Od našich čtenářů
Osidlo alkoholu — Hrozí nebezpečí i vám? (8. října 2005) Četl jsem mnoho dopisů od čtenářů, kteří napsali: „Ten článek vyšel v pravý čas.“ Nikdy mě nenapadlo, že to zažiji na vlastní kůži, ale přesně tohle jsem si řekl při čtení této úvodní série. Nějakou dobu jsem měl špatný pocit z toho, že denně konzumuji alkohol, i když jsem nebýval opilý. Potom přišla tato úvodní série. Při zmínce o nebezpečí, se kterým je konzumace alkoholu spojena, jsem si uvědomil, že je načase si tento problém vyřešit.
K. W., Německo
V této sérii článků byla zkušenost Hilaria, který pil 30 let a měl „recidivy“. Řekl, že členové sboru ho „byli vždy ochotni povzbudit“. Neměl však být takový člověk pokárán nebo vyloučen ze sboru?
R. L., Spojené státy
Odpověď redakce: V krátké Hilariově zkušenosti není uvedeno, kdy během svého 30letého zápasu s alkoholem se stal pokřtěným křesťanem. Není rovněž zmínka, zda byl někdy pokárán sborovými staršími. V článku se píše, že dostal ‚biblickou radu, kterou právě potřeboval‘, a to za určitých okolností dělá právní výbor. U člověka, který se potýká s alkoholismem, může někdy dojít k recidivě, a tak tomu bylo u Hilaria. Jak se má postupovat v případě pokřtěného křesťana, uvádí „Strážná věž“ číslo 4 z roku 1984, strany 4–7.
Mladí lidé se ptají . . . Proč mě přitahuje špatná společnost? (22. července 2005) Díky tomuto článku jsem si uvědomil, že musím mít jasné cíle. Dospěl jsem k rozhodnutí, že se od špatné společnosti oddělím. Vytvořil jsem si pevné vztahy s mnoha členy sboru, s mladými i staršími. Nyní mám lásku těch, kdo milují Jehovu, a ti mě také povzbuzují, abych v této životní dráze pokračoval.
M. D., Mexiko
Navzdory překážkám dosahuji svého cíle (22. června 2005) Při čtení Marthiny zkušenosti mi tekly slzy po tváři, protože i já trpím epilepsií. Jsem již deset let celodobou kazatelkou, ale někdy je to těžké, zvláště když mám záchvaty. Marthin příběh mě upevnil v rozhodnutí nevzdat se. Byl pro mě velkou útěchou.
J. S., Polsko
I já se potýkám se stejným problémem jako Martha. Po přečtení jejího příběhu jsem si začala dávat pozor na to, co jím. Více než deset let jsem kvůli epilepsii mohla sloužit Jehovovi jen v omezené míře. Jsou to však již téměř tři roky, co jsem se rozhodla pro celodobou službu. A vůbec toho nelituji. Kéž vám Jehova žehná za to, že vydáváte takové povzbudivé zkušenosti.
B. C. C., Brazílie
Nejvíce mě v tomto článku povzbudilo to, že se Martha nevzdala. Potěšilo mě, že ačkoli musela službu přerušit, zachovala si vyrovnaný postoj a důvěru, že Jehova se raduje, když mu slouží celou duší.
S. H., Japonsko
Jsem v podobné situaci jako Martha a musím respektovat svá omezení. A stejně jako ona, i já jsem celodobá kazatelka. Proto mě její příběh velmi povzbudil.
F. G., Švýcarsko