Ježíš dává jídlo tisícům lidí

Krátce před Pesachem v roce 32 n. l. se apoštolové vrátili z cesty, během které lidi učili o Božím království. Byli unavení, a tak Ježíš řekl, že poplují do Betsaidy, aby si tam trochu odpočinuli. Ale když se blížili ke břehu, Ježíš uviděl tisíce lidí, kteří za nimi přišli. Sice chtěl být s apoštoly sám, ale i tak lidi laskavě přijal. Léčil nemocné a celý den učil o Božím království. Když se blížil večer, přišli za ním apoštolové a řekli: „Lidi už mají určitě hlad. Pošli je pryč, ať si seženou nějaké jídlo.“

Ježíš jim odpověděl: „Nemusí nikam chodit. Dejte jim něco k jídlu vy.“ Apoštolové se zeptali: „Chceš, abychom šli a koupili pro ně chleba?“ Jeden z apoštolů, Filip, řekl: „I kdybychom měli dost peněz, stejně bychom nemohli koupit chleba pro tolik lidí.“

Ježíš se zeptal: „Kolik máme jídla?“ Ondřej odpověděl: „Je tady pět chlebů a dvě malé ryby. To nemůže stačit.“ Ježíš řekl: „Přineste mi ty chleby a ryby.“ Potom všem pověděl, aby se posadili na trávu ve skupinách po 50 a 100 lidech. Vzal chleby a ryby, podíval se k nebi a pomodlil se. Pak dával jídlo apoštolům a oni ho rozdávali lidem. Bylo tam 5 000 mužů, ženy a děti a všichni se dosyta najedli. Nakonec apoštolové posbírali zbytky jídla, aby se neplýtvalo, a naplnili jimi 12 košů. To byl ale úžasný zázrak!

Lidi z toho byli tak nadšení, že chtěli udělat Ježíše králem. Ježíš ale věděl, že Jehova zatím nechce, aby byl králem. Proto poslal zástupy lidí pryč a apoštolům řekl, aby pluli na druhou stranu Galilejského moře. Nasedli do člunu a Ježíš šel sám na jednu horu. Proč? Protože se chtěl modlit ke svému Otci. Bez ohledu na to, kolik měl práce, vždycky si udělal čas na modlitbu.