Pomocná ruka se najde všude

BAXTER, patnáctiletý student střední školy, tráví sobotní odpoledne zajímavým způsobem. Navštěvuje skupinu starých lidí v domově s pečovatelskou službou, hraje na hudební nástroje a k tomu zpívá. „Do života těchto lidí vnáší smích, legraci a radost,“ říká Baxterův učitel. Podobnou laskavost projevuje i Lucille, které je 78 let. Roznáší jídlo lidem, kteří to potřebují, a navštěvuje osamělé pacienty v nemocnici. Jedna Lucillina přítelkyně o ní říká: „Když to je zapotřebí a ona může pomoci, udělá to.“

Definice dobrovolné práce

Tento přístup k životu — ‚být k dispozici, když to je zapotřebí‘ — má po celém světě mnoho milionů lidí. Nabízejí svou pomoc na stavbách a v kancelářích, továrnách, domovech důchodců, hospicích, utečeneckých táborech, centrech pro bezdomovce, požárních stanicích, krizových centrech, útulcích pro zvířata a na dalších místech. Jsou prakticky všude. Svou dovednost využívají v široké paletě činností — od pomoci při budování dřevěných chýší až po získávání finančních prostředků, od péče o opuštěné děti až po utěšování smrtelně nemocných. Dělají to dobrovolně. Jsou to lidé, kterým záleží na druhých a snaží se uspokojovat jejich potřeby.

Práce dobrovolníků je popsána jako „vznešená myšlenka, která se stala skutkem“. Zahrnuje i takové prvky jako věrnost určitým zásadám, ducha obětavosti, a to bez nároku na jakoukoli odměnu, a projevování altruismu. Dva dlouholetí dobrovolníci říkají: „Dobrovolná služba znamená dávání sebe sama: svého času, svých rukou a nohou, svých idejí, svých schopností pomáhat jinému člověku, svých vloh k řešení problémů a své odbornosti.“ Je zajímavé, že takové dávání prospívá také dobrovolníkům samotným. (Viz rámeček „Užitečné i pro dobrovolníky“.)

S rostoucím počtem roste potřeba

Ve Spojených státech se dobrovolné práci věnuje odhadem sto milionů lidí a jejich počet se zvyšuje. „Naše organizace stále roste neuvěřitelnou rychlostí,“ řekla nedávno Probuďte se! Kathleen Behrensová, která je výkonnou ředitelkou dobrovolné organizace New York Cares. „Jen za poslední rok se k našemu programu připojilo více než 5 000 nových dobrovolníků.“ K podobnému vzestupu dochází i v evropských skupinách dobrovolníků. Za posledních dvacet let například počet dobrovolníků ve Francii vzrostl každý rok o šest procent. Potřeba nových dobrovolníků se však nezmenšuje. Naopak, jedna agentura OSN s názvem Dobrovolní pracovníci OSN, uvádí, že z celosvětového hlediska „je zvýšeného úsilí dobrovolníků dnes zapotřebí více než kdykoli dříve“. Ředitel jednoho muzea říká: „Provoz muzea je zcela závislý na dobrovolných pracovnících.“

Existuje však určitý paradox. Mnozí ředitelé, manažeři a koordinátoři spolupracující s dobrovolníky se sice domnívají, že tito lidé „mají cenu zlata“, ale přesto práce dobrovolníků zůstává většinou nedoceněna. Ve snaze změnit tuto situaci se OSN rozhodla, že rok 2001 využije k tomu, aby na dobrovolné pracovníky zaměřila pozornost. Rámeček „Mezinárodní rok dobrovolníků“ popisuje cíle, kterých by OSN chtěla dosáhnout.

Mezitím však ve sféře dobrovolné práce dochází ke změnám, jež jsou náročné jak pro samotné dobrovolníky, tak i pro ty lidi, kteří jejich činnost řídí. Přesto je na světě stále mnoho lidí, kteří jsou ochotni namáhat se ve prospěch jiných. Co je k tomu motivuje? Čeho dosahují? A jak mohou ovlivnit váš život?

[Rámeček a obrázek na straně 4]

Užitečné i pro dobrovolníky

„Namáhat se ve prospěch jiných lidí mi přináší hlubší, bohatší a daleko příjemnější odměnu, než jakou bych mohl dosáhnout tím, že bych se zaměřoval výlučně na svou profesionální kariéru,“ říká Michael, který je dobrovolným pracovníkem na částečný úvazek. Podobný názor mají i jiní lidé. Sharon Capeling-Alakijaová, která je úřadující koordinátorkou organizace Dobrovolní pracovníci OSN, říká: „Lidé na celém světě, kteří ... pracují jako dobrovolníci, jsou si plně vědomi toho, jak velmi prospěšné to pro ně je.“ Podle doktora Douglase M. Lawsona, který je specialistou na práci dobrovolníků, vědci zjistili, že „často již po několika hodinách dobrovolné práce se celková fyziologická stránka člověka a jeho psychický stav zlepší natolik, že se tomu nadneseně říká ‚dobrovolnický rauš‘“. A není to jen nějaký prchavý pocit. Výzkumní pracovníci na Cornellově univerzitě ve Spojených státech studovali déle než 30 let určitou skupinu lidí a zjistili, že „ti, kdo pracovali jako dobrovolníci, byli šťastnější a zdravější než ti, kdo to nedělali“. Je zajímavé, že Bible říká: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35; Přísloví 11:25)

[Rámeček a obrázek na straně 5]

Mezinárodní rok dobrovolníků

Dne 20. listopadu 1997 Valné shromáždění OSN prohlásilo rok 2001 za „Mezinárodní rok dobrovolníků“. Podle OSN se během tohoto roku má dosáhnout čtyř cílů.

Zvýšit uznání Vlády jsou podněcovány k tomu, aby význam dobrovolníků uznaly tím, že budou studovat a zaznamenávat výsledky na tomto poli činnosti a udělovat odměny za vynikající aktivity.

Zvýšit legislativní podporu Státy jsou nabádány, aby povzbuzovaly k dobrovolné práci například tím, že akceptují dobrovolnou službu jako alternativu k vojenské službě, nebo tím, že poskytnou určité daňové zvýhodnění.

Výměna informací Sdělovací prostředky jsou vybízeny k tomu, aby se více podílely na publikování zpráv o úspěšné práci dobrovolníků. Tyto projekty pak lze napodobovat, „takže není nutné, aby každá místní komunita znovu objevovala Ameriku“.

Propagace Organizace dobrovolníků jsou vyzývány k pořádání výstav, aby veřejnost byla o prospěšnosti jejich práce informována.

Organizace spojených národů doufá, že Mezinárodní rok dobrovolníků 2001 bude mít za následek větší poptávku po službách dobrovolníků, větší zájem lidí o dobrovolnou službu a větší finanční podporu a více zařízení pro organizace dobrovolníků, aby se rostoucí potřeby společnosti pokryly. Ke sponzorování cílů této rezoluce OSN se připojilo celkem 123 vlád.