Vruboun a jeho navigační schopnost

VRUBOUNI využívají zvířecí trus k mnoha účelům. Slouží jim jako potrava a kladou do něj vajíčka. Někteří samečci nabízí velký kus trusu samičce, aby si získali její přízeň. O čerstvý hnůj svádí tito brouci lítý boj. Vědci pozorovali, jak se to na jedné hromadě sloního trusu hemžilo asi 16 000 vrubouny. Do dvou hodin byla hromada pryč.

Některé druhy vrubounů se před takovou tlačenicí snaží uniknout tím, že z výkalů udělají kuličku, valí ji pryč od hlavní hromady a nakonec ji zahrabou do měkké půdy. Brouk tlačí kuličku v přímém směru, protože tak s ní může nejrychleji utéct a vyhnout se riziku, že mu ji druzí seberou.

Co mu ale pomáhá, aby se stále nepohyboval v kruhu, zvlášť v noci?

Zajímavé informace: Dřívější studie ukázaly, že vrubouni se umí orientovat podle slunečního nebo měsíčního světla, ale přímý směr dokážou udržet i za bezměsíčné noci. Vědci z Jižní Afriky navíc zjistili, že vrubouni se neřídí podle jednotlivých hvězd, ale využívají pruh světla Mléčné dráhy. Jsou „prvními živočichy, kteří se prokazatelně orientují podle Mléčné dráhy,“ napsal časopis Current Biology.

Profesor Marcus Byrne říká, že vrubouni mají v sobě „efektivní vizuální navigační systém, který dokáže pracovat i při tom nejtlumenějším světle hvězd, a to s omezenou výpočetní schopností“. Dal by se využít například k výrobě bezpilotních letounů, které by prohledaly zřícené budovy.

Co si o tom myslíte? Je navigační systém vrubounů produktem evoluce, nebo je za ním inteligentní mysl?