John Foxe a jeho bouřlivá doba
JSOU lidé schopni poučit se z chyb, které se staly v minulosti? Uvažujte o této otázce, až budete číst o životě Johna Foxe, který vytvořil písemný záznam o krutostech spáchaných v jeho době. Doufal totiž, že tato fakta na jeho čtenáře silně zapůsobí.
Kniha, kterou sepsal v době reformace, po staletí skutečně výrazně ovlivňovala lidi žijící v Anglii. Měla název Acts and Monuments of the Church (Skutkové a památky církve) a Foxe ji psal více než 25 let. Říká se, že jen Bible v angličtině měla na anglický jazyk a kulturu větší vliv než toto dílo.
Bouřlivá doba
John Foxe se narodil v Bostonu v Anglii roku 1516 nebo 1517 — přibližně v tutéž dobu, kdy podle tradice Martin Luther přibil na dveře kostela v německém Wittenbergu svých 95 tezí. Foxe, jehož rodiče byli římští katolíci, tedy přišel na svět v době, kdy reformační hnutí začalo zpochybňovat autoritu a nauky katolické církve.
Foxe se přihlásil na Oxfordskou univerzitu, kde studoval mimo jiné řečtinu a hebrejštinu, a tak mohl číst Bibli v původních jazycích. Zjevně kvůli tomu začal mít výhrady k některým katolickým naukám. Ostatní studenti se domnívali, že se z něj stává protestant, a o svém podezření informovali vedení fakulty. Foxe proto byl ostře sledován.
V roce 1543 získal titul magistra a mohl být vysvěcen na kněze. On to však odmítl, protože nesouhlasil s povinným celibátem. To byla poslední kapka. Kvůli podezření z kacířství — což v případě, že by byl usvědčen, mohlo znamenat smrt — v roce 1545 ukončil své působení na univerzitě. Poté, co opustil slibnou akademickou dráhu, se stal domácím učitelem v jedné rodině blízko Stratfordu nad Avonem v hrabství Warwickshire. Zde se oženil s Agnes Randallovou.
Agnes, která vyrůstala v blízkém městě Coventry, vyprávěla Foxovi o vdově Smithové (Smytheové), která své děti učila Deset přikázání a modlitbu Otčenáš, avšak ne v latině, ale v angličtině. Za tento „zločin“ byla upálena spolu s šesti muži, kteří byli obviněni z něčeho podobného. Tato hrubá nespravedlnost lidi rozzlobila, a proto místní biskup rozhlásil, že se odsouzení dopustili „horšího zločinu“, totiž že v pátek a v dalších postních dnech jedli maso.
Jak se ti, kdo byli upáleni, seznámili s některými částmi Bible v angličtině? Přibližně o 150 let dříve přeložil Bibli z latiny do angličtiny i přes odpor církve Jan Viklef. Vyškolil také cestující kazatele známé jako lolardi.a Tito muži s sebou nosili ručně opsané části Bible, z nichž lidem předčítali. Parlament se jejich činnost snažil zastavit a v roce 1401 vydal nařízení, které biskupům dávalo oprávnění uvěznit, mučit a upálit kacíře.
Foxe se obával uvěznění, a proto se s rodinou odstěhoval do Londýna, kde se později postavil na stranu protestantů. Přeložil do angličtiny traktáty německých reformátorů a některé traktáty psané v latině. Několik jich také sám napsal.
Foxe kromě toho začal sepisovat historii lolardů v Anglii a dokončil ji v roce 1554. Toto dílo bylo vydáno v latině ve Štrasburku (který dnes leží ve Francii) a mělo 212 stran malého formátu. V podstatě se jednalo o první část knihy Acts and Monuments of the Church. O pět let později dílo rozšířil na více než 750 stránek velkého formátu.
Vražedná nesnášenlivost
V období reformace byly v Evropě zabity tisíce mužů, žen a dětí. Roku 1553 byla za anglickou královnu korunována horlivá katolička, která se stala známou jako Marie Krvavá. Jelikož anglický parlament v roce 1534 přerušil veškeré styky s Římem, Marie byla rozhodnutá obnovit v Anglii papežskou autoritu. Během její pětileté vlády bylo upáleno asi 300 mužů a žen včetně protestantských náboženských představitelů a mnoho dalších zemřelo ve vězení.
