Příroda byla první

„I čáp na nebesích — ten dobře zná své ustanovené časy.“ (Jeremjáš 8:7)

O MIGRUJÍCÍM čápovi Jeremjáš psal před více než 2 500 lety. I dnes lidé obdivují migrující tvory, například lososy, kteří v oceánu překonají vzdálenost několika tisíc kilometrů a vrátí se do řeky, v níž se narodili. Dlouhé cesty podnikají také mořské želvy, kožatky velké. Vědci sledovali jednu z nich, která nakladla vejce v Indonésii a pak urazila vzdálenost 20 000 kilometrů až k pobřeží Oregonu ve Spojených státech. Proto, aby nakladly vejce, se mnohé kožatky na stejné místo v Indonésii vracejí.

Někteří živočichové mají neuvěřitelnou schopnost najít cestu domů, což je ještě pozoruhodnější než navigační schopnosti zvířat, která migrují. Vědci například odvezli letadlem z malého ostrova v Tichém oceánu 18 albatrosů. Dopravili je na místa vzdálená několik tisíc kilometrů — některé vypustili na západním konci Tichého oceánu, jiné na východním. Za pár týdnů se většina ptáků vrátila domů.

Podobný pokus vědci provedli i s holuby. Převezli je na neznámá místa vzdálená od jejich domova více než 150 kilometrů. Někteří holubi byli uspáni, jiní byli převáženi v rotujících bubnech. Po vypuštění několikrát zakroužili, zorientovali se a neomylně zamířili k domovu. Jelikož holubi dokážou najít cestu domů i tehdy, když jim vědci zakryjí oči, usuzuje se, že svou polohu vzhledem k domovu určují na základě toho, že vyhodnotí, z kterých světových stran dostávají důležité navigační informace.

Monarcha stěhovavý, motýl obývající rozlehlá území v Severní Americe, migruje do malé oblasti v Mexiku a při tom překoná vzdálenost několika tisíc kilometrů. I když monarchové nikdy v Mexiku nebyli, dokážou najít cestu a často přiletí na stejné stromy, kde o rok dříve seděli jejich předkové. Vědci stále neví, díky čemu to monarchové dokážou.

GPS přijímače jsou zcela závislé na satelitech, ale mnohá zvířata zřejmě dokážou využívat více navigačních metod — řídí se podle významných orientačních bodů a podle slunce nebo dokážou rozeznat magnetické pole, charakteristické pachy, a dokonce zvuky. Profesor biologie James L. Gould napsal: „Pro zvířata, jejichž život závisí na přesné navigaci, je typické to, že jsou k tomu mimořádně dobře vybavena. . . . Obvykle využívají různé metody, mezi kterými umí přepínat podle toho, co jim poskytne tu nejspolehlivější informaci.“ Vědci stále žasnou nad tím, jak důmyslně se zvířata dokážou orientovat.