Chraňte své dítě před nehodami

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠVÉDSKU

HANNA, jíž byly skoro tři roky, byla se svými rodiči Karl-Erikem a Birgittou, když vyklízeli dům jednoho souseda, který zemřel. Hanna po chvíli vyšla z místnosti a v ruce měla lahvičku s tabletami. Několik tablet již snědla. Když se Birgitta podívala, co je v lahvičce, byla zděšena. Byly to léky, které měl soused na srdce.

Rodiče okamžitě odvezli Hannu do nemocnice, kde strávila noc na jednotce intenzívní péče. Ačkoli Hanna snědla takovou dávku léku, která jí mohla trvale poškodit zdraví, neměla žádné následky. Jak to? Těsně před tím, než spolkla tablety, totiž snědla porci vařených obilovin. Určité množství jedu pohltily obiloviny a ty byly z těla odstraněny, když je Hanna vyzvracela.

Hannin případ není ojedinělý. Na celém světě dojde denně u tisíců dětí k nehodě, při níž je nutné zavolat lékaře nebo dopravit dítě do nemocnice. Ve Švédsku je kvůli nehodám ročně ošetřeno každé osmé dítě. Pokud tedy máte dítě, je velká pravděpodobnost, že i jemu se může stát něco podobného.

Není ničím neobvyklým, že děti se často zraní v prostředí, které dobře znají, například doma nebo v nejbližším okolí. Typ zranění, které si způsobí, se liší v závislosti na věku. Kojenec může lehce spadnout ze stolu na přebalování nebo vdechnout kousek potravy či nějaký malý předmět, který mu uvízne v krku. Menší děti často spadnou, když někam lezou, nebo se otráví, když ochutnávají věci, které jsou v jejich dosahu, anebo se spálí, když se některých věcí dotýkají. Děti ve školním věku bývají často zraněny při dopravních nehodách nebo tehdy, když si hrají venku.

Mnoha těmto nehodám lze předejít. Znáte-li míru vyspělosti svého dítěte a jste-li schopni alespoň trochu předvídat, můžete zraněním, nebo dokonce smrtelné nehodě dítěte předejít. To se prokázalo v organizovaném programu pro zajištění bezpečnosti dětí, který ve Švédsku probíhá od roku 1954. Předtím zemřelo při nehodách každý rok více než čtyři sta padesát dětí. Dnes tento počet klesl asi na sedmdesát ročně.

Doma

„Nemůžete počítat s tím, že když roční, dvouleté nebo tříleté dítě poučíte, jak se vyhnout nebezpečí, bude si to pamatovat,“ říká dětská psycholožka Kerstin Bäckströmová. Odpovědnost pomáhat dítěti, aby nepřišlo k úrazu, tedy spočívá na vás jako rodičích — nebo na jiných dospělých, s nimiž dítě občas je.

Začněte tím, že se rozhlédnete po své domácnosti. Použijte k tomu přehled, který je v připojeném rámečku. Některá bezpečnostní zařízení možná nejsou dostupná ve všech zemích nebo jsou neúnosně drahá. Avšak s trochou vynalézavosti a představivosti lze vymyslet takové řešení, které bude použitelné i ve vaší situaci.

Máte-li například na kuchyňských šuplících madla ve tvaru U, lze šuplíky zablokovat tím, že skrz madla protáhnete tyčku. Podobným způsobem můžete zajistit dvířka u trouby. Igelitové tašky budou méně nebezpečné, když je při uskladňování zavážete na uzel.

Možná vás napadnou další jednoduché způsoby, jak doma i v bezprostředním okolí předcházet nehodám, a o tyto podněty se můžete podělit s těmi přáteli a známými, kteří mají malé děti.

Venku

Prohlédněte si místa, kde si dítě hraje. K většině úrazů u dětí starších čtyř let dochází v době, kdy si hrají venku. Upadnou a zraní se, nebo mohou spadnout z kola. Nejčastější příčinou smrtelných nehod u dětí ve věku od tří do sedmi let, k nimž dochází venku, je dopravní nehoda nebo utonutí.

