Přesné čtení

PÍSMO říká, že Boží vůlí je, aby lidé všeho druhu „přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:4) Když tedy čteme nahlas Bibli, naše touha předávat přesné poznání by měla mít vliv na to, jak čteme.

Dokázat číst nahlas Bibli a publikace, které ji vysvětlují, je důležité jak pro mladé, tak pro letité. Jakožto svědkové Jehovovi máme odpovědnost dělit se s druhými lidmi o poznání Jehovy a o to, jakým způsobem jedná. K tomu často patří čtení jednomu člověku nebo malé skupince lidí. Bibli a biblické publikace čteme také v rodinném kruhu. V teokratické škole mají bratři i sestry, mladí i letití vhodnou příležitost dostat radu, díky které mohou své čtení zlepšit.

Veřejné čtení Bible je něco, co je třeba brát vážně — ať už čteme před několika lidmi, nebo před sborem. Bible je totiž inspirována Bohem. Kromě toho „slovo Boha je živé a vykonává moc ... a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce“. (Hebr. 4:12) Boží slovo obsahuje neocenitelné poznání, které není možné získat z žádného jiného zdroje. Může člověku pomoci, aby poznal jediného pravého Boha a vytvořil si k němu znamenitý vztah a aby úspěšně zvládal životní problémy. Písmo také vysvětluje, jak je možné obdržet věčný život v Božím novém světě. Naším cílem by proto mělo být číst Bibli tak, jak nejlépe dovedeme. (Žalm 119:140; Jer. 26:2)

Jak se naučit číst přesně. K působivému čtení patří mnoho věcí, ale první krok spočívá v tom, aby sis osvojil přesnost — to znamená, abys četl přesně to, co je v textu uvedeno. Dbej tedy na to, abys nepřeskakoval slova, nepolykal koncovky ani nezaměňoval slova, která jsou si podobná.

Máš-li číst slova správně, musíš chápat kontext. To bude vyžadovat pečlivou přípravu. Až časem dokážeš sledovat text dopředu a přitom uvažovat o toku myšlenek, tvé čtení bude přesnější.

Důležitými prvky psaného jazyka jsou interpunkce a diakritická znaménka. Interpunkce může ukazovat, kde by měl čtenář udělat přestávku, jak dlouhá by tato přestávka měla být, a možná i to, zda je zapotřebí změnit intonaci. V některých jazycích, když čtenář nezmění intonaci tak, jak to vyžaduje interpunkce, může se z otázky stát oznamovací věta nebo se může změnit celý smysl věty. Někdy má interpunkce pochopitelně spíše mluvnickou funkci. V mnoha jazycích nelze číst přesně, pokud člověk nevěnuje bedlivou pozornost diakritickým znaménkům. Ta totiž určují výslovnost daných hlásek. Rozhodně se seznam s tím, jakým způsobem se interpunkční a diakritická znaménka používají v tvém jazyce. To je klíčem k přesnému čtení, které dává smysl. Nezapomeň, že tvým cílem by mělo být sdělovat myšlenky, a ne pouze číst slova.

Chceš-li se naučit číst přesně, musíš si to procvičovat. Přečti si jen jeden odstavec, a potom ho čti opakovaně, dokud jej nedokážeš přečíst bez chyby. Pak pokračuj dalším odstavcem. Snaž se, abys nakonec přečetl několik stran, aniž bys přitom nějaké slovo přeskočil, zopakoval nebo je přečetl nesprávně. Potom někoho požádej, aby sledoval, jak čteš, a aby ti poukázal na veškeré chyby, které snad ještě uděláš.

Lidé se v některých částech světa musí při čtení vyrovnávat s takovými obtížemi, jako je slabý zrak a nedostatečné osvětlení. Pokud tedy můžeme s těmito věcmi něco udělat, jistě to také přispěje k našemu lepšímu čtení.

Bratři, kteří čtou dobře, mohou být časem požádáni o veřejné čtení studijní látky při sborovém studiu knihy nebo studiu Strážné věže. Má-li se však člověk této výsady dobře zhostit, je zapotřebí víc, než jen správně číst slova. Chceš-li se stát veřejným čtenářem, který čte ve sboru působivě, musíš si osvojit dobré návyky při svém osobním čtení. K nim patří i to, aby sis uvědomoval, že každé slovo má ve větě určitou úlohu. Nemůžeš některá z nich vynechat a přitom jasně chápat, o čem je řeč. Jestliže některá slova přečteš nesprávně — i když si čteš sám —, smysl věty se zkomolí. Chybné čtení může vyplývat z toho, že čtenář nebere v úvahu diakritická znaménka nebo kontext, v němž jsou slova použita. Snaž se chápat, co každé slovo znamená v té souvislosti, v níž je uvedeno. Uvažuj také o tom, jak je smysl věty ovlivněn interpunkcí. Pamatuj, že myšlenky jsou obvykle sdělovány skupinami slov. Všímej si tedy uvedených myšlenek, abys při čtení nahlas četl celé skupiny slov — slovní spojení a větné celky —, ne jen jednotlivá slova. Jasné porozumění tomu, co čteš, je důležitým krokem k tomu, abys dokázal při veřejném čtení předávat přesné poznání druhým.

Apoštol Pavel jednomu zkušenému křesťanskému staršímu napsal: „Věnuj se dále veřejnému čtení.“ (1. Tim. 4:13) V této oblasti se zřejmě můžeme zlepšovat všichni.