Foxe toto období přežil díky tomu, že brzy po korunovaci Marie odešel s rodinou do Basileje ve Švýcarsku. V roce 1559, tedy rok poté, co se královnou stala Mariina protestantská sestra Alžběta, se Foxe spolu s dalšími vyhnanci do Anglie vrátil. V tomtéž roce Alžběta znovu uvedla v platnost zákon o supremacib, podle kterého se stala svrchovanou hlavou církve. Papež Pius V. ji za to v roce 1570 exkomunikoval. Zanedlouho bylo odhaleno mezinárodní spiknutí proti Anglii, jehož cílem byl i atentát na královnu. V důsledku toho byly stovky katolíků obviněny z velezrady a na Alžbětin příkaz popraveny.
Jak daleko se křesťanské církve — katolická i protestantská — odchýlily od Kristova učení! Ježíš vybízel: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5:44) Katolíci i protestanti tento jasný pokyn přehlíželi, čímž v souladu s biblickými předpověďmi vrhli na křesťanství špatné světlo. Apoštol Petr napsal, že kvůli těm, kdo předstírají, že jsou křesťané, „se bude mluvit utrhačně o cestě pravdy“. (2. Petra 2:1, 2)
Foxe dokončuje své dílo
Po návratu do Anglie začal Foxe pracovat na rozšířené verzi svého díla. Události, jež v něm popsal, někteří čtenáři možná viděli na vlastní oči. První anglické vydání, které mělo přibližně 1 800 stránek a mnoho dřevorytinových ilustrací, vyšlo v roce 1563 a okamžitě se stalo bestselerem.
Druhé vydání následovalo o sedm let později, mělo dva díly a více než 2 300 stránek a 153 ilustrací. Rok poté anglikánská církev nařídila, aby v každé katedrále a domě církevního hodnostáře byla k užitku služebnictva a návštěvníků nejen Bible, ale také výtisk Foxovy knihy. Tímto příkladem se záhy začaly řídit i farnosti. Foxova kniha byla přínosná dokonce pro negramotné lidi, protože obsahovala ilustrace, které v nich zanechaly hluboký dojem.
V té době se Foxe připojil k puritánům, což byli protestanti, kteří se domnívali, že oddělit se od katolické církve samo o sobě nestačí. Učili, že musí být odstraněna každá stopa katolicismu. Je ironií, že právě kvůli tomuto postoji se dostali do konfliktu s protestantskou církví v Anglii, která řadu katolických zvyků a nauk převzala.
Jelikož John Foxe odhalil mnoho náboženských krutostí, k nimž v jeho bouřlivé době docházelo, jeho dílo formovalo pohled lidí na náboženství a politiku v Anglii po celá příští staletí.
[Poznámky pod čarou]
a Viz článek „Lollardi — odvážní kazatelé Bible“ ve Strážné věži č. 2 z roku 1981.
b V knize The Leading Facts of English History (Nejdůležitější fakta o dějinách Anglie) od D. H. Montgomeryho je uvedeno, že v roce 1534 parlament schválil zákon o supremaci, „podle kterého byl Jindřich bezvýhradnou a jedinou hlavou církve a popření této skutečnosti se rovnalo velezradě. Podpisem tohoto zákona král skoncoval s tisíciletou tradicí a Anglie odvážně zavedla státní církev, která byla nezávislá na papeži.“
[Rámeček a obrázek na straně 28]
FOXOVA KNIHA MUČEDNÍKŮ
Jak katolická církev pokračovala v boji proti reformaci, někteří muži v Evropě, jako například Jean Crespin, sepsali podrobnosti o náboženském pronásledování a mučednících ve své zemi. Tyto spisy se často jmenovaly Kniha mučedníků.c V důsledku toho se Foxově knize Acts and Monuments of the Church začalo říkat Foxova kniha mučedníků. Později se objevila její revidovaná a zkrácená vydání, u kterých tento neoficiální název nahradil ten, který svému dílu dal Foxe.
[Poznámka pod čarou]
c Viz článek „Jean Crespin a jeho Kniha mučedníků“ v Probuďte se! z března 2011.
[Podpisek]
© Classic Vision/age fotostock
[Obrázek na straně 27]
Jan Viklef vysílal cestující kazatele známé jako lolardi
[Podpisek]
Z knihy The Church of England: A History for the People, 1905, Vol. II
[Podpisek obrázku na straně 26]
Z Foxovy Knihy mučedníků