ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g 9/15 str. 10-11
  • Hérodotos

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Hérodotos
  • Probuďte se! – 2015
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • VÍC NEŽ JEN DĚJINY
  • PRECIZNÍ PRÁCE
  • (16) Otázky čtenářů
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1971 (vydáno v Československu)
  • (5) „Klasičtí“ historikové — jsou spolehliví?
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1970 (vydáno v Československu)
  • Co možná nevíte . . .
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2010
  • Chofra
    Hlubší pochopení Písma, 1. svazek
Ukázat více
Probuďte se! – 2015
g 9/15 str. 10-11
Socha Hérodota

OKÉNKO DO MINULOSTI

Hérodotos

JAK se žilo před asi 2 500 lety? Jaké zvyky lidé měli? Na mnoho věcí nám může odpovědět archeologie, ale ne na všechno. Pokud chceme pochopit, jak lidé ve starověku uvažovali, můžou nám pomoct spisy jednoho muže, který zaznamenal historii tehdejšího známého světa. Tento řecký historik z 5. století př. n. l. se jmenoval Hérodotos. A jeho spisy? Dějiny.

Hérodotos se rozhodl zdokumentovat příčiny řeckých válek a především příčiny nájezdů Peršanů v letech 490 a 480 př. n. l., ke kterým došlo v době, kdy byl ještě malý. K tomuto hlavnímu tématu přidal mnoho dodatečných informací o každém národu, který byl perským tažením nějak poznamenán.

VÍC NEŽ JEN DĚJINY

Hérodotos byl rozený vypravěč. S velkou pečlivostí a s nadšením všechno zaznamenával a neopomenul žádný detail, který považoval za důležitý a který doplňoval celkový obraz vyprávění. Jeho dílo je úžasné v tom, že nemohl vycházet ze státních záznamů, které by chronologicky popisovaly historické události. Tehdy totiž bylo takových záznamů jenom málo.

Zaznamenáváním událostí se v té době nikdo moc neobtěžoval, snad jedině když chtěl zvěčnit něčí slavné činy vytesáním nápisu na pomník. Hérodotos se tedy musel při práci spoléhat na pozorování, tradice a svědectví druhých lidí. Aby získal potřebné informace, hodně cestoval. Vyrůstal v řecké kolonii Halikarnas (současný Bodrum na jihozápadě Turecka) a navštívil řadu míst v Řecku.

Aby získal potřebné informace, hodně cestoval.

Vydal se na sever k Černému moři a do Skytie (území dnešní Ukrajiny) a na jih do Palestiny a Horního Egypta. Směrem na východ zřejmě navštívil Babylón a poslední dny svého života prožil pravděpodobně na západě v jedné řecké kolonii ležící na území dnešní jižní Itálie. Kamkoli se vypravil, tam pozoroval a vyptával se a díky tomu sesbíral informace od lidí, kteří mu připadali nejvěrohodnější.

PRECIZNÍ PRÁCE

Papyrový fragment díla „Dějiny“

Papyrový fragment díla Dějiny

Jak spolehlivé jsou Hérodotovy záznamy? Informace o zemích, které navštívil, a o věcech, které viděl na vlastní oči, jsou považovány za přesné. Popis zvyků, které Řekové neznali – třeba skytské královské pohřby nebo egyptská mumifikace – do určité míry odpovídá archeologickým nálezům. Jeden autor napsal, že množství informací, které Hérodotos o Egyptu poskytl, „je důležitější než cokoli, co bylo ve starověku o této zemi napsáno“.

Často ale neměl jinou možnost než spoléhat se na pochybná svědectví. Lidé v jeho době navíc věřili tomu, že do lidských záležitostí zasahují pohanští bohové. A tak ne všechno, co napsal, odpovídá normám dnešních historiků. Přesto se snažil odlišovat fakta od mýtů. Moudře poznamenal, že nevěří všemu, co kdo řekl. Získané informace pečlivě zkoumal a porovnával a až pak dělal závěry.

Dějiny jsou Hérodotovým životním dílem. Když vezmeme v úvahu, jaké zdroje měl k dispozici, byl to mimořádný výkon.

NĚKOLIK FAKTŮ

  • Dějiny byly ve své době nejrozsáhlejším dílem dokumentujícím historické události, a zřejmě proto nazval Cicero (106–43 př. n. l.) Hérodota „otcem dějepisu“.

  • Jeden současný autor napsal, že Dějiny jsou „nadčasovým mistrovským dílem. . . . Věnují se nejen historii, ale také antropologii, geografii, teologii, filozofii, politologii a tragickému dramatu.“

  • V důležitém období lidské historie zaznamenal Hérodotos informace, které měl z první ruky a které se týkaly Řecka, západní Asie a Egypta.

Dá se mu věřit?

„Dnes máme dostatek důkazů, že Hérodotovi můžeme důvěřovat,“ napsal historik Arnaldo Momigliano. „K prozkoumání Hérodotova díla pomohla orientalistům archeologie a znalost jazyků, kterým on sám nerozuměl. Zjistili, že pravdivě popsal, co viděl, a poctivě zapsal, co slyšel. Když se zmýlil, bylo to buď kvůli tomu, že ho lidé špatně informovali, nebo nesprávně pochopil, co mu řekli.“

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet