4. Vědecká přesnost

BIBLE není vědecká učebnice. Avšak pokud jde o vědecké otázky, je pozoruhodné nejen to, co říká, ale i to, že některé věci neříká.

Žádné nevědecké názory.

Ve starověku bylo velmi rozšířeno mnoho mylných názorů. Věřilo se, že Země je plochá nebo že ji v prostoru drží hmatatelné látky či objekty. Než věda zjistila, jak se šíří nemoci a jak je možné jim předcházet, lékaři dlouhou dobu používali metody, které byly v lepším případě neúčinné a v horším případě smrtící. Přesto ve více než 1 100 kapitolách Bible není nic, co by podporovalo jakékoli nevědecké názory nebo škodlivé metody.

V souladu s vědeckými poznatky.

Již před 3 500 lety bylo do Bible zapsáno, že Země visí „na ničem“. (Job 26:7) Když se v osmém století př. n. l. Izajáš zmínil o Zemi, použil slovo, které může znamenat kruh nebo koule. (Izajáš 40:22) Popis Země, která je kulatá, která je umístěna v prázdném prostoru a která není podpírána ničím viditelným nebo hmotným, je v pozoruhodném souladu se současnými vědeckými poznatky.

Mojžíšský Zákon (zaznamenaný v prvních pěti knihách Bible) obsahoval rozumná nařízení, která se týkala umísťování nemocných do karantény, zacházení s mrtvými těly a nakládání s odpadem. Tyto zákony byly zapsány kolem roku 1500 př. n. l. (3. Mojžíšova 13:1–5; 4. Mojžíšova 19:1–13; 5. Mojžíšova 23:13, 14)

Částečně díky výkonným teleskopům vědci došli k závěru, že vesmír měl počátek. Mluví se o jeho náhlém „zrození“. Důsledky této teorie se některým vědcům nelíbí. Jeden profesor poznamenal: „Existence vesmíru, který měl počátek, zřejmě vyžaduje prvotní příčinu — jak by totiž k něčemu takovému mohlo dojít bez dostatečné příčiny?“ Již dávno před vynalezením teleskopů však bylo v prvním verši Bible jednoduše řečeno: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1)

Přestože je Bible starověká kniha a dotýká se mnoha námětů, není v ní nic, co by bylo z vědeckého hlediska nepřesné. Nestojí snad taková kniha za to, abyste se alespoň zamysleli nad tím, co je v ní napsáno?a