Prohlížíte-li hřiště, zkontrolujte, zda je jeho vybavení v dobrém stavu, aby si dítě neublížilo, když toto vybavení použije. Je pod houpačkami, prolézačkami nebo podobnými zařízeními povrch z měkkého materiálu, například písku, aby se dítě při pádu nezranilo?

Je v blízkosti vašeho domu vodní nádrž nebo řeka? K tomu, aby se roční nebo dvouleté dítě utopilo, stačí pouze několik centimetrů vody. „Když malé dítě spadne obličejem dolů do vodní nádrže, ztratí orientaci, kde je nahoře a kde dole,“ říká paní Bäckströmová. „Dítě se prostě nedokáže dostat ven.“

Základním pravidlem tedy je — nikdy nenechat dítě ve věku od jednoho do tří let, aby si venku hrálo bez dohledu dospělého člověka. Pokud je ve vašem okolí nějaká hlubší voda, počkejte, až dítě dosáhne přiměřeného věku, než mu dovolíte hrát si venku bez dozoru.

V dopravním provozu

Totéž platí v případě, že je v blízkosti vašeho domu rušná ulice. „Předškolní děti dokážou vnímat jen jasně definované signály a soustředit se v určitém okamžiku pouze na jednu věc,“ uvádí paní Bäckströmová. „V pouličním provozu je však množství těžko pochopitelných pojmů a dvojznačných signálů.“ Nedovolte dítěti v předškolním věku, aby samotné přecházelo ulici. Jezdit na kole v hustém provozu je podle odborníků schopno teprve dítě, kterému je nejméně dvanáct let.

Naučte své dítě, aby používalo bezpečnostní helmu, když jezdí na kole, na koni, na kolečkových bruslích nebo na saních. Zranění hlavy se obtížně léčí a může zanechat trvalé poškození — nebo může být dokonce smrtelné. Šedesát procent dětí, které byly na jedné dětské klinice léčeny kvůli nehodě na kole, mělo poranění hlavy a obličeje, ale žádné dítě, které mělo helmu, neutrpělo vážné zranění hlavy.

Bezpečnost dítěte zajistěte také tehdy, když cestujete autem. Zákony v mnoha zemích vyžadují, aby malé dítě bylo připoutané ve speciální bezpečnostní sedačce. Při dopravních nehodách tím lze výrazně snížit pravděpodobnost zranění a zabití dítěte. Pokud v místě, kde žijete, je taková sedačka k dostání, mohla by zabránit smrtelné nehodě. Ujistěte se však, že se jedná o typ, který má oficiální schválení. Mějte na paměti, že pro malé děti jsou sedačky jiné než pro děti od tří let.

Naše děti jsou vzácným darem od Jehovy a chceme se o ně starat v každém ohledu. (Žalm 127:3, 4) Karl-Erik a Birgitta se jako dobří rodiče vždy zajímali o ochranu svých dětí — před tím, co se stalo Hanně, i potom. „Po této nehodě jsme samozřejmě mnohem opatrnější,“ připouští Karl-Erik. „Nyní již máme vnoučata, a tak vždy zajistíme, aby léky byly pod zámkem,“ uzavírá Birgitta.

[Rámeček na straně 22]

Bezpečnost ve vaší domácnosti

• Léky: Uchovávejte je v zamčené skříni mimo dosah dětí. Totéž platí o volně prodejných lécích a o přírodních přípravcích. Požádejte také hosty, kteří u vás spí, aby své léky měli mimo dosah dětí.

• Chemické přípravky v domácnosti: Uchovávejte je v uzamykatelné skříňce, aby se k nim děti nedostaly. Nechávejte je v původním balení, aby byly jasně označené. Přípravky, s nimiž pracujete, mějte stále na očích a vždy je ukliďte, a to i v případě, že z místnosti odcházíte jen na chvilku. V myčce na nádobí nikdy nenechávejte zbytky saponátu.

