3. OTÁZKA
Jak mám komunikovat s rodiči?
CO BYS UDĚLAL TY?
Představ si následující situaci: Je středa večer. Sedmnáctiletý Adam už má hotové všechny povinnosti a konečně si může užít zasloužený relax. Pustí si televizi a svalí se do svého oblíbeného křesla.
V tu chvíli se ve dveřích objeví táta a netváří se zrovna nadšeně.
„Adame! Co děláš u té televize? Neměl jsi náhodou pomoct bráchovi s úkoly? Ty nikdy neuděláš, co ti řeknu!“
„Á, to už tady dlouho nebylo,“ brblá Adam, dost hlasitě na to, aby ho táta slyšel.
Ten nevěří svým uším. „Cos to říkal?“
„Ale nic,“ povzdechne si Adam otráveně a obrátí oči v sloup.
To už se táta opravdu zlobí. „Tímhle tónem se mnou mluvit nebudeš!“
Kdybys byl na Adamově místě, jak bys mohl hádce s tátou předejít?
ZASTAV SE A PŘEMÝŠLEJ!
Komunikace s rodiči je jako jízda autem. Když se objeví nějaká překážka, je potřeba hledat jinou cestu.
PŘÍKLAD:
Lea si stěžuje: „Povídat si s tátou je těžké. Občas se stane, že mu začnu něco říkat a on se po chvíli zeptá: ‚Promiň, co jsi říkala?‘“
LEA MÁ MINIMÁLNĚ TŘI MOŽNOSTI:
Vyjet na tátu.
Lea na něj zakřičí: „Cože? Já ti říkám, co řeším, a ty mě vůbec neposloucháš!“
Přestat s tátou mluvit.
Lea to prostě vzdá a o svých problémech mu nic neřekne.
Počkat na lepší chvíli a začít o tom mluvit znovu.
Lea si s tátou o svém problému promluví později.
Kterou možnost by si podle tebe měla Lea vybrat?
PŘEMÝŠLEJ: Táta je myšlenkami někde jinde a vůbec si nevšiml, že jeho dcera řeší nějaký problém. Pokud si Lea vybere možnost A, táta nepochopí, proč se tak chová. Lea mu tím rozhodně neukáže, že si ho váží, a těžko dosáhne toho, že si ji bude chtít vyslechnout. (Efezanům 6:2) Tahle možnost prostě nikomu nepomůže.
Když se snažíš vycházet s rodiči a narazíš na překážku, hledej jinou cestu
Možnost B se sice může zdát nejjednodušší, ale není zrovna nejlepší. Proč? Aby Lea mohla svoje problémy vyřešit, musí s tátou mluvit. A ten, aby jí mohl nějak pomoct, musí vědět, co jeho dcera prožívá. Když se o věcech nemluví, ničeho se nedosáhne.
Pokud si Lea vybere možnost C, nenechá se překážkou zastavit, ale pokusí se promluvit si s tátou jindy. Možná se dokonce rozhodne mu o svém problému napsat a díky tomu se jí uleví okamžitě.
Navíc si může během psaní ujasnit, co přesně mu chce říct. Až si to táta přečte, zjistí, co Leu trápí, a díky tomu bude její situaci líp chápat. Možnost C je tedy výhodná pro oba. Ať už Lea tátovi napíše, nebo si s ním popovídá, bude se řídit biblickou radou: „Usilujme o věci, které působí k pokoji.“ (Římanům 14:19)
Má Lea ještě jiné možnosti?
Zkus na nějakou přijít. Taky se zamysli, k čemu by pravděpodobně vedla.
TVOJE SLOVA MŮŽOU VYZNÍT JINAK
Uvědom si, že to, co říkáš, tvoji rodiče nemusí vždycky pochopit správně.
PŘÍKLAD:
Rodiče se tě zeptají, proč se tváříš tak otráveně. Ty na to řekneš: „Nechci o tom mluvit.“
Jenže rodiče slyší: „Nemám k vám takovou důvěru, abych se vám svěřoval. Svoje problémy budu radši řešit s kamarády než s vámi.“
Představ si, že máš nějaký vážný problém a rodiče ti chtějí pomoct. Ty ale řekneš: „V pohodě. Já to zvládnu.“
Co možná slyší rodiče?
Co by asi bylo lepší říct?