Jak počasí měnilo běh dějin
Z HISTORICKÝCH záznamů se dozvídáme o pozoruhodných událostech, kdy významnou roli sehrálo počasí. Podívejme se na dva příklady.
Prudká bouře
V roce 1588 španělský král Filip vyslal proti Anglii flotilu lodí, které se říkalo Armada. Při svých plánech však nepočítal s tím, jak do průběhu událostí zasáhne počasí.
Španělská flotila vplula do Lamanšského průlivu a tam se střetla s anglickým loďstvem. Anglické lodě sice byly lépe ovladatelné, ale těm španělským způsobily jen malou škodu. Armada pak zakotvila ve francouzském přístavu Calais, aby se nalodily další jednotky, které se měly připojit k plánované invazi do Anglie.
Mezitím pod rouškou tmy Angličané zapálili několik svých lodí, využili příznivý vítr i proud a bez posádky je poslali přímo na kotvící Armadu. Španělští námořníci na mnoha svých lodích odřezali kotvy, aby srážce s paličskými loďmi unikli. Tento krok měl později tragické důsledky.
Potom obě flotily pluly po větru směrem k Severnímu moři. V té době anglická flotila vyčerpala zásoby střelného prachu a zamířila k pobřeží Anglie. Španělé se nemohli vrátit domů stejnou cestou, protože jim v tom bránila anglická flotila a protivítr. Byli tedy nuceni pokračovat na sever kolem Skotska, obeplout Irsko a teprve pak mohli zamířit do Španělska.
V té době už měla španělská flotila závažný nedostatek potravin a vody, lodě byly poškozené a mnoho námořníků bylo zraněno nebo onemocněli kurdějemi. Všichni dostávali jen minimální příděl jídla, což posádku ještě více oslabovalo.
Poté co flotila obeplula Skotsko, přišla z Atlantiku prudká bouře, která ji zahnala k pobřeží Irska. V takové situaci lodě obvykle spustí kotvy a čekají na příznivý vítr. Ale vzhledem k tomu, že mnoho španělských lodí u Calais kotvy odřízlo, jich na irském pobřeží 26 ztroskotalo a přitom zahynulo asi 5 000 až 6 000 mužů.
Když se Armada nakonec vrátila do Španělska, ztráty na životech už dosáhly počtu 20 000. Rozhodující úlohu v tom, že zemřelo tolik lidí a bylo zničeno tolik lodí, sehrálo počasí. Alespoň Holanďané o tom byli přesvědčeni. Na minci oslavující zánik španělské Armady totiž vyrazili slova „Jehova zavanul a byli rozptýleni“ a tak vyjádřili obecně rozšířenou představu, že přírodní katastrofy působí Bůh.
Přívaly deště
Jinou událostí, jejíž průběh závažně ovlivnila změna počasí, byla bitva u Waterloo v roce 1815. Podle historických záznamů bylo na tomto bojišti, které leží 21 kilometrů jižně od Bruselu, během několika hodin zabito nebo zraněno více než 70 000 mužů. Britský vévoda Wellington si pro boj vybral místo, které bylo vyvýšené. Francouzská armáda byla sice početnější než britská, ale Wellington měl další noc dostat posily z řad pruského vojska, a proto Napoleon potřeboval nepřítele porazit ještě během dne. I na výsledek této bitvy mělo zásadní vliv počasí.
V předvečer bitvy se spustil prudký liják. Většina vojáků vzpomínala, že to byla nejhorší noc, jakou zažili. Někteří si sice postavili malé stany, ale jak řekl jeden voják, lůžka, která měli uvnitř, byla tak mokrá, jako by ležela na dně jezera. Půda promáčená deštěm se změnila v bažinu. Napoleon si chtěl zajistit nad Wellingtonem co nejrychlejší vítězství, a proto plánoval začít s útokem za svítání. Bitvu však zahájil až o několik hodin později.
Hlavním důvodem, proč útok začal tak pozdě, bylo, že se muselo čekat, až rozmočená půda trochu vyschne. Bahno bránilo účinnému využití kanónů, které Napoleon s oblibou používal. Jednak bylo obtížné s nimi pohybovat, a to snižovalo jejich akceschopnost. Navíc se počítalo s tím, že dělové koule se od země odrazí a způsobí tak Wellingtonovým jednotkám ještě větší škody. Na měkké, mokré půdě to ale nešlo. Pro Napoleona a jeho vojsko to byla katastrofa. V důsledku krajně nepříznivého počasí byla Napoleonova armáda poražena a on skončil ve vyhnanství.
Zdá se, že v obou uvedených případech mělo počasí rozhodující dopad na události, které změnily běh dějin a vedly k vzestupu Britského impéria.
[Obrázek na straně 24]
Španělská Armada
[Podpisek]
© 19th era/Alamy
[Obrázek na straně 25]
Bitva u Waterloo
[Podpisek]
© Bettmann/CORBIS