• Sporák: Pánve na sporáku vždy otočte držátky směrem dozadu. Dejte před ně kryt, pokud jej máte k dispozici. Pod sporák dejte vyrovnávací klínky pro případ, že by dítě lezlo na otevřená dvířka trouby. Dvířka by měla být uzamykatelná. Mohlo by se dítě spálit, kdyby sáhlo na dvířka trouby? Potom na ni dejte kryt nebo mřížku, aby se dvířek nemohlo dotknout.

• Nebezpečné domácí nástroje: Nože, nůžky a nebezpečná zařízení by měly být uložené ve skříni nebo v zásuvkách se zámkem či západkou anebo někde mimo dosah dětí. Pokud s některým z těchto nástrojů pracujete a na chvíli ho odložíte, nepokládejte ho na roh stolu nebo na linku, ale dejte ho mimo dosah dětí. Pro malé děti jsou nebezpečné také zápalky a igelitové tašky.

• Schody: Namontujte na začátek a konec schodiště zábranu, která je alespoň sedmdesát centimetrů vysoká.

• Okna a balkonové dveře: Dostatečně vysoko na ně namontujte dětskou bezpečnostní západku nebo řetěz anebo nějaké jiné bezpečnostní zařízení, aby je dítě nemohlo otevřít nebo se jimi protáhnout, když jsou při větrání pootevřená.

• Knihovna: Pokud dítě rádo na něco leze a věší se na věci, připevněte knihovnu a jiné vysoké kusy nábytku ke stěně tak, aby na dítě nespadly.

• Elektrické zásuvky a kabely: Zásuvky, které se právě nepoužívají, musí být opatřeny určitým druhem krytu. Kabely od stolních lamp a jiných zařízení by měly být připevněny ke zdi nebo k nábytku, aby dítě nemohlo lampu strhnout, protože by ho mohla uhodit. Pokud kabel připevněn není, dejte takovou lampu pryč. Nikdy nenechávejte elektrickou žehličku na žehlicím prkně a její přívodní šňůru nenechávejte volně viset.

• Horká voda: Pokud můžete upravit teplotu horké vody, potom byste ji měli nastavit přibližně na padesát stupňů Celsia, aby se dítě neopařilo, když otevře kohoutek.

• Hračky: Vyřaďte hračky s ostrými hranami či rohy. Vyhoďte hračky, které jsou malé nebo které lze rozebrat na malé kousky, protože dítě by si je mohlo strčit do úst a zadusit se. Oči a nos u dětského plyšového medvídka by měly být dobře připevněny. Učte starší sourozence, aby své drobné hračky uklidili, když je malé dítě na podlaze.

• Bonbony a pamlsky: Nenechávejte bonbony a pamlsky, jako například burské oříšky nebo tvrdé bonbony, v dosahu dítěte. Mohly by mu uvíznout v krku.

Zdroj: Kancelář dětského ombudsmana

[Rámeček na straně 22]

V případě nehody

• Při otravě: Jestliže dítě požilo nějakou toxickou tekutinu, vypláchněte mu důkladně ústa a dejte mu vypít jednu nebo dvě sklenice vody nebo mléka. Potom požádejte o radu lékaře nebo centrum podávající informace při otravách. Jestliže se dítěti dostala do očí žíravina, okamžitě mu začněte vyplachovat oči velkým množstvím vody a dělejte to nejméně deset minut.

• Při popálení: Při malých popáleninách omývejte poranění studenou (ale ne ledovou) vodou nejméně dvacet minut. Jestliže je popálenina větší než dlaň dítěte nebo je na obličeji, na některém kloubu, v dolní části břicha nebo na genitáliích, měli byste dítě dopravit na pohotovost. Hlubší poškození kůže musí vždy ošetřit lékař.

• Při dušení: Jestliže dítěti něco uvízlo v dýchací trubici, je nezbytně nutné tento předmět rychle odstranit. Jednou z účinných metod je Heimlichův manévr. Pokud tento postup neznáte, informujte se o této metodě u lékaře nebo v kursu první pomoci, kde se tato metoda učí.

[Podpisek]

Zdroj: Švédský červený kříž

[Obrázek na straně 23]

Ochranná cyklistická helma

[Obrázek na straně 23]

Bezpečně v autosedačce