PÍSEŇ Č. 44
Modlitba ztrápeného
Tištěné vydání
(Žalm 4:1)
1. Ach Jehovo, já k tobě volám,
prosím, slyš mě sám.
Jsou rány moje hluboké
a náklad těžký mám.
Jsem zklamaný a sklíčený,
mám mysl neklidnou.
Tak prosím, Bože útěchy,
bdi s láskou nade mnou.
(REFRÉN)
Kéž rukou svou mě pozvedáš,
v čas pochyb zlých naději dáš.
Do duše mé vyčerpané
vlož, Bože můj, dar síly své.
2. Je Slovo tvé mi útěchou,
v něm hledám svoji skrýš.
Co neumím ti slovy říct,
ty dávno přece víš.
Střež víru mou a naději,
co z Písma získávám,
vždyť větší nežli srdce mé
je věrná láska tvá.
(REFRÉN)
Kéž rukou svou mě pozvedáš,
v čas pochyb zlých naději dáš.
Do duše mé vyčerpané
vlož, Bože můj, dar síly své.
(Viz také Žalm 42:6; 119:28; Řím. 8:26; 2. Kor. 4:16; 1. Jana 3:20.)