ACHAIA

Než byla Achaia v roce 146 př. n. l. dobyta Římany, tímto jménem se správně označovalo pouze malé území na Peloponésu. Toto území se táhlo podél již. pobřeží Korintského zálivu a zabíralo podobnou oblast, jakou zabírá stejnojmenné území dnes.

V homérské poezii se o Řecích obecně mluví jako o Achajích. Římané mluvili o celém Řecku jako o Achaii, protože achajský spolek, svazek několika měst, byl v době, kdy Římané Řecko dobyli, nejsilnějším politickým seskupením v této oblasti.

V roce 27 př. n. l., když césar Augustus provedl reorganizaci dvou řeckých provincií, Makedonie a Achaie, jméno Achaia se začalo vztahovat na celý Peloponés a na část pevninského Řecka. Provincie Achaia spadala pod správu římského senátu a spravoval ji prokonzul, jehož sídlo bylo v hlavním městě, v Korintu. (2Ko 1:1) Jiná města z provincie Achaia, o kterých je zmínka v Křesťanských řeckých písmech, jsou Atény a Kenchreje. Achaia a její sousední provincie na S, Makedonie, byly často spojovány. (Sk 18:1, 18; 19:21; Ří 15:26; 16:1; 1Te 1:7, 8)

V roce 15 n. l. na základě stížností na příliš vysoké daně Tiberius převedl Achaii a Makedonii pod státní správu a celá oblast byla ovládána z provincie Moesie. Tak to bylo až do roku 44 n. l., kdy císař Claudius opět svěřil tyto provincie do správy senátu, a tak se prokonzul mohl v Korintu znovu ujmout moci. V minulosti někteří kritikové neznali tyto skutečnosti, a proto zpochybňovali biblickou zmínku o Galliovi, ‚prokonzulovi Achaie‘, před něhož byl předveden Pavel. (Sk 18:12) Avšak nápisem objeveným v Delfách se dokázalo, že v době, o níž historik Lukáš píše ve Skutcích, Gallio, prokonzul Achaie, opravdu existoval. (Viz heslo GALLIO.)

V dopise Římanům 15:26 apoštol Pavel mluví o štědrosti křesťanů z provincie Achaia, kteří opatřili hmotnou pomoc pro chudé bratry v Jeruzalémě. Při druhé a třetí misionářské cestě Pavel strávil v Achaii hodně času. Pavel také ukázal, že má bratry z této oblasti velmi rád. (2Ko 11:10)