Euro — Nová měna pro starý kontinent

FRANCOUZSKÝ ministr financí slavnostně kousl do nové mince a prohlásil: „Tohle je skutečná mince, není to kopie. Je to ta první vyrobená ve Francii i v celé Evropě.“ Tato mince byla první mince eura, která byla vyražena ve francouzské státní mincovně. Datem této události bylo pondělí 11. května 1998.

Co je euro? Jak ovlivní hospodyně, dělníky, turisty a podniky v celé Evropě? Bude mít nějaký dopad na celosvětové hospodářství? Možná bude dobré, když se odpovědi na tyto otázky dozvíte dříve, než vyhodíte své německé marky, liry nebo franky.

Jak se zrodil tento nápad?

Když se Evropské společenství 1. listopadu 1993 změnilo Maastrichtskou smlouvou na Evropskou unii (EU), jedním ze základních cílů této unie bylo zavést pro členské státy jednotnou měnu.a Evropa takovou jednotnou měnu neměla od dob Říma. Bylo rozhodnuto, že tato nová měna se bude jmenovat euro. Ne všechny státy EU jsou zapojeny do této měnové unie. Nyní může euro začít používat pouze 11 z 15 států EU. K těmto státům patří Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Řecko pro to nesplňuje přísná ekonomická kritéria. Další tři státy — Británie, Dánsko a Švédsko — se rozhodly, že se v současné době k měnové unii nepřipojí.

Euro se bude zavádět postupně. Od 4. ledna tohoto roku se s ním již začalo obchodovat na mezinárodních finančních trzích v bezhotovostních transakcích. Mince a bankovky euro budou dávány do oběhu v průběhu šesti měsíců od 1. ledna 2002 — a pak se dřívější národní měny jednotlivých členských států pravděpodobně stanou muzejními předměty a budou uloženy do pouzder jako památka. Odhaduje se, že euro bude náhradou za 12 miliard bankovek a 70 miliard mincí o celkové váze 300 000 tun. Předpokládá se, že časem budou i zbývající státy EU schopny vstoupit do klubu jednotné měny.

Rakouský ministr financí o přechodu na euro řekl: „Stojíme na prahu nové éry sjednocování Evropy.“ Veřejnost v Evropě má však na euro rozdílné názory — 47 procent dotazovaných se domnívá, že jednotná měna přemění Evropu na ekonomickou elektrárnu, a 40 procent z nich si myslí, že euro ochromí evropské hospodářství. Někteří dokonce předpokládají, že jednotná měna může vést k válce. Mezi nimi jsou nerozhodní „euroskeptici“, což jsou lidé, kteří chápou, že je pro Evropu výhodné mít jednotnou měnu, ale pochybují, že může přinést užitek.

Někteří považují euro za požehnání. . .

Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU, vydala toto prohlášení: „Vytvořením jednotné měny Evropa předloží svým občanům, svým dětem a svým partnerům . . . společnou budoucí dráhu, pro kterou se dobrovolně rozhodla: že vybuduje společnost založenou na míru a blahobytu.“

Zastánci eura uvádějí mnoho potenciálních výhod jednotné měny. Naprosto bezprostřední účinek bude mít odstranění poplatků za výměnu valut. Někdy se jako vzor uvádí neúnavný evropský cestovatel, který vyjede z jednoho státu EU a navštíví všech ostatních 14 států EU. Jestliže třeba vyjede s 1 000 německými markami a vymění si peníze v každém státě, zůstane mu — jen kvůli poplatkům za výměnu peněz — nakonec pouze 500 marek.

Export a import už také nebudou zatíženy poplatky za valuty. Jednotná měna podobně odstraní nepřímé náklady způsobené nestálou hodnotou měny. Jestliže některá národní měna ztrácí hodnotu, dovážené zboží se v tom státě zdražuje. To mnohdy vede k inflaci. S jednotnou měnou, bez nebezpečí, že se změní valutový kurs, by Evropa měla být přitažlivější pro mimoevropské investory.

Přívrženci eura také předvídají, že v celé Evropě dojde ke snížení cen. Zákazníci a obchodníci si už nyní mohou snadno porovnávat ceny, a až budou v roce 2002 zavedeny euromince a eurobankovky, bude to ještě snazší. Předpokládá se, že se k užitku zákazníka sníží rozdíly v ceně téhož výrobku v různých částech Evropy.

. . . jiní je považují za prokletí

Na scénu vstupují kritici. Ti se domnívají, že euro sevře evropské hospodářství pevným poutem a tím zničí jeho pružnost a potlačí jeho rozvoj. Předpovídají, že jednotná měna způsobí vzrůst nezaměstnanosti, přiláká spekulanty k prudkým útokům na finanční trhy a vyvolá politické napětí. Takové politické napětí se již projevuje. Uveďme si jako příklad spor mezi Německem a Francií o to, kdo by měl být šéfem Evropské centrální banky — bedlivého dohlížitele na euro. Je možné očekávat další podobné rozepře, protože každý členský stát EU usiluje o svůj vlastní program.

