PÍSEŇ Č. 75
„Tady jsem! Pošli mě!“
1. Dnes úctu k Bohu nevidíš,
spíš výčitky jen uslyšíš,
že Bůh je k lidem lhostejný,
když vládu nechal ničemným.
Kdo jméno jeho půjde ctít?
Kdo chválu na rtech chtěl by mít?
(1. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád.
Chci v písni své ti chválu vzdát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
2. Bůh zdá se lidem pomalý
a bázeň před ním nemají.
Před kámen chladný klekají,
ve vlády víru vkládají.
Kdo zlým dnes varování dá,
že zvítězí vždy vůle tvá?
(2. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád.
Chci výstrahu jim vážnou dát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
3. Co úzkostí dnes přibývá!
Pro mírné je to doba zlá.
Nad bídným stavem vzdychají,
když mír a pokoj hledají.
Kdo půjde k lidem s útěchou?
Kdo dá jim sílu potřebnou?
(3. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád
do tvého sboru mírné zvát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
(Viz také Žalm 10:4; Ezek. 9:4.)