Od našich čtenářů

Nevěra Děkuji Vám za sérii článků „Když je partner nevěrný“, která byla v Probuďte se! z 22. dubna 1999. Zažila jsem to na vlastní kůži. Nyní jsem již tři roky rozvedená, ale je to stále velmi bolestné. Články mi pomohly uvědomit si, že musím na minulost zapomenout, vzchopit se a žít normálně dál.

V. B., Trinidad

Tímto námětem jsem se zabývala již dříve, ale nikdy nebyl tak dobře rozebrán. Od chvíle, kdy jsem poprvé slyšela biblické poselství, mi bylo jasné, že to je pravda. Jehova mi poskytl další důvod, abych tomu věřila.

G. B., Itálie

Po rozvodu jsem trpěla těžkou depresí, nízkou sebeúctou a množstvím zdravotních problémů. Moje trápení sice trvá dál, ale víra v Jehovovy sliby a také láska a citová podpora od členů mého sboru jsou pro mě velkou útěchou.

A. B., Kanada

Devět měsíců po rozchodu se svým manželem se stále potýkám s bolestí, která pramení z toho, že žiji sama. Je to tak těžké kráčet po ulici, když mě nikdo nedrží za ruku! A s kým budu sedět na křesťanských shromážděních? Kdo mě doprovodí k lékaři? Děkuji Vám za připomínku, že Jehova neopustí nevinné manželské partnery.

E. S., Brazílie

Velkou útěchou byl pro mě rámeček „Kdo za to může?“. Po manželově nevěře jsem se rozhodla pro rozvod. Podobně jako Job jsem i já někdy chtěla zemřít. (Job 17:11–13) Oporou však pro mě byli členové rodiny a křesťanští bratři a křesťanské sestry.

M. O., Argentina

Já jsem tuto sérii článku nečetla — přímo jsem ji hltala! Mám za sebou rozvod a tyto články rozebíraly všechny otázky a obavy, které mi vyvstaly. Děkuji Vám za to, že se o nás staráte.

E. L., Francie

Bylo mi sedm let, když otec naši rodinu opustil. Byla to hrozná rána. Za několik let nás otec žádal, aby se mohl vrátit zpět. Byli jsme s bratry důrazně proti tomu, ale maminka svolila. Po přečtení Vašich článků začínám chápat, proč toto těžké rozhodnutí maminka udělala.

A. A., Brazílie

Děkuji, moc děkuji za tuto sérii článků! Je útěchou vědět, že podobné city a pocity mají v této situaci i jiní lidé. Říkáte tam však: „Je možné, že jste neprojevovali tolik lásky, něžné náklonnosti, uznání a úcty, kolik váš partner potřebuje.“ Ty, kdo se snažili, aby problematické manželství fungovalo, taková slova zraňují. Jestliže se někdo dopustí cizoložství, může být partnerovi tak odporný, že je těžké mít k němu nějakou náklonnost.

L. W., Spojené státy

Mrzí nás, pokud tento výrok některému z našich čtenářů způsobil bolest. Nechtěli jsme vyvolat dojem, že cizoložník může obviňovat ze svého špatného jednání nevinného partnera. V rámečku „Kdo za to může?“ jsme zdůraznili, že cizoložník je odpovědný za své špatné jednání bez ohledu na „nedokonalost nevinného partnera“. Problematický výrok se však týkal usmíření. Zdůrazňovali jsme pouze nutnost dobré komunikace a vybízeli jsme dvojice, které se usmiřují, aby zjistily, jakým problematickým oblastem manželství snad musí nutně věnovat pozornost. Je také zapotřebí otevřeně mluvit o skryté nelibosti. Tyto rozhovory obvykle vedou k tomu, že oba partneři připustí některou ze svých chyb. Koneckonců ‚všichni mnohokrát klopýtáme‘. (Jakub 3:2) Ačkoli jsou tyto rozhovory často velmi bolestné, jsou — jak uváděl náš článek — „velmi důležitou součástí procesu obnovování důvěry“. (VYD.)