Od našich čtenářů

Boží existence Nemohu ani popsat, jaký užitek mi přinesla série článků „Skutečně Bůh existuje?“. (8. února 1999) Přiblížila mi Boha, o kterém jsem tolik slyšela, a přesto jsem nebyla schopna ho nalézt. Z celého srdce Vám děkuji za to, že osvětlujete cestu pravdy lidem, jako jsem já.

C. P., Brazílie

Užitečná, přestože nevidí Děkuji Vám za životní příběh Polytimi Venetsianosové uvedený v čísle z 8. února 1999 pod názvem „Cítím se šťastná a užitečná, přestože nevidím“. Její odvaha a neochvějná víra v Boha se hluboce dotkly mého srdce. Je pravda, že život této výjimečné ženy je naplněn ztrátou a útrapami. Přesto však z něj plyne neocenitelný užitek. Věřím, že její příběh bude velkou pomocí a povzbuzením pro všechny, kdo se unavili v náročném závodě o život.

K. R., Rusko

Oblečení Je mi jedenáct let a nemám slov k tomu, abych vyjádřila své díky za vynikající pokyny obsažené v článku „Jaký druh oblečení nosíme — Opravdu na tom záleží?“. (8. února 1999) Dříve jsem chtěla nosit stejné oblečení jako spolužáci. Díky tomuto článku jsem však pochopila, že by mé oblečení mělo být upravené — ne nevkusné ani výstřední.

A. S., Estonsko

Občas jsem smutná, když ostatní říkají, že mé oblečení je staromódní nebo usedlé. Váš článek mě velmi povzbudil, protože potvrdil, že biblické rady k oblékání jsou hodnotné.

R. L., Brazílie

Léta jsem svědky Jehovovy litovala, ale také jsem si z nich dělala legraci. Jednou mi však přítel věnoval časopis Probuďte se! z 8. února 1999. Přečetla jsem si ho ráda a díky němu jsem svůj názor na svědky Jehovovy změnila. Zvláště mě zaujal článek o oblékání, který popisoval to, na co se při nákupu oblečení zaměřuji. V budoucnosti už nebudu tak posedlá značkovým oblečením. A požádám svého přítele, aby mi dal ke čtení více Vašich časopisů.

U. B., Německo

Pesticidy Mě a mou ženu velmi potěšil článek „Chemické pesticidy nezabíjejí jen škůdce“. (22. února 1999) Jako ochránci životního prostředí se snažíme bojovat proti ničení země. Jak uklidňující je zjištění, že v Brazílii, Číně a dalších zemích existují lidé, kteří jednají stejně a dělají něco konstruktivního.

W. G., Kanada

Tlachání Mnohokrát děkuji za článek „Mladí lidé se ptají . . . Co je špatného na tlachání?“. (22. února 1999) Když před časem kdosi rozšiřoval pomluvu, že budu další, komu bude odňata pospolitost se sborem, poznala jsem na vlastní kůži, jak bolestivé může být tlachání. Ta lež mě tolik zranila! Člověk, který to dělal, se mi sice omluvil, ale přesto už mu nedůvěřuji.

R. M., Švýcarsko

Ve škole, kam chodím, je tlachání hojně rozšířeno, takže tento článek byl pro mě velkým povzbuzením a velkou posilou. Stydím se přiznat, že jsem o druhých tlachala, a tak o nich vytvářela velmi nepříznivý dojem. A když přátelé pomlouvali druhé, naslouchala jsem, a dokonce jsem se do rozhovoru zapojovala. Když jsem si článek pročítala, byla jsem šokována a měla jsem pocit, že každá věta je vlastně radou k mému jednání. Za všechno své tlachání se velmi stydím. Vím, že se ve škole bude tlachat dál, ale já jsem rozhodnuta být natolik silná, abych se toho neúčastnila.

M. W., Japonsko