Jeruzalémské hradby

Vraťme se o několik let zpátky. V perském městě Šušanu žil Izraelita Nehemjáš, který sloužil králi Artaxerxovi. Jednou za ním z Judska přišel jeho bratr se špatnou zprávou: „Ti, kdo se vrátili do Jeruzaléma, nejsou v bezpečí. Městské hradby a brány, které Babyloňané zničili, doteď nikdo neopravil.“ Nehemjáš z toho byl nešťastný. Chtěl jít do Jeruzaléma a pomoct ostatním Izraelitům, a tak se modlil, aby ho tam král pustil.

Později si král všiml, že je Nehemjáš smutný. Řekl: „Nikdy jsem tě takhle neviděl. Co se děje?“ Nehemjáš odpověděl: „Je mi moc líto, že moje město Jeruzalém je zničené.“ Král se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Nehemjáš se okamžitě potichu pomodlil a pak řekl: „Dovol mi prosím jít do Jeruzaléma a postavit tam hradby.“ Král Artaxerxes ho tam pustil a zajistil mu bezpečnou cestu. Taky z něho udělal místodržitele Judska a dal mu dřevo na stavbu městských bran.

Když Nehemjáš dorazil do Jeruzaléma, prohlédl si hradby. Pak k sobě zavolal kněze a vládce a řekl jim: „Jsme v hrozné situaci. Musíme se dát do práce.“ Lidi s tím souhlasili a začali znovu stavět městské hradby.

Někteří nepřátelé Izraelitů se jim ale posmívali a říkali: „To, co tady stavíte, by dokázala zbořit obyčejná liška.“ Izraelité si jejich urážek nevšímali a dál se věnovali práci. Hradby byly čím dál vyšší a silnější.

Nepřátelé se rozhodli, že k Jeruzalému přijdou z různých stran a nečekaně na něj zaútočí. Když se o tom plánu Izraelité dozvěděli, byli vyděšení. Nehemjáš jim ale řekl: „Nebojte se, Jehova je s námi.“ Postavil k hradbám stráže, aby stavebníky chránily, a nepřátelé kvůli tomu nemohli zaútočit.

Hradby a brány byly postavené za pouhých 52 dní. Nehemjáš do Jeruzaléma zavolal všechny Levity, aby se mohlo oslavit dokončení práce. Rozdělil je na dvě skupiny zpěváků. Vyšli na hradby a pak se každá skupina vydala po jedné straně kolem města. Levité hráli na trubky, činely a harfy a zpívali Jehovovi. Ezra šel s jednou skupinou a Nehemjáš s tou druhou. Nakonec se obě skupiny setkaly u chrámu. Muži, ženy i děti dávali oběti Jehovovi a slavili. Jejich radování bylo slyšet hodně daleko.