příčiny syndromu přetížení, podporuje prevenci a určuje, jaké povinnosti má zaměstnavatel i zaměstnanci podniku, aby měli syndrom přetížení pod kontrolou nebo aby k němu vůbec nedocházelo.
Prevence doma i v práci
Prevence syndromu přetížení začíná doma. Co můžete dělat? Při probuzení imitujte svého psa nebo kočku. Všimněte si, jak si na začátku nového dne protahují svaly. Udělejte to také tak. A během dne toto protažení několikrát opakujte. Je to nezbytné k tomu, aby vaše kosti a svaly zůstaly zdravé. Zacvičte si, aby se svaly prohřály. Zrychlí se tím váš krevní oběh a stoupne množství kyslíku, který mají svaly k dispozici, aby mohly pracovat. Mnohem důležitější samozřejmě je provést tyto kroky v chladném počasí anebo předtím, než začnete sportovat. Provádějte cviky, jež posilují ty svaly, které používáte nejvíc. Silnější svaly vám pomohou, abyste mohli vykonávat úkony nezbytné pro vaši práci.
Kromě těchto opatření doma je zapotřebí, aby člověk měl program prevence i na pracovišti. Syndromu přetížení u pracovníků může zaměstnavatel předcházet tím, že vytvoří rozpis práce umožňující přestávky nebo změny, a tím, že u různých typů úkonů se zaměstnanci střídají.
Jinou stránkou prevence syndromu přetížení je to, že pracovník má správný typ pomůcek a nástrojů. Může to být mimo jiné i stůl a židle ve správné výšce, čalounění pod lokty, vrtačky a kleště uzpůsobené tak, aby se v rukou nemusela vyvíjet příliš velká síla, pohodlně konstruované klávesnice nebo u těžkých zařízení tlumiče nárazů, aby se předešlo nadměrným otřesům.
Marcelo, o němž byla zmínka v úvodu, mnohé z těchto návrhů využil. Zároveň se léčil, a tak příznaky nemoci postupně vymizely. Marcelo se může uzdravit úplně. Bojovat se syndromem přetížení nepochybně znamená osobní úsilí a organizační změny, ale vzhledem k tomu, že na pracovištích roste počet pacientů se syndromem přetížení, může být užitek z těchto změn větší než náklady.
[Rámeček na straně 17]
Syndrom přetížení a hudebníci
Syndrom přetížení je u profesionálních hudebníků běžný. Podle jedné studie, která byla uveřejněna v roce 1986, trpěla tímto syndromem polovina hudebníků v osmi evropských symfonických orchestrech. V devatenáctém století se této nemoci říkalo hudebnická křeč. K prvním popsaným případům patřil Robert Schumann. Tento syndrom ho donutil, aby přestal hrát na klavír a soustředil se na komponování.
[Rámeček na straně 17]
Co vede k syndromu přetížení
1. Špatný postoj
2. Mnohahodinová práce
3. Stres v práci
4. Předchozí zranění svalů a šlach
5. Nespokojenost s prací
6. Chladné prostředí
[Rámeček na straně 18]
Prevence syndromu přetížení
ČEMU SE VYHNOUT
1. Nošení těžkých předmětů delší dobu
2. Nadměrné zatěžování kloubů těžkými předměty
3. Dlohodobé používání rukou v poloze nad úrovní srdce
4. Práce v nepohodlné pozici
CO DĚLAT
1. Střídat ruce při vykonávání nějakého úkonu — dokonce i když je úkon lehký
2. Rozložit si různé typy úkonů během dne
[Podpisek obrázku na straně 16]
Strany 16 a 17: The Complete Encyclopedia of Illustration/J. G. Heck