V některých státech EU dosahuje nezaměstnanost v současné době rekordní úrovně. Mnozí kritikové připisují vinu za tento stav tomu, že pro přizpůsobení se kritériím jednotné měny je vyžadováno krácení výdajů a zvyšování daní. V celé Evropě se zvedá vlna protestů proti přísné finanční politice, k níž patří prudké snižování velkorysých výdajů na sociální péči, důchody a zdravotní péči. Jak dlouho se dá taková finanční disciplína vydržet? Pokusí se některé státy trochu si povolit opasek, až se eurem začne platit? Nebude pak taková laxní politika pro jednotný evropský měnový systém naprostou pohromou?

Jiní kritikové poukazují na to, že lidé mají ke své národní měně silné citové pouto. Měna je víc než to, co máte v kapse. Pro mnohé lidi je součástí historie jejich státu, stejně významným symbolem jako vlajka. Národní měna je kód, v němž lidé vydělávají, počítají, kalkulují, obchodují a šetří. Při přepočtu na euro například Němci uvidí na svých účtech o polovinu nižší částky, Italům se však jejich částky v lirách prudce zmenší 2 000krát. Jak uvádí jedna studie, přechod na euro bude „pro mnoho Evropanů otřesným zážitkem“.

Je jednotná měna vhodná pro všechny?

Někteří ekonomové v EU a ve Spojených státech poukazují na to, že ačkoli je v Evropě vyvíjeno značné politické úsilí zavést jednotnou měnu, hospodářství evropských států je roztříštěno, lidé silně lpí na svých rodných zemích a jednotlivé státy se od sebe značně liší svou kulturou. Lidé v Evropě, kteří ztratí zaměstnání, jsou na rozdíl od obyvatel Spojených států nepříliš ochotni sbalit si své věci a přestěhovat se hodně daleko, aby si tam našli práci. Někteří odborníci se domnívají, že takové roztříštění připravuje státy EU o tlumiče otřesů, jež jsou potřebné pro společné hospodářství, a tedy i pro jednotnou měnu.

Kritikové říkají, že při jednotném měnovém systému ztratí jednotlivé vlády schopnost pružně řešit hospodářské problémy. Také mluví o tom, že euro přesune moc z jednotlivých států do nové Evropské centrální banky ve Frankfurtu. Tím se zase v celé Evropě zvýší tlak na koordinaci daňových předpisů a na jiné oblasti hospodářské politiky. Kritikové dále dokazují, že moc získají výkonné a zákonodárné orgány v Bruselu a ve Štrasburku. Maastrichtská smlouva ovšem vyzývá k politické unii, která konečně zaručí politiku zahraniční a obrannou stejně jako ekonomickou a sociální. Bude tento přechod hladký a bez problémů? To ukáže teprve čas.

„Obrovský hazard“

Mezitím banky a supermarkety již začínají přecházet na euro tím, že zakládají účty a stanovují ceny nejen v místních měnách, ale také v euru. Cílem je, aby přechod v roce 2002 byl co nejplynulejší. Jeden populární francouzský časopis se již podílel na distribuci více než 200 000 kalkulaček naprogramovaných na přepočítávání francouzských franků na euro a naopak.

Bude euro jednoho dne schopné konkurovat americkému dolaru? Mnozí ekonomové se domnívají, že jakmile bude euro přijato, nebude pro Spojené státy pravděpodobně už tak snadné ovládat světové hospodářství. Předvídají, že se euro stane hlavní rezervní měnou společně s dolarem. Jill Considine z newyorské clearingové asociace říká: „Nastoupí nová konkurenční scéna.“

Jakou budoucnost bude mít euro? Německý redaktor Josef Joffe o jednotné měně říká, že to je „kolosální evropské házení mincí“ a „obrovský hazard“. A dodává: „Jestliže se to nepodaří, může se pokazit dost z toho, čeho Evropa dosáhla za uplynulých 50 let.“ Francouzský ministr financí vyjádřil pocity mnoha Evropanů, když řekl: „Máme hodně optimismu a hodně strachu.“

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 14]

INFORMACE O EURU

● Jedno euro má o trochu vyšší hodnotu než jeden americký dolar

● Eurobankovky budou v sedmi hodnotách: 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro

● Eurobankovky budou mít na jedné straně mapu Evropy s kresbami některých typických evropských mostů a na druhé straně kresby představující okna nebo městské brány

● Slovy „EURO“ a „ΕΥΡΩ“ vytištěnými na všech bankovkách bude znázorněno, že se v Evropě používá latinka a řecké písmo

● Euromince budou v osmi hodnotách: 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a také v hodnotě jednoho a dvou euro

● Mince budou mít na jedné straně všeobecně známý symbol Evropy a na druhé straně symbol některého státu

[Mapa na straně 13]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

EVROPSKÁ UNIE

BRITÁNIE

DÁNSKO

ŠVÉDSKO

ŘECKO

Současní členové měnové unie

IRSKO

PORTUGALSKO

ŠPANĚLSKO

BELGIE

FRANCIE

NIZOZEMSKO

NĚMECKO

LUCEMBURSKO

FINSKO

RAKOUSKO

ITÁLIE

[Podpisek obrázku na straně 12]

Všechny peníze na stranách 12–14: © European Monetary Institute